Praha - První obchodníci již zahajují letní výprodeje a snižují ceny sezónního zboží až o desítky procent. Letní výprodeje budou pokračovat i v červenci a srpnu. Slevy se týkají zejména textilu, konfekce, obuvi a sportu. Výše slev bude podle obchodníků zhruba stejná jako loni. Obchodníci tak pomalu přistupují k trendu, kdy zlevňují zboží ve chvíli, kdy jej zákazník potřebuje, a nečekají na konec letních dnů.
„Skoro bych ani neřekl, že se jedná o zavádění slev. Tento segment totiž dnes ze slev žije a jedná se o základní marketingový nástroj, na kterém stojí celý tento byznys a bez něj by nemohl existovat,“ vysvětluje pojem sezónní výprodej analytik trhu ze společnosti Incoma Zdeněk Skála. Podle něj zde právě máme období standardních cen, po kterém následuje období s přirážkou.
Sleva, sleva, všude sleva
Jak Skála zdůrazňuje, zákazníci dnes na slevy přímo čekají a připravují se na ně. Jsou velmi silně orientováni na cenu, což ovšem analytik nepovažuje za úplně ideální, ale přesto se jedná o hybnou sílu dnešního trhu.
Podle Ivy Janovské, marketingové manažerky outletového centra Fashion aréna, a průzkumů se spotřebitel stává náročnějším a vedle ceny je stále důležitější i kvalita zboží: „Jakmile zákazník zjistí, že mu kvalitní značkové zboží déle vydrží, je do něj ochoten o něco více investovat.“ Na druhou stranu Janovská uvádí, že se zákazník stává opatrnějším a více než procento slevy je pro něj důležitá úspora. Proto obchody kladou důraz na to, aby byla viditelně označována původní cena a cena v akci.
V období sezónních výprodejů obchodníci musí doprodat zejména zásoby, aby měli místo na další zboží. Podle Janovské nebyly při nedávných výprodejích výjimkou ani slevy ve výši 90 procent.
Obchody se do slev pouští v rámci roku stále dříve. „Myslím, že se snaží lépe využít čas, než jim zákazníci odjedou na prázdniny a dovolené. Dalším důvodem je i to, že lidé již nemají tendence nakupovat do zásoby a věci si pořizují spíše tehdy, když je potřebují. S tím obchodníci počítají a nabízí zboží tehdy, když je o něj zájem,“ podle Skály se jedná o celoevropský, až euro-americký fenomén.
