MMF rozhodl: Čínský jüan je světovou měnou

Vedle dolaru, eura, libry a jenu se nyní do koše hlavních světových měn zařadil také čínský jüan, rozhodl Mezinárodní měnový fond (MMF).  Šéfka fondu Christine Lagardeová, která byla už před zasedáním pro přijetí jüanu, prohlásila, že jde o mezník v integraci Číny do světového finančního systému. Součástí koše bude čínská měna od října 2016.

  • Mezinárodní měnový fond na základě skladby svého koše hlavních světových měn odvozuje hodnotu své měnové a účetní jednotky nazývané zvláštní práva čerpání (SDR).
  • Koš se naposledy změnil v roce 2000, kdy v něm euro nahradilo německou marku a francouzský frank.

Čínský jüan musel splnit dvě kritéria, aby se mohl stát hlavní světovou měnou spolu s dalšími čtyřmi, které již v koši měnového fondu jsou. Jedním je takzvaná použitelnost a druhým kritériem je objem exportu. „V objemu exportu je Čína jednou z hlavních zemí už poměrně dlouho, takže v tom problém není. Z hlediska použitelnosti je to ale otázkou,“ pochyboval ještě před rozhodnutím MMF hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Peking podle agentury Reuters začal vyvíjet značné diplomatické úsilí, aby jüan do koše měn prosadil. Tato snaha je součástí jeho dlouhodobé strategie, která cílí na snížení závislosti na americkém dolaru. Samotná Čína míní, že její jüan do koše patří, protože má druhou největší ekonomiku na světě. Používání jüanu však není tak rozšířené, jako je tomu v případě amerického dolaru, eura, britské libry a japonského jenu, které nyní koš světových měn MMF tvoří.

Číně to jedině pomůže

Někteří ekonomové se domnívají, že zařazení jüanu do SDR (měnová a účetní jednotka MMF) výrazně podpoří čínskou ekonomiku, protože povede k posílení zahraniční účasti na čínských finančních trzích. „Domnívám se, že to bude velmi prospěšné pro čínský finanční systém,“ uvedl Douglas Borthwick ze společnosti Chapdelaine.

Zařazení k rezervním měnám je spíše symbolické. Je to známka toho, že světové trhy a Mezinárodní měnový fond považují jüan za globálně důležitou měnu.
Wang Danová
ekonomka, Economist Intelligence Unit

Analytici rovněž odhadují, že podíl jüanu na celkových rezervách centrálních bank by se mohl v příštích letech vyšplhat na zhruba pět procent. Čínská měna by tak předstihla kanadský i australský dolar, píše agentura Reuters.

Před pěti lety, kdy naposledy měnový fond rozhodoval o tom, které měny budou tvořit koš hlavních měn, čínský jüan neprošel. 

Jüan prošel, je tedy použitelný

U použitelnosti jde podle Sobíška o to, zda je tato měna používána při vydávání dluhopisů mezinárodními institucemi nebo jestli se třeba v této měně provádějí finanční transakce, například bankovní převody.

Všechna kritéria jsou popsána v příručce MMF a obsahují asi šest stran, je to každopádně technická věc. „Z 90 procent se jedná o technické parametry. Zbylých deset je o politickém rozhodování. A o tom, zda bude, nebo nebude jüan přijat, rozhoduje představenstvo MMF,“ říká Sobíšek. 

Je to uznání pokroku, který čínské úřady v posledních letech učinily při reformě čínského měnového a finančního systému.
Christine Lagardeová
šéfka MMF

Nyní, i když je čínská měna přiřazena k ostatním měnám v koši, tak má stejně váhu jen několika málo procent. Podle Sobíška tak dominance dolaru a eura, jako druhé světové měny, nebude ohrožena.

Čínský jüan bude mít v koši podíl 10,92 procenta. Bude tak mít větší váhu než japonský jen a britská libra. Podíl eura se v důsledku rozšíření koše sníží na 30,93 procenta z nynějších 37,4 procenta. Podíl dolaru klesne pouze nepatrně na 41,73 procenta ze 41,9 procenta.

Jako kuna v kurníku

Ne všichni jsou ale z rozhodnutí MMF nadšení, proti vstupu jüanu do koše se velmi ostře postavily například Spojené státy. Řada analytiků dokonce mluví o měnové válce, a to zejména kvůli velké podpoře čínského exportu slabým jüanem.

HDP Číny
Zdroj: ČT24

„Připustit, aby se jüan stal rezervní měnou, je jako pustit kunu do kurníku. Dokud Čína nepřestane uměle devalvovat svoji měnu, neměla by být součástí úvah MMF o jüanu jako o globální rezervní měně,“ uvedl podle Financial Times senátor Charles Schumer. 

Podle profesora ekonomie Michala Mejstříka jsou takové obavy Američanů pochopitelné. Dolar je totiž v současné době silný a Spojené státy by byly zcela logicky raději, kdyby na něj byl jüan vázán fixně. „ V situaci, kdy čínská měna relativně oslabuje, tak to může znamenat daleko konkurenčnější zboží,“ dodává Mejstřík. V takové situaci by totiž do Spojených států rostl dovoz a naopak klesal samotný americký vývoz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 6 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...