Zlaté Hory. V zemi zde leží tuny zlata. Právě ty by mohly pomoci vyřešit otázku nezaměstnanosti na Jesenicku. Nová surovinová politika státu, kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu, s obnovením těžby kovů včetně zlata v Česku počítá. Podmínkou ale je, že se taková těžba musí ekonomicky vyplatit, řekl dnes novinářům ve Zlatých Horách na Jesenicku ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).
Obnovená těžba zlata by na Jesenicku, v regionu sužovaném vysokou nezaměstnaností, mohla v následujících letech dát práci možná i stovkám lidí. „MPO v tuto chvíli předložilo do schvalovacího procesu novou surovinovou politiku, která předpokládá, že za určitých okolností by v ČR byla možná těžba kovů včetně zlata. Dovedu si představit, že v některých lokalitách bude obnovena. Platí ale předpoklad, že se to bude ekonomicky rentovat,“ uvedl Mládek, podle kterého by případnou těžbu kovů měl mít na starost státní podnik Diamo.
Řediteli podniku proto uložil, aby zpracoval studii proveditelnosti, jestli by se těžba zlata vyplatila. „Nejspíše je v zemi něco kolem sedmi tun zlata, odhady mluví o rozmezí mezi třemi až devíti tunami a je potřeba zpřesnit, kolik ho tam je přesně. A taky zjistit náklady, kolik by těžba stála,“ prohlásil ministr Mládek.
Nyní platná surovinová politika s těžbou kovů nepočítá. Podle Mládka však není důvod nechávat tyto zásoby ležet ladem, pokud se jejich těžba vyplatí. „A vzhledem k tomu, že když se to tady (v roce 1993) zavíralo, tak unce zlata stála zhruba 270 dolarů a nyní stojí 1300 dolarů, tak je to něco, co minimálně stojí za úvahu,“ míní Mládek. „A pokud to samozřejmě nebude mít nějaké významné dopady na životní prostředí,“ dodává.
Co se týká ekologických následků těžby zlata, tak by se Česko podle něho mohlo inspirovat slovenským případem, konkrétně dolem Hodruša. Ten na Slovensku provádí pouze první část těžby zlata, finalizace pak probíhá na jiném závodě v Belgii. „To by mohl být model, který by mohl fungovat i v Česku, čímž by odpadla diskuze o negativních ekologických důsledcích těžby zlata,“ vysvětlil Mládek.
A připomněl, že v roce 2017 kvůli nevýhodným cenám skončí v Česku těžba uranu. „Myslím, že jsme v situaci, že možná v tuto chvíli to u řady nerostů nevychází, to ale neznamená, že by si stát měl zavírat možnosti do budoucna,“ řekl.
Dosavadní prognózy hovoří tedy o tom, že v zemi leží sedm až osm tun zlata, na jehož vytěžení bude potřeba zhruba 60 milionů korun investic a následný zisk z těžby by měl být ve výši osm miliard. Vláda však těžbu zlata zakazuje ve svém programovém prohlášení. „Ano, debata o prohlášení vlády je nutná. Ale ten zákaz plynul spíše z obavy nad těžbou zlata metodou kyanidového loužení a tady by to byla těžba hornickým způsobem, kde navíc finální fáze by byla prováděna mimo Českou republiku. Myslím si tedy, že pokud se zjistí, že to je ekonomicky efektivní, pak by šlo něco udělat i s vládním prohlášením,“ dodává Mládek.
Dobývání zlata má na Zlatohorsku staletou tradici. Prvními písemnými zprávami je doloženo ve 13. století, odborníci ale počátek těžby cenného kovu odhadují už na přelom 10. a 11. století. Novodobá těžba zlata skončila v polovině 90. let. V závěru 90. let chtěla ložisko u Zlatých Hor prozkoumat firma Altenberg, nedostala ale souhlas ministerstva životního prostředí.
Podle starosty Zlatých Hor Milana Ráce by obnovená těžba zlata regionu pomohla, protože dříve zaměstnávala stovky lidí. Ve Zlatých Horách je nyní bez práce bezmála 11 procent lidí. Nejdříve je ale nutné spočítat náklady a výnosy. Až poté přijde na řadu případný geologický průzkum ložiska, což může trvat i několik let.
