Letní tábory hlásí poslední volná místa

Praha - Do zahraničí na jazykový pobyt nebo třeba na Šumavu? Rodiče mají tento týden prakticky poslední možnost rozhodnout, kam, a zda vůbec, pošlou své děti na letní tábor. Ceny pobytů opět poskočily, ale zájem dětí neupadá. Na co si při koupi na poslední chvíli dát pozor a který tábor má nejdelší tradici?

Vodácký, na koních, klasický ve stanech, nebo s výukou jazyků, rodiče mají poslední možnost vybrat svým potomkům letní tábor. Ty nejvyhlášenější jsou už beznadějně vyprodané, bez ohledu na stoupající cenu. Zbylé ještě děti nabírají. Pořadatelé ale upozorňují, že kdo ratolest nepřihlásí během příštího týdne, má s největší pravděpodobností smůlu. 

Tábory po celém Česku se opět chystají na to, aby stovky dětí mohly sbalit plyšový talisman a strávit alespoň pár dní bez dozoru rodičů. A přípravy organizátorů jsou důkladné, protože nároky stoupají rok co rok. „Teď už prostě nestačí udělat tábor, kde si budete hrát na indiány nebo kovboje. Děti jsou vychované ve věku elektronických médií, takže mají zájmy daleko širší, než kdy bývaly,“ tvrdí Miroslav Topinka, ředitel rekreačního areálu Růžená. „Mezi chlapci tak od deseti do patnácti let jsou oblíbené military tábory, s airsoftovou a paintballovou tematikou,“ říká Hana Heligrová, zástupce organizátorů, Tábory.cz.

Cena táborů roste. Zahraniční tábory se už dají srovnat s klasickou dovolenou. Průměrná cena za táborový týden například v Itálii se pohybuje kolem osmi tisíc korun. V tuzemsku většinou stačí pět tisíc. Těm, kteří mají hluboko do kapsy, se rozhodly pomoct radnice některých měst. Tam, kde města nepřispějí, mají rodiče ještě další šanci, a to příměstské tábory. Děti v něm tráví celý den, večer si je ale rodiče vyzvednou. Cena je kolem dvou tisíc na týden. 

Příměstkých táborů se mohou účastnit i tříleté děti

Takzvané příměstské tábory jsou čím dál oblíbenější. Absolvovat je totiž mohou i třeba tříleté děti, které by na klasický tábor ještě odjet nemohly. „Byla to reakce na požadavek rodičů, protože my máme hodně dětí menších, od tří do šesti let, které běžně na tábor jet nemůžou, a školky bývají zavřené,“ řekla Markéta Bosáková, vedoucí příměstského táboru v Hlásné Třebáni. Některé příměstské tábory nabízejí hlídání i jednotlivě, většinou s taxou kolem dvou set korun na den.

Na co si dávat při výběru táboru pozor:

1) Pokud je pobyt podezřele levný, je potřeba ohlídat, jestli cena zahrnuje opravdu všechno. Organizátoři ji někdy uvádějí například bez vstupenek na hrady nebo zámky.

2) Když pořadatel neochotně poskytuje informace a vymlouvá se, že přípravy finišují a všechno se ještě dolaďuje, je lepší couvnout a nekupovat. Opravdu dobré tábory se chystají půl roku dopředu.

3) Na žádném táboře nesmí chybět zdravotník.

Artěk - tábor s 80letou tradicí

Peněz na tábory je čím dál méně a desítky jich každý rok zanikají. Existuje ale jeden, na který se jezdí už 80 let - Artěk. Jezdilo se tam za odměnu, snil o něm každý pravověrný pionýr. Tábor Artěk na ukrajinském černomořském pobřeží je světovou legendou mezi dětskými tábory. A po dlouhé odmlce na Ukrajinu jezdí opět i děti z Česka. 

Dřív se tam dostávaly hlavně děti z bohatších komunistických rodin, ale teď tam může každý, kdo se učí rusky a chce se o tom něco dozvědět. Kritérium pro výběr už není politická angažovanost, ale hlavně výborné výsledky ve škole. Na vrcholu sezony je v Artěku i několik tisíc dětí ze všech zemí světa. Tábor je tak bezkonkurenčně největším v Evropě. Pionýrské šátky zmizely, nahradily je kšiltovky a barevná trička, za pobyt se platí v dolarech. Velkolepá secvičená představení ale zůstala.

Tábory v Česku patří mezi nejlevnější v Evropě

A jako tečka tématu potěšující srovnání. Tábory v Česku zůstávají, navzdory rostoucí ceně, jedněmi z nejlevnějších v Evropě. Španělská rodina platí za podobný výjezd dítěte v přepočtu průměrně o tři tisíce víc a francouzská dokonce dvojnásobek tuzemské sumy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 47 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...