Ministři chodí lobbovat za Babišem, zatím jim slíbil 12 miliard

Praha - Vládě sice oficiálně začaly prázdniny, u ministra financí Andreje Babiše (ANO) se ale dveře netrhnou. Šéf resortu odstartoval sérii jednání o rozpočtu na rok 2015 a ministři přichází lobbovat za peníze pro své resorty. Babiš zatím slíbil, že jim do rozpočtů přidá zhruba 12 miliard korun. Půjdou především na platy zaměstnanců, ale také na investice nebo do výzkumu. I když ministři odcházejí většinou spokojeni, stále zůstávají požadavky v řádech miliard k dalšímu jednání. To má jít do finále v září.

Šéf průmyslu Jan Mládek (CSSD) přišel požádat o stovky milionů korun. Lobboval ale i za vědu a inovace. „Věda a výzkum je průřezová záležitost, tam se musí vést další jednání, aby to bylo zkoordinováno,“ podotkl. O vědu se stará i vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), který nyní jedná mimo jiné s Akademií věd. Za Babišem má přijít se souhrnným číslem koncem týdne.

S výsledkem schůzky na financích je zatím spokojený ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), kterému se podařilo získat přes dvě miliardy navíc. Díky tomu může na příští rok garantovat zvýšení platů pracovníků ministerstva o 3,5 procenta. Lidé z brněnského technického muzea si tak například průměrně měsíčně přilepší o víc než 500 korun. Další peníze půjdou i na živé umění nebo na záchranu památek.

Nahrávám video

Ministerstvo práce získalo navíc 3,3 miliardy

Spokojená odcházela od Babiše i šéfka resortu práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Do rozpočtu se jí zatím podařilo získat 3,3 miliardy navíc. Většina peněz má jít na chod ministerstva, tedy i na zvýšení platů. 750 milionů korun pak na platy v sociálních službách a zbytek na sociálně právní ochranu dětí. Naopak peníze na dávky se zatím navyšovat nebudou, i když na ně ministerstvo žádalo skoro pět miliard korun. „Budeme v průběhu roku sledovat analýzy a čerpání. Máme příslib ministerstva financí, že dávky budou v případě potřeby navýšeny,“ dodal náměstek Martin Kučera.

Kolik chtějí ministerstva od šéfa financí
Zdroj: ČT24

Ministerstvo pro místní rozvoj sice nežádalo o peníze na provoz, požaduje ale téměř půl miliardy na investice, které nemohou být hrazeny z evropských fondů. Jde především o místní komunikace a domy s pečovatelskou službou. Peníze mají přislíbené i další resorty. Životní prostředí chtělo 175 milionů korun mimo jiné na kosení luk nebo na povodňovou službu. Resort zdravotnictví žádal o 1,4 miliardy na investice do zdravotnických zařízení nebo na dohled nad zdravotními pojišťovnami. Ministr zemědělství dostal příslib 916 milionů korun na navýšení dotací a růst mezd.    

Babiš: Stále držím deficit 100 miliard

„Ještě nás čekají těžká jednání s panem Chovancem (ministr vnitra), který má vždy vysoké nároky a hlavně slibuje velké věci. Pak přijde ještě pan Chládek (ministr školství),“ poznamenal k jednáním Babiš. Ještě v květnu mluvil o tom, že je rozpočet na rok 2015 napjatý. Vláda ale podle něj počítá s lepším makroekonomickým vývojem i výběrem daní. „Stále držím deficit 100 miliard,“ řekl v Událostech ČT. Jediný ministr, který jeho resort nenavštíví, je Jiří Dientsbier (ČSSD). Oficiálně totiž působí pod hlavičkou Úřadu vlády, a nemá proto rozpočet, o kterém by mohl vyjednávat.

O dělbu peněz mezi jednotlivá ministerstva se vede bitva pravidelně každý rok. Pořadí těch, která dostávají nejvíc, se příliš nemění. První místo drží s více než půlbilionem korun resort práce a sociálních věcí, který rozděluje důchody a dávky. Na druhém místě je školství, které bude hospodařit s necelými 130 miliardami, následuje vnitro s více než padesáti miliardami. Naopak na konci žebříčku figurují životní prostředí s místním rozvojem - ministerstva, která sice spravují miliardy z evropských fondů, ale zásadní výdaje mají jen za platy zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 4 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 13 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...