Maďaři se bouří proti reformám, vláda má ale všechny trumfy v rukou

Budapešť – V Maďarsku se rozbíhá vlna protivládních protestů. Lidé chtějí protestovat proti změnám v ústavě a v zákoníku práce, který podle nich zeslabuje ochranu zaměstnanců před propouštěním a omezuje jejich práva, a také proti retroaktivitě některých zákonů. Podle průzkumů se vládní politika nezamlouvá dvěma třetinám Maďarů. Nové volby ale budou až v roce 2014, do té doby má vláda Viktora Orbána v parlamentu pohodlnou většinu.

Maďarsko jede na vlně reforem a úspor prosazených vládou premiéra Orbána. Maďarům se to ale nelíbí a chtějí to změnit protesty. Demonstrace, které dnes odstartují, pořádají odbory ve spolupráci s občanskými iniciativami. Proti změnám v ústavě a zákoníku práce už demonstrovaly v Budapešti stovky lidí minulý týden. Přijali už dokonce desetibodovou petici proti změnám. Nyní se čeká, že by do ulic mohly vyjít desetitisíce lidí.

Nechtěná retroaktivita a úspory, které dolehnou na všechny

Maďarům je trnem v oku především retroaktivita některých zákonů. Vadí jim například to, že by se podle plánů vlády měli vrátit do práce bývalí policisté a hasiči mladší pětapadesáti let, kteří nyní pobírají tzv. výsluhový důchod. Podle vlády není možné, aby silní a zdraví lidé pobírali peníze od státu a k tomu si bokem přivydělávali. Pokud tito lidé odmítnou pracovat, do budoucna dostanou od státu jen o něco více než minimální mzdu. Bývalí policisté a hasiči nicméně poukazují na to, že se řada z nich pro toto povolání rozhodla právě kvůli možnosti jít do předčasného výsluhového důchodu.

Úspory a reformy ale doléhají na všechny občany. Od ledna má v Maďarsku vzrůst daň z přidané hodnoty z 25 na 27 procent, což bude evropský rekord. Zvýší se odvody zaměstnavatelů i zaměstnanců. Růst má sice i minimální mzda, to ovšem podle kritiků poškodí zase drobné podnikatele. Rozpočet na příští rok počítá s propuštěním 5 tisíc zaměstnanců ve veřejné sféře.

Maďaři se v krizi přiklonili k pravici, teď toho litují

Vlna protivládních akcí už měla začít během září. V tu dobu ale policie demonstrace nepovolila, a odbory tak mluvily o politickém nátlaku a bezprecedentním zásahu do ústavních práv občanů. Nakonec jim ale částečně vyhověl soud. Drobnější odbory teď vytvářejí jednotné hnutí nazvané podle polského vzoru Solidarita. Opozice věří, že demonstrace vládu rozštěpí a Orbán ve volbách v roce 2014 nezvítězí. Avšak ani maďarská opozice není silná, je rozštěpená. Zahrnuje strany od zelených liberálů přes socialisty až po krajní pravici. O jednotném postupu tak nelze hovořit.

Vládu Viktora Orbána a jeho strany Fidesz si Maďaři zvolili loni v dubnu a do vínku jí dali v parlamentu dvoutřetinovou (ústavní) většinu. Úspěch Fideszu ve volbách pramenil z frustrace Maďarů po sedmi letech vlády socialistů a roce úřednického kabinetu, během kterých ekonomika země zažila prudký propad a nárůst nezaměstnanosti nad deset procent. Nakonec Maďarsko muselo požádat o pomoc Mezinárodní měnový fond. Fidesz ovšem nyní může díky pohodlné většině schvalovat zákony jako na běžícím pásu a bez diskuse.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoObsluha dluhu dramaticky poroste a vláda o reformách nemluví, varují exministři

„Vláda a premiér spoléhají, že (státní) dluh je ve srovnání s jinými zeměmi poměrně nízký, ale tempo nárůstu je zdrcující,“ řekl v Nedělní debatě bývalý ministr financí Ivan Pilip. Tento vývoj podle něj do budoucna vytěsní prostor pro další útraty, který už je nyní kvůli vysokému podílu mandatorních výdajů minimální. Taktéž bývalý šéf stejného resortu Ivan Pilný se domnívá, že problematická je v současnosti struktura daní. „Je tam spousta otázek, které by se měly řešit hlubší reformou,“ vyjádřil se s tím, že ke změnám chybí vůle. Totéž naznačil další exministr financí Miroslav Kalousek, podle něhož je potřeba zasáhnout i do mandatorních výdajů. „Nemůžete mít všechno a málo platit. Stali jsme se nárokovou společností,“ komentoval. Diskusi moderoval Martin Řezníček.
před 16 hhodinami

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
před 23 hhodinami

Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.
před 23 hhodinami

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
9. 5. 2026

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
8. 5. 2026

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
8. 5. 2026

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
8. 5. 2026

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026
Načítání...