Ministři chodí lobbovat za Babišem, zatím jim slíbil 12 miliard

Praha - Vládě sice oficiálně začaly prázdniny, u ministra financí Andreje Babiše (ANO) se ale dveře netrhnou. Šéf resortu odstartoval sérii jednání o rozpočtu na rok 2015 a ministři přichází lobbovat za peníze pro své resorty. Babiš zatím slíbil, že jim do rozpočtů přidá zhruba 12 miliard korun. Půjdou především na platy zaměstnanců, ale také na investice nebo do výzkumu. I když ministři odcházejí většinou spokojeni, stále zůstávají požadavky v řádech miliard k dalšímu jednání. To má jít do finále v září.

Šéf průmyslu Jan Mládek (CSSD) přišel požádat o stovky milionů korun. Lobboval ale i za vědu a inovace. „Věda a výzkum je průřezová záležitost, tam se musí vést další jednání, aby to bylo zkoordinováno,“ podotkl. O vědu se stará i vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), který nyní jedná mimo jiné s Akademií věd. Za Babišem má přijít se souhrnným číslem koncem týdne.

S výsledkem schůzky na financích je zatím spokojený ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), kterému se podařilo získat přes dvě miliardy navíc. Díky tomu může na příští rok garantovat zvýšení platů pracovníků ministerstva o 3,5 procenta. Lidé z brněnského technického muzea si tak například průměrně měsíčně přilepší o víc než 500 korun. Další peníze půjdou i na živé umění nebo na záchranu památek.

Nahrávám video

Ministerstvo práce získalo navíc 3,3 miliardy

Spokojená odcházela od Babiše i šéfka resortu práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Do rozpočtu se jí zatím podařilo získat 3,3 miliardy navíc. Většina peněz má jít na chod ministerstva, tedy i na zvýšení platů. 750 milionů korun pak na platy v sociálních službách a zbytek na sociálně právní ochranu dětí. Naopak peníze na dávky se zatím navyšovat nebudou, i když na ně ministerstvo žádalo skoro pět miliard korun. „Budeme v průběhu roku sledovat analýzy a čerpání. Máme příslib ministerstva financí, že dávky budou v případě potřeby navýšeny,“ dodal náměstek Martin Kučera.

Kolik chtějí ministerstva od šéfa financí
Zdroj: ČT24

Ministerstvo pro místní rozvoj sice nežádalo o peníze na provoz, požaduje ale téměř půl miliardy na investice, které nemohou být hrazeny z evropských fondů. Jde především o místní komunikace a domy s pečovatelskou službou. Peníze mají přislíbené i další resorty. Životní prostředí chtělo 175 milionů korun mimo jiné na kosení luk nebo na povodňovou službu. Resort zdravotnictví žádal o 1,4 miliardy na investice do zdravotnických zařízení nebo na dohled nad zdravotními pojišťovnami. Ministr zemědělství dostal příslib 916 milionů korun na navýšení dotací a růst mezd.    

Babiš: Stále držím deficit 100 miliard

„Ještě nás čekají těžká jednání s panem Chovancem (ministr vnitra), který má vždy vysoké nároky a hlavně slibuje velké věci. Pak přijde ještě pan Chládek (ministr školství),“ poznamenal k jednáním Babiš. Ještě v květnu mluvil o tom, že je rozpočet na rok 2015 napjatý. Vláda ale podle něj počítá s lepším makroekonomickým vývojem i výběrem daní. „Stále držím deficit 100 miliard,“ řekl v Událostech ČT. Jediný ministr, který jeho resort nenavštíví, je Jiří Dientsbier (ČSSD). Oficiálně totiž působí pod hlavičkou Úřadu vlády, a nemá proto rozpočet, o kterém by mohl vyjednávat.

O dělbu peněz mezi jednotlivá ministerstva se vede bitva pravidelně každý rok. Pořadí těch, která dostávají nejvíc, se příliš nemění. První místo drží s více než půlbilionem korun resort práce a sociálních věcí, který rozděluje důchody a dávky. Na druhém místě je školství, které bude hospodařit s necelými 130 miliardami, následuje vnitro s více než padesáti miliardami. Naopak na konci žebříčku figurují životní prostředí s místním rozvojem - ministerstva, která sice spravují miliardy z evropských fondů, ale zásadní výdaje mají jen za platy zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 9 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...