Praha - Českou ekonomiku čeká podle ministerstva financí letošní i příští rok vyšší růst. Podle odhadu by letos i v roce 2012 měl hrubý domácí produkt (HDP) stoupnout o 2,5 procenta. V dubnu úřad odhadoval letošní růst ekonomiky na 1,9 procenta a růst v roce 2012 na 2,3 procenta.
Nová makroekonomická predikce odráží dle ministerstva lepší než očekávaný vývoj v prvním čtvrtletí. „V letech 2011 a 2012 by měl být ekonomický růst tažen zahraničním obchodem,“ píše se ve zprávě.
Na druhou stranu však odhad růstu tuzemské ekonomiky pro letošní i příští rok zhoršila ve své květnové prognóze Česká národní banka. Letos centrální banka čeká růst hrubého domácího produktu o 1,5 procenta, pro příští rok zhoršila odhad na 2,8 procenta. Novou prognózu zveřejní 4. srpna.
Podle ministerstva financí by v roce 2013 měla ekonomika růst o 3,3 procenta a následně v roce 2014 stoupnout o 3,9 procenta.
Ministerstvo ve srovnání se zahraničím očekává, že letos i příští rok by se neměla výrazně změnit úroveň HDP na obyvatele v přepočtu běžné parity kupní síly. ČR by tak měla zůstat na 74 až 75 procentech 12 původních členských zemí eurozóny. To je více, než počítají odhady v případě Slovenska, Polska, Portugalska nebo Maďarska.
Inflace by měla letos dosáhnout 2,3 procenta
Ve srovnání s předchozími odhady očekává resort letos i příští rok vyšší inflaci. Průměrná míra inflace by měla letos činit 2,3 procenta proti původně předpovídaným 2,1 procenta. V roce 2012 by měla inflace stoupnout až na 3,5 procenta kvůli postupnému sjednocování sazeb daně z přidané hodnoty. Zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty z deseti procent na 14 procent zvýší inflaci o 1,1 procentního bodu. „Počítáme s plným promítnutím do spotřebitelských cen,“ uvedli ministerští analytici. Od roku 2013 by měla být následně zavedena jedna sazba DPH ve výši 17,5 procenta.
Ministerstvo odhaduje letos i příští rok nižší nezaměstnanost. Letos by měla klesnout na 6,7 procenta z loňských 7,3 procenta. V roce 2012 pak úřad předpokládá její pokles na 6,4 procenta: „Optimističtější pohled na vývoj nezaměstnanosti umožňují zejména zlepšující se strukturální charakteristiky trhu práce a očekávaný hospodářský růst, přispět by měly i nové úpravy legislativy.“
O poznání pesimističtější je Kalouskův resort v případě letoška ohledně spotřeby domácností. Zatímco v minulé prognóze očekávalo ministerstvo pro letošek zvýšení spotřeby o 0,7 procenta, nyní počítá s růstem o 0,5 procenta. Naopak v příštím roce by spotřeba domácností měla stoupnout o dvě procenta proti dříve odhadovaným 1,9 procenta.
