Ministerstvo financí (MF) odmítlo vyjádření, že by chtělo centrálně spravovat všechny státní podniky. Vláda Strategii vlastnické politiky státu v pondělí neschválila. Záměr centrální správy podniků naznačil ve svých připomínkách i kritice ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Tento materiál i jeho záměr naprosto odmítám. Neumím si představit, že MF řídí podnik Lesy ČR, Budvar či podniky povodí, kde minimálně v případě Lesů ČR a podniků povodí, to je vysoce odborná záležitost. Kozla zahradníka fakt ne,“ uvedl Jurečka v pondělí na Facebooku.
Strategie vlastnické politiky státu podle MF pouze vymezuje dva základní modely správy majetkových účastí státu ve firmách, a to centralizovaný a necentralizovaný. „Strategie vládě pouze navrhuje zpracovat analýzu výhod a nevýhod obou variant, přičemž rozhodnutí o tom, pro kterou z nich se rozhodnout, bude (jak Strategie explicitně uvádí) opět náležet vládě,“ uvedlo MF.
MF tak ve vyjádření důrazně odmítlo, že by ambicí materiálu bylo centralizovat správu státních podniků, natož, že by měla být centralizována v rámci jeho gesce. „Materiál čerpá z aktualizovaného Doporučení OECD pro řízení a správu státem vlastněných společností z července roku 2015,“ upozornilo MF.
Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) svědčí Jurečkovo vyjádření na adresu návrhu buď o tom, že se s materiálem dostatečně neseznámil, anebo je zástupným argumentem pro udržení stávajícího stavu v podnicích spadajících do jeho resortu.
Materiál mimo jiné upravoval pravidla pro vlastnictví a správu podílů státu ve firmách. MF například navrhovalo, že by stát neměl vlastnit podíl v těch společnostech, kde má méně než deset procent. Řízení těchto firem totiž nemůže reálně ovlivnit.
Celkem podle materiálu existuje 289 obchodních společností s majetkovou účastí státu, státních podniků, státních příspěvkových organizací a organizačních složek státu vykonávajících podnikatelskou činnost. Podíl menší než deset procent má stát u zhruba desetiny firem.
MF také navrhovalo, aby jednotlivá ministerstva roztřídila „své“ podniky na strategické (například ČEZ), podpůrné, tedy nezbytné pro vlastní fungování státu a zajišťující nezbytné služby pro veřejnost, a zbytné. Ty by měly být následně privatizovány či jít do likvidace.
