Ministerstvo zemědělství se zaměří na podporu živočišné výroby

Praha - Hlavními cíli českého zemědělství na období mezi lety 2014 a 2020 budou podpora živočišné výroby, pěstování ovoce a zeleniny, ale i zlepšení vztahu k půdě a vodě. Strategii rozvoje představil šéf resortu Petr Bendl. Do budoucna chce třeba upřednostnit chov skotu před pěstováním řepky olejné. Dbát bude i na větší bezpečnost potravin. Podle něj by se už neměly opakovat kauzy typu „technická sůl z Polska“. K uplatnění priorit má pomoci nastavení pravidel pro vyplácení dotací v příštím programovém období. Ministerstvo zemědělství zároveň předpokládá, že v tomto roce významně vzrostou dotace do českého zemědělství z evropských zdrojů.

„Dotace má být pozitivním impulsem k tomu, aby se podnikání dařilo, nikoliv cílem zemědělce,“ řekl ministr. Naplnění strategie podle něj bude záviset především na zemědělských a potravinářských podnicích. Stát by je však měl nastavením dotační politiky nasměrovat užitečným směrem.

Podle dřívějšího vyjádření šéfa Agrární komory Jana Veleby konečná podoba materiálu určí, zda přijde oživení celého odvětví, nebo jestli bude pokračovat jeho útlum. Bendl nyní odstartuje diskusi o materiálu s odbornou veřejností, dokončit ji pak chce nejpozději do půl roku. Nevylučuje zároveň, že poté materiál předloží ke schválení vládě. Podle zástupců nevládních organizací zastupujících farmáře je dokončení a prosazení koncepce pro české zemědělství jednou z nejdůležitějších událostí roku.

Ministr zemědělství Petr Bendl
Zdroj: ČT24

Soběstačnost především

České zemědělství se má podle strategie do budoucna podílet především na trvalém zajištění potravinové bezpečnosti na národní i evropské úrovni. Podle Bendla to znamená soběstačnost pohybující se u jednotlivých komodit alespoň mezi 70 a 90 procenty. Například u vepřového masa nebo zeleniny se nyní pohybuje pod touto hranicí. Bendl plánuje také podporu mladých zemědělců a farmářů.
   
Zemědělství má rovněž produkovat obnovitelné zdroje energie v rámci stanoveného energetického mixu. Ministerstvo chce nastavením pravidel kontroly a systému dotací motivovat zemědělce, aby například bojovali proti erozi, kterou je ohroženo velké procento půdy.

Ilustrační foto
Zdroj: EPH/ISIFA

V potravinářství strategie navrhuje zvýhodnění projektů zavádějících do praxe inovace a podporu projektů propagujících regionální speciality. Podobně jako v zemědělství i v potravinářství mají být dotačně zvýhodněny projekty vytvářející udržitelná pracovní místa. Materiál řeší také další témata, jako jsou podpora generační obměny stárnoucí zemědělské populace či problematiku ekologického zemědělství.

Takzvaná Společná zemědělská politika je podle ministra Petra Bendla hlavní výzvou a ústředním bodem dlouho chystaného materiálu. Nová pravidla mají pro zemědělce ve státech Evropské unie začít platit od příštího roku a Bendlův resort čekají finální jednání o jejich podobě. „Voláme po spravedlivých podmínkách, chceme konkurenceschopnou zemědělskou politiku nejen v EU, ale i vůči třetím zemím,“ řekl Bendl.

Ilustrační foto
Zdroj: isifa/Rex Feature/Tim Scrivener

Česko má k dosavadním návrhům řadu výhrad, sporný je zejména návrh, podle něhož by 30 procent plateb bylo vázáno na dodržování přísných ekologických pravidel. Pro Česko by to znamenalo nechat ležet asi 250 tisíc hektarů půdy ladem. Podle vlády jsou některá opatření v návrhu proti snahám, aby byla zemědělská politika průhlednější a méně byrokratická.

Z unie má přijít víc peněz

V letošním roce by mohly vzrůst dotace do českého zemědělství z evropských zdrojů na 39,6 miliardy korun. Nárůst oproti loňským 34,8 miliardy korun bude vyvolán zvýšením přímých plateb a vyšší výplatou projektových prostředků z Programu rozvoje venkova (PRV). 

„Výrazné soustředění národních dotací do sektoru prasat a drůbeže bereme jako jasné plnění příslibu intenzivnější podpory živočišné výroby, čímž chceme alespoň částečně zmírnit velkou vazbu evropských dotací na obhospodařovanou plochu. Živočišnou výrobu podporujeme, abychom zvrátili trend zvyšující se závislosti na dovozu, a současně chceme docílit zvýšení počtu pracovních příležitostí na venkově. Navíc usilujeme o to, aby v novém rozpočtovém období od roku 2014 nebyla dotační preference rostlinné výroby tak silná jako dosud,“ konstatoval ministr zemědělství Petr Bendl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...