Ministerstvo definovalo českou potravinu: 75 % domácích surovin

Praha – 75 procent domácích surovin a výrobek si může říkat česká potravina. To je nový návrh ministerstva zemědělství. Až doteď totiž nebylo jasně definováno, co vlastně je a co není český výrobek. Návrh je teď v připomínkovém řízení, a pokud projde, platit by měl od příštího dubna. Definici ale ještě musí schválit Brusel a třeba Potravinářské komoře se návrh nelíbí.

„My chceme po dlouhých letech učinit nějaký krok,“ hájí návrh ministr zemědělství Marian Jurečka. Argumentuje tím, že podobný návrh dokázalo u Evropské komise obhájit Slovensko. „Klidně se v průběhu roku 2015 bavme o tom, že budeme něco zpřísňovat a něco upravovat, ale ať už tady konečně něco je,“ podotkl ministr. V současné době podle něj panuje v označování výrobků jako „českého“ chaos a značení používá kdo jak chce. Jako český výrobek se pak tváří i thajská rýže nebo plody moře.  

Jenže Potravinářské komoře se návrh nelíbí. Podle její mluvčí Dany Večeřové by podíly hlavní suroviny pro jednotlivé skupiny potravinářských výrobků měly být diferencované. Například pro některé produkty, jako jsou výsekové maso či mléčné výrobky, je podle potravinářů podíl 75 procent příliš nízký a měl by činit 100 procent.  

U jiných produktů, jako jsou například pekařské a cukrářské výrobky, by zase mohl být naopak nižší. Důvodem je např. čokoláda – v Česku totiž nerostou kakaové boby nebo třeba vanilka. Prezident komory Miroslav Toman se navíc obává zneužití nového nařízení, prý bude nahrávat těm, kteří chtějí zákazníka šidit: „Protože místo toho, aby tam dávali 100 % české suroviny, tak tak budou dávat pouze 75% a zbylou čtvrtinu tam můžou doplnit ze zahraničí daleko levnější.“  

2 minuty
Potravinářská komora má své vlastní značení původu
Zdroj: ČT24

„Zaplať pánbůh za to, že už nějaká definice je,“ pochvaluje si naopak předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka. Také řetězec Ahold s novou definicí souhlasí: „Návrh nové definice českého výrobku vítáme, protože ta dosavadní není úplně jasná. A myslím, že ne úplně zcela vyjadřuje, co je česká potravina,“ uvedla mluvčí Jitka Urbánková.  

Definice by podle dřívějšího Juračkova vyjádření pomohla ministerstvu vyřešit problém, který vzniká v důsledku novely zákona o potravinách. Ta od ledna příštího roku mimo jiné ukládá prodejcům s ročními tržbami nad pět miliard korun povinnost zveřejňovat čitelně u vchodu pro zákazníky seznam pěti zemí, z nichž odebírá potraviny. Řetězce je budou muset sestupně seřadit podle podílu prodejů těchto potravin na tržbách. Obchodníci však argumentují tím, že neexistuje definice toho, která potravina je česká a která zahraniční.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 27 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...