Ministerstvo financí navrhuje v materiálu, který v pondělí projedná vláda, na příští rok schodek rozpočtu 48,5 miliardy korun. Pro rok 2018 navrhuje schodek 38,5 miliardy a pro rok 2019 pak 18,5 miliardy korun.
Ministerstvo financí navrhlo snížit plánovaný schodek rozpočtu na 48,5 miliardy
Úřad zároveň ale v materiálu upozorňuje na to, že výdaje je možné pro roky 2017 a 2018 zvýšit o 11,5 miliardy korun, tak aby byla dodržena dohoda koaličních stran. Dohoda počítá příští rok se schodkem 60 miliard a o rok později 50 miliard korun.
Podmínkou pro navýšení schodku je podle materiálu to, že se zvýší výdajové rámce na následující roky. Výdajové rámce bude vláda v pondělí také projednávat. Jejich růst následně musí schválit Poslanecká sněmovna. Pro letošní rok je schválen rozpočet s deficitem 70 miliard korun.
Ministerstvo v materiálu uvádí, že ve srovnání se schváleným výhledem očekává díky ekonomickému růstu a očekávanému růstu platů ve veřejné sféře zvýšení daňových příjmů a příjmů ze sociálního a zdravotního pojištění. Právě díky tomu může klesnout schodek rozpočtu.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská považuje návrh ministerva za málo ambiciózní.
S ohledem na růst ekonomiky, by rozpočty měly být přebytkové. Ministerstvo si v tomto návrhu vytváří polštáře na předvolební cukrátka pro voliče. K chování řádného hospodáře, který si v době hojnosti ukládá stranou, to má daleko.
Jiří Polanský, který se v České spořitelně věnuje ekonomickým a strategickým analýzám, hodnotí postupné snižování schodků kladně. Současný příznivý cyklický vývoj umožňuje vládě schodek postupně snižovat. Právě s ohledem na cykličnost považuje schodek na rok 2019 za relativně ambiciózní. Navíc se v tomto období projeví výsledky parlamentních voleb a fiskálních opatření, která zavedou vítězové.
Ekonom Komerční banky Marek Dřímal k tomu poznamenal, že nižší schodek by měl být především v letošním roce, kolem 35 miliard korun. A to především díky přílivu z fondu EU a jen pomalému rozjezdu nových projektů. Očekává tedy velmi slušné příjmy státní pokladny, ale zároveň výpadek kapitálových výdajů. Naopak v příštím roce předpokládá, že vláda zvýší běžné výdaje na mzdy a sociální dávky a rozjet by se měly i projekty spolufinancované z Evropské unie.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč považuje navržené schodky za realistické. „Je dobré mít na paměti, že jestliže je například rok 2017 v české ekonomice rokem volebním, tak by asi nebylo reálné očekávat, že právě v tomto roce bude vláda buď v relativním smyslu osekávat rozpočtové výdaje anebo zvyšovat daňovou zátěž,“ uvedl Jáč.
Ekonom Jáč: Můj osobní tip je, že příští rok bude schodek pod 50 miliard (zdroj: ČT24)
Investiční analytik Broker Consulting Martin Novák hodnotí návrhy schodků rozpočtů jako docela optimistické s ohledem na budoucí vývoj růstu hrubého domácího produktu a z této skutečnosti odvozeného příjmu do státního rozpočtu. Poukazuje na to, že hlavní cena vstupní suroviny, ropy, roste a „je možné, že to co hnalo ekonomiku v loňském roce kupředu – klesající cena ropy a dotace – ji v příštích letech zase trochu zpomalí,“ soudí Novák.
- Snížení schodku rozpočtu proti schválenému rozpočtu na letošní rok, který počítá se schodkem 70 miliard korun.
- Dále je to 23 miliard korun jako dotace na obnovitelné zdroje energie, nárůst výdajů ministerstva obrany o čtyři miliardy korun.
- Zvýšení důchodů o zhruba 200 korun měsíčně, zvýšení výdajů na sport o 1,7 miliardy na šest miliard korun nebo zvýšení příspěvků na péči a výkon státní správy obcím.
- Zdroj: ČTK
Za vhodné priority pro příští rok by analytik Novák považoval především rozumné nastavení sociální politiky a sociálních výdajů, vzdělání, vědu, výzkum, zdravotnictví. Dřímal by pak vzhledem k současnému výpadku stavebních prací považoval za vhodné soustředit se na pokračování výstavby dosud nevyhovující infrastruktury. To podporuje i Horská a přidává digitalizaci komunikace se státní správou či rychlost a hustotu pokrytí internetem – u těchto vládních investic vidí velký prorůstový potenciál.
Polanský zmiňuje, že vzhledem k příznivému ekonomickému cyklu není vláda nucena škrtat výdaje a provádět restriktivní politiku. „Tuto situaci proto může využít ke zvýšení platů některých státních zaměstnanců (lékaři, zdravotní sestry, platy ve školství), zvýšit objem financí na vědu a výzkum a také zvýšit finance na obranu, kde jsme v posledních letech neplnili požadavek NATO,“ uvedl některé příklady.
Jáč zmínil jako možné priority efektivitu výběru daní a čerpání prostředků z evropských fondů.
Jak se bude snižovat schodek státního rozpočtu (zdroj: ČT24)
Návrh rozpočtu byl upraven na základě dubnové makroekonomické predikce ministerstva financí, která letos počítá s růstem ekonomiky o 2,6 procenta a v letech 2018 a 2019 o 2,4 procenta. Deficit veřejných financí by tak měl v následujících letech činit 0,5 procenta hrubého domácího produktu.
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš uvedl, že současné příznivé období by se mělo využít ke strukturálním změnám, například ve zdravotnictví či penzijním systému. Tím by se pak v dlouhodobém období zvýšila udržitelnost českých veřejných financí.
Sny o vyrovnaném rozpočtu
Oslovení analytici se také vyslovili k úvahám o vyrovnaném státním rozpočtu. Hlavní ekonom ING pro ČR Jakub Seidler uvedl, že ekonomice se daří, daňové příjmy se zvyšují a naopak podstatně klesají náklady na obsluhu státního dluhu díky velmi nízkým úrokovým sazbám.
„V takové situaci by ekonomika mohla relativně snadno dosáhnout v příštím roce vyrovnaného rozpočtu. ČNB dokonce ve své poslední prognóze odhadla, že se současným ekonomickým vývojem by mohlo být dosaženo příští rok přebytku ve výši 22 miliard korun,“ uvedl Seidler. Navržený rozpočet se schodkem necelých 50 miliard korun tak podle něho naznačuje, že se blíží volební rok a vláda se chystá utrácet.
„Nulový schodek by skutečně měl být naším dlouhodobým cílem,“ soudí Cihlář. Doporučil by vytvořit co nejstabilnější prostředí, zejména daňové. Dále se snažit, aby se výdaje neutrhly z řetězu a posvítit si na některé mimorozpočtové fondy.
Jáč připomněl, že příliš rychlé snižování schodku by mohlo vést ke zbytečnému zpomalení růstu ekonomiky, což není prioritou vlády obecně, a rozhodně ne ve volebním roce 2017.
Vyrovnaný rozpočet pro rok 2017 opravdu nečekám, zároveň by se ale měl schodek snižovat a pokud by v roce 2019 dosáhl zmíněných 18,5 miliardy korun, tak by šlo o méně než 0,4 procenta hrubého domácího produktu předpokládaného pro příslušný rok, čili rozpočet by byl téměř vyrovnán.
Novák soudí, že vyrovnaný státní rozpočet není věcí ekonomiky a jejího fungování, ale politiky. „Vyrovnaný státní rozpočet samozřejmě docílit můžeme, ale bylo by to za cenu zásadního omezení výdajů státního rozpočtu včetně snížení sociálních dávek a počtu zaměstnanců ve státní správě.“ Dřímal považuje nulový schodek rozpočtu za reálnou možnost. Otázkou však podle něho zůstává, jestli je nutně potřeba.
I Polanský se domnívá, že cena za okamžitý nulový deficit by byla příliš velká. Tedy snížit veřejné investice, výdaje na vědu a výzkum a nezvyšovat platy některým státním zaměstnancům. A to pro střednědobý vývoj české ekonomiky nemusí být příznivé. Důležité také je využít současný příznivý cyklus k některým žádoucím změnám ve struktuře výdajů tak, aby při zhoršení cyklu někdy v budoucnu nedošlo opět k výraznému nárůstu schodku, zdůraznil Polanský.
„Pokud nepřijde opět stagnace, ne-li recese, k přebytkovému rozpočtu dospějeme,“ soudí Horská. Ale vládní představitele i voliče by mělo podle ní zajímat, jak dlouho je přebytek udržitelný. Připomněla, že s postupným stárnutím obyvatel bude přibývat výdajů na důchody a zdravotnictví. Přebytky se tak brzy vyčerpají, dodala.
Hrozby nejen pro rozpočet
Za hlavního a největšího strašáka považuje Cihlář příchod další recese. „Ta dříve či později přijde. Za hranicemi české ekonomiky se už teď seskupují rizika,“ říká. Jako příklady zmiňuje Německo, které se bude vypořádávat s dozvuky migrační krize či „přidušenost“ hospodářského vývoje v celé eurozóně. USA se budou potýkat se složitým procesem zpřísňování své měnové politiky a do toho zpomaluje Čína, která byla dosud motorem globálního růstu, shrnul Cihlář.
Rovněž Jáč připomněl dopad dění ve světě na malou otevřenou ekonomiku, jíž je Česká republika učebnicovým případem. Proto bude důležitý vývoj na tzv. emerging markets typu Číny či možný Brexit.
Novák pak přidal další hrozby: rostoucí cena ropy, monetární politika ČNB, která stále cílí na dvouprocentní inflaci, migrační krize či krize samotné EU. Dřímal považuje za velké riziko především možnost rozpadu Schengenského prostoru, což by českou ekonomiku integrovanou do evropského hospodářství výrazně zasáhlo.
Hrozby z venku zmiňují i Horská (recese evropské a globální ekonomiky) i Polanský (souboj zemí eurozóny s dluhy). „V současné době je ale riziko globálního zpomalení podle nás spíše méně pravděpodobné a pro globální výhled přetrvává mírný optimismus,“ dodává Polanský.