Likvidace jaderných elektráren v Německu vyjde na 18 miliard eur

Berlín - Likvidace všech 17 německých jaderných elektráren, které mají být odstaveny do roku 2022, bude jejich provozovatele stát minimálně 18 miliard eur (440 miliard Kč). Uvádí to v dnešním vydání německý ekonomický deník Handelsblatt s odvoláním na studii poradenské firmy Arthur D. Little (ADL), která s provozovateli spolupracuje.

Náklady na likvidaci jednoho jaderného zařízení ADL vyčíslila na 670 milionů až 1,2 miliardy eur (16,4 miliardy až 29,4 miliardy Kč). Kromě výdajů na samotné zbourání a odstranění stavby musí v prvních pěti až sedmi letech po uzavření u každé elektrárny počítat také se 150 až 250 miliony eur na zajištění vychladnutí jaderného paliva a personálu k jeho kontrole, upozorňuje ADL.

V celkové částce nejsou započítány náklady na uskladnění vyhořelého paliva, takže konečná suma se může vyšplhat až na 30 miliard eur (735 miliard Kč). Zatímco čtveřice provozovatelů německých jaderných elektráren - E.ON, RWE, EnBW a Vattenfall - tak musí podle Handelsblattu počítat s dalšími finančními ztrátami, dodavatelé služeb pro tato zařízení se mohou těšit na tučné zakázky. Deník Die Welt před nedávnem uvedl, že jen stavební firmy by si díky změně německé energetické politiky mohly v příštích deseti letech přijít na zhruba 60 miliard eur.

Interiér elektrárny
Zdroj: ČT24

Německo nechalo letos trvale uzavřít osm starších jaderných elektráren. Reagovalo tak na březnovou havárii v japonské atomové elektrárně Fukušima, způsobenou ničivým zemětřesením a následnou přílivovou vlnou cunami. V letech 2015 až 2022 má být vyřazeno z provozu zbývajících devět německých jaderných bloků, které zajišťují asi pětinu spotřeby elektrické energie ve Spolkové republice. Ta chce v budoucnu při její výrobě mnohem víc sázet na obnovitelné zdroje nebo plyn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
před 6 hhodinami

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
včera v 17:43

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
včeraAktualizovánovčera v 15:54

Rozpočet upravíme, schodek je ale výsledkem končící vlády, řekla Schillerová

Nastupující vláda ANO, SPD a Motoristů je připravená státní rozpočet na příští rok upravit tak, aby byl reálný, uvedla místopředsedkyně ANO Alena Schillerová, která by se v pondělí 15. prosince měla opětovně stát ministryní financí. V každém případě ale platí, že schodek v příštím roce bude výsledkem práce premiéra v demisi Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury (oba ODS), napsala na síti X. Ministři vlády v demisi ve středu uvedli, že rozpočet přepracovávat nebudou.
včeraAktualizovánovčera v 15:06

Čínský výrobce vodičů Gold Cup Electric investuje v Plané dvě miliardy

Čínská společnost Gold Cup Electric Apparatus, přední světový výrobce magnetických vodičů, postaví v Česku svůj první evropský výrobní závod. V areálu bývalé balírny čokolády v Plané u Mariánských Lázní na Tachovsku investuje přes dvě miliardy korun, informoval mluvčí agentury CzechInvest Zdeněk Vesecký. Firma chce zahájit výrobu ve druhém čtvrtletí 2026. Přestavba areálu už podle něj začala, stejně jako nábor prvních sedmdesáti zaměstnanců.
9. 12. 2025

Evropská komise vyšetřuje Google kvůli využívání obsahu pro účely AI

Evropská komise (EK) začala vyšetřovat americkou společnost Google. Firmu podezírá, že při používání online obsahu pro účely umělé inteligence (AI) porušuje pravidla hospodářské soutěže. Případná pokuta může dosáhnout až deseti procent celosvětových ročních příjmů firmy. Google se k vyšetřování bezprostředně nevyjádřil.
9. 12. 2025Aktualizováno9. 12. 2025

Trump schválil za „určitých podmínek“ vývoz některých čipů Nvidia do Číny

Bílý dům za určitých podmínek povolí vývoz čipů H200 společnosti Nvidia do Číny. Americký prezident Donald Trump to napsal na své sociální síti Truth Social. Doplnil, že o tom již informoval čínského vládce Si Ťin-pchinga, který na zprávy „reagoval pozitivně“. Společnost bude moci podle zpravodajských agentur prodávat vyspělý čip používaný k vývoji umělé inteligence pouze předem schváleným zákazníkům.
9. 12. 2025Aktualizováno9. 12. 2025

Turecké aerolinky Pegasus kupují Smartwings

Turecké aerolinky Pegasus Airlines podepsaly závaznou smlouvu za 154 milionů eur (3,8 miliardy korun) na koupi společnosti Smartwings patřící ČSA. Informuje o tom web Türkiye Today. Pegasus na síti X bez dalších podrobností oznámil, že podepsal dohodu o převzetí Smartwings a jejího akcionáře ČSA. Oficiálně cenu transakce ani jedna ze stran neuvedla. Polská média uvádějí, že obchod na poslední chvíli zmařil naději tamních aerolinií LOT.
8. 12. 2025Aktualizováno8. 12. 2025
Načítání...