Mládkův záměr s limity: Bílinu prolomit hned, ČSA odložit o pět let

Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) vládě navrhne, aby odložila rozhodnutí o prolomení těžebních limitů na dole ČSA na rok 2020. Omezení těžby na dole Bílina by chtěl prolomit hned.

„Je zapotřebí rozhodnout o prolomení limitů na dole Bílina v roce 2015. Bez prolomení nebude zajištěno zásobování veřejných tepláren a tepla pro domácnosti bez navýšení cen,“ uvedl ministr Jan Mládek na dnešní tiskové konferenci. „Co se týče prolomení limitů na dole ČSA, navrhnu, aby toto rozhodnutí bylo odloženo do roku 2020.“

Kabinet v současnosti řeší, k jaké ze čtyř variant ohledně těžby uhlí na severu Čech se přikloní, jasné slovo by měl dát počátkem podzimu.

Odboráři i zaměstnavatelé se opakovaně přimlouvají za úplné prolomení limitů, vláda k rozhodnutí potřebuje pro to podklady z ministerstva průmyslu a obchodu, jehož šéf Jan Mládek dvě dílčí studie právě dnes prezentoval; týkaly se socioekonomického dopadu těžby a teplárenských a energetických záležitostí.

Podle Mládka by bylo vhodné prolomit limity, jež zkraje devadesátých let prosadila Pithartova vláda, na dole Bílina a s rozhodnutím o těžbě na dole ČSA počkat až do roku 2020. V případě Bíliny argumentuje tím, že je prolomení nezbytné pro zajištění dodávek tepla, zásah do krajiny podle něj navíc nebude tak dramatický, protože na rozdíl od dolu ČSA nestojí těžařům v cestě lidská sídla, ale pole. Vláda by měla další těžbu na Bílině podmínit tím, že vytěžené uhlí bude dodáváno přednostně teplárnám.

Odklad rozhodnutí o ČSA? Nejistota, říká starosta Jiřetína

V úvahách o rozšíření hnědouhelné těžby na ČSA se ministr odvolává na aktualizovanou energetickou koncepci; podle Mládka bude v rozhodnutí o dole hrát roli prodloužení životnosti Jaderné elektrárny Dukovany, které by žádoucí dodávky elektrické energie pokrylo. Uvedl, že podle jeho informací není Státní úřad pro jadernou bezpečnost připraven prodloužit fungování jaderných bloků v Dukovanech o 20, ale jen o deset let.

„Může se stát, že mezi lety 2025 až 2035 nebude k dispozici výkon stávajících Dukovan a nové bloky ještě nebudou v provozu," řekl dnes Mládek. „Pokud příprava výstavby a výstavba nových jaderných bloků půjdou podle plánu, tak bychom se podle všeho bez uhlí z dolu ČSA obešli.“ Důl ČSA podle ministra bude moct i bez prolomení limitů fungovat do roku 2025.

Roli zde hraje také osud uhelné elektrárny Počerady. „Nejistota je dána tím, že firma ČEZ nejprve chtěla provozovat do roku 2050 a teď se hovoří o případném zavření v roce 2024,“ konstatoval Mládek na dnešní tiskové konferenci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...