Lídři EU spěchají s koordinovanou realizací dohody ze summitu

Madrid/Řím/Berlín – Šéfové předních států Evropské unie se v pátek telefonicky domluvili, že jejich vlády budou více koordinovat své reakce na obavy finančních trhů z vývoje globální ekonomiky. Urychleně pak hodlají realizovat dohody z mimořádného summitu eurozóny z jednadvacátého července.

Italský premiér Silvio Berlusconi po skončení rozhovorů přislíbil, že jeho vláda urychleně schválí reformy a rozpočtové úspory, s jejichž pomocí se chce země vyhnout osudu menších zemí platících eurem, které musely přijmout finanční pomoc.

K rozhovoru evropských lídrů se v noci připojil i americký prezident Barack Obama. Tématem byl hlavně poslední vývoj krize v eurozóně, přičemž s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a německou kancléřkou Angelou Merkelovou mluvil samostatně. Podle informací z Bílého domu vzal na vědomí opatření červencového summitu a nutnost jejich rychlého uskutečnění. Dále ocenil roli, kterou sehráli Sarkozy a Merkelová při řešení současných výzev evropské ekonomiky.

Do telefonických rozhovorů evropských lídrů se zapojili i španělský premiér José Luis Zapatero, britský premiér David Cameron i americký ministr financí Timoty Geithner.

Tlak trhů nyní nejvíce doléhá na Španělsko a Itálii, kterým na trhu dluhopisů v posledních dnech razantně rostly náklady na splácení jejich dluhů.

Chybné očekávání připustil na mimořádné páteční tiskové konferenci eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn, když přiznal, že trhy na dohody vzešlé z mimořádného summitu eurozóny o záchranných fondech pro zadlužené země nereagovaly tak, jak eurozóna a její lídři očekávali. Přesto předpokládá uklidnění trhů, pokud budou tyto dohody v brzké době realizovány.

Výsledkem mimořádného summitu je mimo jiné dohoda o posílení pravomocí současného záchranného fondu (EFSF) i toho budoucího (ESM). Nově získaly pravomoci k nákupu dluhopisů na sekundárním trhu.

Po skončení telefonátů svolal spěšně Berlusconi tiskovou konferenci, na které oznámil, že Itálie urychlí realizaci plánovaných úsporných opatření tak, že rozpočet dosáhne vyrovnané bilance už do roku 2013, namísto původně zamýšleného termínu 2014. Zároveň přislíbil přijetí dodatku k ústavě, který by nadále nutil italské vlády udržovat rozpočty vyrovnané.

Podle zdrojů agentury Reuters žádá Evropská centrální banka Berlusconiho, aby slíbil urychlení reforem sociálního systému a přijetí ústavního dodatku o veřejných financích. Výměnou za to nabízí ECB, že bude v této napjaté situaci nakupovat italské státní dluhopisy.

ECB se ve čtvrtek dohodla, že bude na trhu nakupovat španělské a italské dluhopisy, pokud obě země uskuteční klíčové strukturální reformy. ECB naznačila, že hodlá obnovit nákupy dluhopisů zemí ohrožených dluhovou krizí, investory tím však nenadchla, neboť se nákupy zatím týkaly pouze portugalských a irských obligací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 3 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 4 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 5 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 19 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
1. 4. 2026
Načítání...