Berlín - Německo bude na summitu Evropské unie v Bruselu, který se koná 9. prosince, prosazovat změnu Lisabonské smlouvy o fungování EU a vytvoření fiskální unie. Ve Spolkovém sněmu to dnes prohlásila kancléřka Angela Merkelová. Fiskální unie je podle Merkelové jediným prostředkem, jak do budoucna zabránit opakování finanční krize, se kterou se v současnosti eurozóna potýká. Proti kancléřce se v tom ovšem staví britský premiér David Cameron, podle kterého změny v Lisabonské smlouvě nutné k záchraně eurozóny nejsou. Pokud by k nim ale nakonec došlo, je připraven ostře bránit zájmy Británie.
Řada investorů považuje nadcházející summit za možná poslední možnost, jak odvrátit kolaps eurozóny. A o jeho zásadním významu je přesvědčená i řada evropských politiků. Merkelová chce proti krizi bojovat posílením integrace. „Nejde o nic méně ani o nic více než o posílení Evropy,“ zdůraznila Merkelová. „O fiskální unii už jen nemluvíme, ale začínáme ji tvořit,“ dodala. Nynější problémy v eurozóně nejsou podle ní jen krizí finanční, ale i krizí důvěry. Kancléřka kritizovala evropské politiky, že v minulosti tuto důvěru promrhali. Odstranění dnešní krize proto „nepůjde vyřešit jednou ranou, je to proces a ten potrvá roky,“ dodala Merkelová.
Kancléřka zopakovala, že změny unijní smlouvy, které Německo požaduje, si mají vynutit dodržování rozpočtových pravidel EU. „Důležitou roli musí hrát Evropská komise a Soudní dvůr Evropské unie,“ doplnila šéfka německé vlády, která chce pro rozpočtové hříšníky zavést sankci v podobě žaloby před evropskou justicí. Znovu naopak odmítla společné evropské dluhopisy, takzvané eurobondy, které podle ní současnou krizi neřeší.
Důsledky rozpadu eurozóny by zřejmě byly katastrofální
„Z centra v eurozóně by se recese, či dokonce deprese rychle rozšířila do celého světa, zejména potom do ekonomik s eurozónou úzce svázaných obchodními finančními vazbami, což je případ České republiky. Důsledky by byly závažné: pokles produkce napříč všemi sektory, nárůst nezaměstnanosti, pokles mezd, vynucené výrazné škrty v rozpočtu, zvyšování daní, pokles mezd ve firmách i státním sektoru, zhoršení situace při splácení úvěrů a hypoték a podobně,“ uvedl analytik Patria Finance David Marek.
Krizi vyřeší jen změna Lisabonské smlouvy
Řešením krize je podle Merkelové pouze změna Lisabonské smlouvy směrem k fiskální unii a větší rozpočtové odpovědnosti členských států. Fiskální unie by podle ní měla být zavedena v celé EU, protože její omezení jen na eurozónu by bylo „až druhým nejlepším řešením“. Kancléřka zdůraznila, že Berlín chce zabránit rozdělení sedmadvacítky na státy platící eurem a ty, které společnou měnu nepoužívají, jako je Česko.
Papadimos: Eurozóna potřebuje hlubší fiskální konvergenci
Řecký premiér Lukas Papadimos s Merkelovou souhlasí. Eurozóna podle něj potřebuje hlubší fiskální konvergenci, aby se mohla lépe vypořádat s narůstající dluhovou krizí. Papadimos ale zároveň řeckému parlamentu slíbil, že před nadcházející výměnou dluhopisů, která má jeho zemi pomoci snížit dluh, bude chránit zájmy Řecka.
Řada investorů považuje nadcházející summit za možná poslední možnost, jak odvrátit kolaps eurozóny. „Je důležité, abychom šíření krize v eurozóně řešili efektivně, s větším pokrokem v oblasti fiskální konvergence a za podpory hospodářské konvergence Evropy,“ řekl nový řecký premiér v tamním parlamentu. Intervence na dluhopisových trzích, k nimž sáhla Evropská centrální banka (ECB), podle něj řeckým bankám pomohly.
Změna smluv bude zřejmě jen obtížně prosaditelná
Podle odborníků Merkelová žádá jen to, co je od počátku eurozóny nezbytně nutné. „Je to přesně to, co mělo stát na začátku vytvoření měnové unie. Ale já si myslím, že to není průchodné,“ míní politolog Petr Robejšek. Změna Lisabonské smlouvy se totiž neobejde bez souhlasu všech členů unie, navíc prosazování změn bude nejspíš během na dlouhou trať. Proti změně smluv už vystoupil britský premiér Cameron a lze očekávat, že se proti utužení integrace postaví i další země.
David Cameron
"Eurozóna potřebuje konkurenceschopnost, aby mohla dobře pracovat. A ne změnu smluv. (…) Pokud se bude smlouva měnit, pak zajistím, abychom ještě více ochránili a posílili britské zájmy."
Cameron je pod tlakem euroskeptiků ze své vlastní Konzervativní strany, kteří prosazují uvolnění vazeb s Evropskou unií. Obávají se totiž, že posílení fiskální integrace ohrozí zájmy Londýna. Přesvědčit Camerona k souhlasu se změnou Lisabonské smlouvy se dnes pokusil francouzský prezident Nicolas Sarkozy - ovšem bez úspěchu. Cameron po schůzce zdůraznil, že dluhová krize má hrozivý vliv na britskou ekonomiku a volal po nalezení smysluplného řešení na summitu 9. prosince.
