Mládek: Aktivní politika zaměstnanosti byla téměř zlikvidována

Praha - Obě dosavadní vlády od roku 2010, tedy Nečasova i Rusnokova, mohly něco udělat s tím, aby se míra nezaměstnanosti nevyšplhala na současných 8,2 procenta. V Událostech, komentářích to řekl kandidát na post ministra průmyslu a obchodu za ČSSD Jan Mládek. „Aktivní politika zaměstnanosti byla v jednu chvíli téměř zlikvidována. Nutno přiznat, že ke konci vlády Petra Nečase se s tím trošku začalo něco dělat, ale bylo to málo a bylo to pozdě,“ uvedl. Podle prosincových údajů je v Česku bez práce témeř 600 tisíc lidí.

Mládek navíc tvrdí, že ve čtvrtek zveřejněné číslo 8,2 procenta nevyjadřuje míru nezaměstnaných z řad práceschopného obyvatelstva, nýbrž z obyvatelstva České republiky celkově. V případě, že by toto procento odráželo výhradně jen práceschopné obyvatelstvo, přesáhlo by podle něj hranici 10 procent.

Poslance za TOP 09 Františka Laudáta současný počet nezaměstnaných Čechů zneklidňuje a aktuální čísla považuje za hrozivá. „Pro mě přijatelná míra nezaměstnanosti jsou nějaká 4 procenta práceschopného obyvatelstva, nikoliv osm a více. To jsou skutečně čísla hrozivá a jsou to obrovské ztráty pro naši ekonomiku,“ řekl v Událostech, komentářích. „Neříkám, že vláda dělala, co mohla, ale řada věcí se začala dělat,“ dodal.

František Laudát (TOP 09)
Zdroj: ČT24

Mládek by se rád inspiroval dánskou flexikuritou

Hlavním cílem nové vlády by mělo být mimo jiné také zefektivnění úřadů práce, které jsou podle předvolebního programu ČSSD doslova „zdevastovány“. „Problém je, že tady bylo rezignováno na to, aby úřady práce aktivně nabízely lidem práci. A to byla snaha tichým způsobem privatizovat - předat to soukromým agenturám. To není dobrá metoda a nefunguje to,“ řekl Mládek.

Podle Mládka by bylo ideálním, leč fiskálně nákladným řešením zavést v Česku princip flexikurity. Tento model sociálního státu dodnes efektivně funguje například v Dánsku. Hlavním cílem flexikurity je rovnováha mezi pružným pracovním trhem a systémem sociálního zabezpečení, přičemž stát se snaží motivovat nezaměstnané k aktivnímu návratu do pracovního procesu.

Český statistický úřad ve čtvrtek představil souhrnná data z ekonomiky za poslední měsíce roku 2013. V souladu s odhadem analytiků si v prosinci vedla nezaměstnanost, která se vyhoupla na 8,2 procenta kvůli ukončování sezonních prací - bez práce je podle statistiků přesně 596 833 lidí. Za poslední měsíc roku vzrostla také inflace na 1,4 procenta. Pozitivní trend se dá sledovat v průmyslu, který nabral dech a meziměsíčně rostl o 1,3 procenta. Naopak ve stavebnictví výroba meziměsíčně klesla o 5,6 procenta. (Více čtěte zde.)

Příčiny vyššího procenta nezaměstnaných shledává Mládek zejména ve stále nevyřešené světové finanční a hospodářské krizi, chybách v hospodářské politice i v některých strukturálních problémech. „My jsme průmyslová země, a tomu bohužel neodpovídá struktura našeho školství,“ uvedl.

S Mládkovým názorem ohledně špatné struktury vzdělávání souhlasí i Laudát, podle něhož bude nutné na jeho zlepšení spolupracovat napříč politickým spektrem. Laudát vidí původ rekordní nezaměstnanosti v Česku zejména ve stagnaci zahraničních obchodních partnerů, jelikož Česká republika je podle něj „enormně závislá na exportu“.

Nahrávám video
Jan Mládek a František Laudát v Událostech, komentářích
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 20 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...