Ostrava – Minipivovarů stále přibývá a nabídka je řádně opřena o vysokou poptávku po originálních pivech. Lidé do minipivovarů jezdí z daleka. Rozvoj by mohl být i bouřlivější, ale nedostává se sládků. Nejvíce minipivovarů je v Praze, druhý nejvyšší počet jich má Moravskoslezský kraj.
Proč jsou minipivovary tak úspěšné, je jejich majitelům jasné. „Nabízíme pivo v okamžiku, kdy je nejlepší, nefiltrované – krásně svěží pivo,“ shrnul prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.
Minipivovary umí uvařit všechny známé druhy piv – nejenom české, ale i zahraniční. Úspěšné jsou ale hlavně speciály a nové chutě. „Puškvorec, kořen lopuchu – zní to divně, ale jsou to byliny, které tradičně ve středověku historicky se používaly pro hořčení piva. Všechny zajímavosti se osvědčují,“ přiblížil složení svého piva manažer Zámeckého minipivovaru v Ostravě-Zábřehu Radovan Koudelka.
Za poznáváním tajemných nových piv se lidé rádi odvážně vydávají i do daleka. Minipivovary totiž většinou mají vlastní restaurace a nabízejí pivní koupele nebo exkurze. „Rádi ochutnávají, rádi srovnávají, navštěvují různé pivovary, vracejí se k tomu svému. Je to prostě takový nový trend,“ charakterizoval Jan Šuráň tzv. pivní turisty.
V Česku vaří pivo už zhruba 120 minipivovarů, z nichž 21 je v Moravskoslezském kraji. Brzy jich bude ještě více, základní vybavení pivovaru se totiž dá pořídit už za půl milionu korun. Stávající minipivovary přitom neočekávají, že by zákazníci odešli jinam. „Růst počtu pivovarů a otvírání nových nevnímáme jako konkurenci, protože jsme tak specifičtí,“ podotkl Radovan Koudelka.
S narůstajícím počtem pivovarů ale nastal jiný problém – chybí sládci, kteří jsou při výrobě piva nejdůležitější. „Je vlastně jediná škola, Střední potravinářská škola v Praze, a potom VŠCHT taky v Praze. Jinak obor sladovník úplně vymřel,“ upozornil sládek Zámeckého minipivovaru Pavel Buchta.
Oživit staré české řemeslo chce svaz minipivovarů mimo jiné také prvním velkým festivalem na Pražském hradě.
