Merkelová a Medvěděv slavnostně otevřeli plynovod Nord Stream

Berlín – Německá kancléřka Angela Merkelová s ruským prezidentem Dmitrijem Medvěděvem a dalšími evropskými politiky dnes u Lubminu na severovýchodě Německa slavnostně uvedli do provozu první větev plynovodu Nord Stream. Tím bude po dně Baltského moře přitékat plyn z Ruska do západní Evropy. Díky návazným plynovodům se jím tato klíčová surovina bude dostávat i do Česka.

Nord Stream je spolu s plánovaným plynovodem South Streamem, vedeným přes Černé moře, důležitý především pro Rusko, které má zbavit závislosti na tranzitu přes území Ukrajiny a Běloruska. Právě spory Moskvy s Kyjevem a Minskem v nedávné minulosti vedly k výpadkům dodávek plynu k evropským odběratelům. Pro ty zprovoznění 1 224 kilometrů dlouhého potrubí znamená větší jistotu dodávek, podle kritiků ale zároveň i větší surovinovou závislost na Rusku. Medvěděv spuštění plynovodu označil za „znamení, že jsme dosáhli důležitého kroku v upevnění vztahů s EU a Německem“.

Nord Stream vede z Ruska do Evropy po dně Baltského moře. „Je to vlastně nejkratší cesta od naleziště plynu k místu jeho největší spotřeby,“ připomněl v rozhovoru pro ČT24 ředitel Odboru plynárenství a kapalných paliv MPO Jan Zaplatílek. „Já si myslím, že to není otázka ceny, že tento plynovod neušetří náklady, je i rizikovější, chybí tam zásobníky. Jediný smysl tohoto plynovodu je, že se vyhne Ukrajině,“ míní analytik společnosti ENA Vladimír Štěpán.

První větví Nord Streamu bude ročně do západní Evropy proudit až 27,5 miliardy kubických metrů plynu. Po dostavbě druhého souběžného potrubí, chystané na konec příštího roku, se má objem zdvojnásobit. Do Česka se část suroviny bude dostávat přes návazný německý plynovod Opal, na který je napojen budovaný plynovod Gazela protínající západní Čechy. První plyn z Nord Streamu by měla Gazela odebrat příští rok.  

Dnešního slavnostního otočení kohoutu se zúčastnil také francouzský premiér François Fillon, šéf nizozemské vlády Mark Rutte, eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger a bývalý německý kancléř a nyní šéf dozorčí rady konsorcia Nord Streamu Gerhard Schröder. Právě on v roce 2005 podepsal s tehdejším ruským prezidentem Vladimirem Putinem smlouvu na výstavbu tohoto projektu za 7,4 miliardy dolarů (129 miliard korun). Většinovým vlastníkem plynovodu je ruský gigant Gazprom.

Günther Oettinger, evropský komisař pro energetiku

„S kapacitou 55 miliard kubických metrů plynu za rok budou dodávky představovat přes deset procent evropské spotřeby.“

Plynovod Nord Stream je technickým unikátem. Se svou délkou 1 224 km je největší stavbou svého druhu na světě. Na stavbě plynovodu se souběžně podílelo až 30 lodí. Trasa plynovodu se musela několikrát během stavby upravovat, na mořském dně totiž leží například nevybuchlé bomby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
před 2 hhodinami

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
včera v 09:11

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
včera v 06:40

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026
Načítání...