Spolky a neziskové organizace budou podléhat elektronické evidenci (EET) až od tržeb z drobné vedlejší činnosti, které přesahují 300 tisíc korun. Doposud činil limit 175 tisíc ročně. Informoval o tom ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Neziskové organizace, jako jsou například vesnické spolky, obecně prospěšné společnosti či nadace, by měly evidovat pouze příjmy z vedlejší podnikatelské činnosti, kterou vyvíjejí za účelem podpory své hlavní nepodnikatelské činnosti. Pokud ale nepřesáhnou uvedenou hranici, tedy 300 tisíc korun nebo pět procent celkových příjmů, evidovat nemusí.
Za vedlejší činnost je považován například prodej stánkového občerstvení při venkovském fotbalovém zápase, který pořádá místní spolek. Může jít rovněž o různé plesy nebo místní zábavy, jejichž cílem není vytvářet zisk. Příjmy z hlavní činnosti, tedy členské příspěvky, dary nebo výnosy z veřejných sbírek, spolky a nadace podle zákona evidovat nemusí.
„Naším cílem je evidovat pouze činnosti, které jsou významné a měly by potenciál konkurovat podnikatelským subjektům,“ uvedl generální ředitel Finanční správy Martin Janeček. Do limitu jsou přitom podle něj zahrnuty výhradně tržby z podnikatelské činnosti uhrazené v hotovosti, platební kartou, šekem, směnkou nebo jinými obdobnými způsoby. „Tržby hrazené převodem z účtu na účet se do limitu nepočítají,“ dodal.
- 1. fáze – prosinec 2016: stravovací a ubytovací služby
- 2. fáze – březen 2017: maloobchod a velkoobchod
- 3. fáze – březen 2018: ostatní činnosti ( s výjimkou vybraných řemesel a výrobních činností - viz 4. fáze), například svobodná povolání, doprava, zemědělství.
- 4. fáze – červen 2018: řemeslníci
Můj názor je, že to tak extra nepomůže, protože neziskovky, kterým vedeme účetnictví, tam nespadají (do rozšířeného limitu, pozn. redakce), uvedl pro ČT24 ředitel ucetnictviproneziskovky.cz Martin Ježek. Naprostá většina jeho klientů tohoto limitu ani nedosahuje, protože jejich vedlejší podnikatelská činnost běží jinou formou než EET, třeba převodem na účet. Ježek by byl pro vynětí celého neziskového sektoru z elektronické evidence tržeb.
„Naše sdružení obcí velmi očekávalo vydání nové metodiky pro tyto veřejně prospěšné poplatníky, neboť absurdní limit 175 tisíc korun omezoval aktivitu spolků, omezoval regionální kulturu a společenský život v obcích. Nový limit je sice krokem vpřed, ale je také nedostatečný,“ uvedl předseda sdružení Stanislav Polčák. Za minimální hranici považuje půl milionu korun.
EET začala loni 1. prosince pro restaurace a ubytování a od začátku letošního března pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Od startu EET do dneška eviduje tržby zhruba 147 tisíc podnikatelů.
Z hlediska maloobchodu je upravení metodiky podle obchodního ředitele dodavatele pokladních systémů Bizerba Martina Dvořáka rozhodně přínosné. „Z prvních informací ovšem není patrné, zda dojde k avizovanému narovnání trhu, nebo spíše k pravému opaku,“ uvedl.
Podle zakladatele pokladního systému Septim.cz Zbyňka Švece totiž metodika nevyřešila problém majitelů restaurací a hospod na vesnicích, kde současně působí velký aktivní spolek provozující klubovnu nebo pořádající ročně desítky nejrůznějších akcí. „Takto aktivní spolky pro ně totiž představují zásadní konkurenci a s navýšením limitu se konkurenční problém nevyřešil, ale spíše prohloubil,“ uvedl.
