Lídři EU spěchají s koordinovanou realizací dohody ze summitu

Madrid/Řím/Berlín – Šéfové předních států Evropské unie se v pátek telefonicky domluvili, že jejich vlády budou více koordinovat své reakce na obavy finančních trhů z vývoje globální ekonomiky. Urychleně pak hodlají realizovat dohody z mimořádného summitu eurozóny z jednadvacátého července.

Italský premiér Silvio Berlusconi po skončení rozhovorů přislíbil, že jeho vláda urychleně schválí reformy a rozpočtové úspory, s jejichž pomocí se chce země vyhnout osudu menších zemí platících eurem, které musely přijmout finanční pomoc.

K rozhovoru evropských lídrů se v noci připojil i americký prezident Barack Obama. Tématem byl hlavně poslední vývoj krize v eurozóně, přičemž s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a německou kancléřkou Angelou Merkelovou mluvil samostatně. Podle informací z Bílého domu vzal na vědomí opatření červencového summitu a nutnost jejich rychlého uskutečnění. Dále ocenil roli, kterou sehráli Sarkozy a Merkelová při řešení současných výzev evropské ekonomiky.

Do telefonických rozhovorů evropských lídrů se zapojili i španělský premiér José Luis Zapatero, britský premiér David Cameron i americký ministr financí Timoty Geithner.

Tlak trhů nyní nejvíce doléhá na Španělsko a Itálii, kterým na trhu dluhopisů v posledních dnech razantně rostly náklady na splácení jejich dluhů.

Chybné očekávání připustil na mimořádné páteční tiskové konferenci eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn, když přiznal, že trhy na dohody vzešlé z mimořádného summitu eurozóny o záchranných fondech pro zadlužené země nereagovaly tak, jak eurozóna a její lídři očekávali. Přesto předpokládá uklidnění trhů, pokud budou tyto dohody v brzké době realizovány.

Výsledkem mimořádného summitu je mimo jiné dohoda o posílení pravomocí současného záchranného fondu (EFSF) i toho budoucího (ESM). Nově získaly pravomoci k nákupu dluhopisů na sekundárním trhu.

Po skončení telefonátů svolal spěšně Berlusconi tiskovou konferenci, na které oznámil, že Itálie urychlí realizaci plánovaných úsporných opatření tak, že rozpočet dosáhne vyrovnané bilance už do roku 2013, namísto původně zamýšleného termínu 2014. Zároveň přislíbil přijetí dodatku k ústavě, který by nadále nutil italské vlády udržovat rozpočty vyrovnané.

Podle zdrojů agentury Reuters žádá Evropská centrální banka Berlusconiho, aby slíbil urychlení reforem sociálního systému a přijetí ústavního dodatku o veřejných financích. Výměnou za to nabízí ECB, že bude v této napjaté situaci nakupovat italské státní dluhopisy.

ECB se ve čtvrtek dohodla, že bude na trhu nakupovat španělské a italské dluhopisy, pokud obě země uskuteční klíčové strukturální reformy. ECB naznačila, že hodlá obnovit nákupy dluhopisů zemí ohrožených dluhovou krizí, investory tím však nenadchla, neboť se nákupy zatím týkaly pouze portugalských a irských obligací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
před 16 hhodinami

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
před 19 hhodinami

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025

Vojtěch chce zefektivnit systém zdravotnictví. I nesystémovým krokem

Na ministerstvo zdravotnictví se po čtyřech letech vrací Adam Vojtěch (za ANO). Staronový ministr se hodlá vypořádat s rostoucími výdaji na zdravotní péči zefektivněním systému, nikoli masivním navyšováním zdrojů. Významnou roli dle Vojtěcha sehrají zdravotní pojišťovny, zaměřit se chce také na podporu prevence, primární péče a digitalizaci. Naopak zvýšení odvodů na zdravotní pojištění by mohlo uškodit české ekonomice, řekl v 90′ ČT24 moderované Romanem Fojtou.
16. 12. 2025
Načítání...