Lesy ČR vypsaly tendr na lesní práce, holding LESS hlásí ztrátu 150 milionů

Hradec Králové - Státní podnik Lesy ČR (LČR) vyhlásil nový tendr na pěstební a těžební práce za 1,7 miliardy korun. Výběrové řízení bylo vyhlášeno na letošní a další roky pro 23 smluvních územních jednotek, kde LČR zrušily část loňského miliardového tendru, protože firmy s nejlepší podanou nabídkou nakonec odmítly podepsat smlouvu. Kvůli zpožděnému tendru hlásí český lídr ve dřevozpracujícím průmyslu, holding LESS ztrátu 150 milionů korun, poprvé tak skončil v červených číslech. Dnes o tom informoval server deníku E15.

Firmy mohou podat nabídky do 16. dubna, kdy komise otevře obálky. Rozhodujícím kritériem je nejnižší cena. Smlouvy začnou platit 1. července.

Největší jednotky v tendru

  • Bruntál, předpokládaná cena zakázky 171 milionů korun
  • Bystřice pod Hostýnem, zakázka ve výši 162 milionů
  • Rumburk, zakázka za 133 milionů korun

V jednotkách, kde byl tendr zrušen, se dřevo dlouho netěžilo a LČR se tam do podepsání smluv snaží zajistit práce přes takzvané zjednodušené řízení bez uveřejnění, tedy oslovením konkrétních zájemců.

Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství při Agrární komoře se smlouva nelíbí

„Nám se v něm nelíbily dvě podmínky: indexace cen prací i dřeva, ale zřejmě nebyly akceptovány. Smlouvy s LČR jsou naprosto nevyvážené, stručně řečeno 90 procent práv mají Lesy ČR a jen deset procent smluvní partner,“ tvrdí výkonný sekretář sdružení Václav Šebek.

LESS & FOREST za loňský rok poprvé v minusu, vinu prý nese i ÚOHS

Společnost LESS & FOREST původně uspěla na 88 jednotkách, ale podepsala jen 29 zakázek, což je podle zástupce ředitele holdingu LESS Petra Humla optimální objem z pohledu kapacity firmy.

„Tato optimalizace objemu prací nebyla ale pro naši firmu zadarmo. LČR v našem případě ve 100 procentech případů využily své možnosti uplatnit záruky za nabídku v případě, když LESS & FOREST smlouvu nepodepsal. Náklady spojené s tímto procesem tak dosáhly 60 milionů Kč,“ vyčíslil Huml.

Ztráty vzniklé skupině LESS je možné odhadnout na 150 milionů korun. Zpoždění ale podle něj nebylo způsobeno jen Lesy ČR. Roli sehrála i kontrola Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), která proces na dva měsíce zastavila.

Škody prý vznikly i dřevozpracovatelům: nedostatek dřeva a vysoká cena

Škody podle zástupce ředitele vznikly i dřevozpracovatelům, protože na přelomu roku na trhu nebyl dostatek dřeva nebo jeho cena byla neúměrně vysoká. Lesy ČR zabezpečují 50 procent dodávek dřeva a tento výpadek není možné nahradit dovozy či předzásobením.

Firmy skupiny LESS se zabývají především obhospodařováním lesů, obchodem se dřevem, dřevařskou a pilařskou výrobou, dopravou dřeva a službami v této oblasti. Předloni holding dosáhl obratu téměř 5,7 miliardy korun. Loňský konsolidovaný obrat skupiny by měl dosáhnout osmi miliard korun.

LČR prý na trh dodaly více dřeva než minulý rok

Obří tendr podnik vyhlásil loni v dubnu. Předpokládal, že smlouvy začne uzavírat v listopadu. Smlouvy ale LČR začaly podepisovat až v období vánoc. Dřevozpracovatelé zpoždění kritizovali, podle nich zapříčinilo nedostatek dřeva na trhu, tím i jeho vysokou cenu a také krach či potíže desítek pil a dalších provozů. LČR kritiku odmítly, na trh prý daly začátkem letošního roku více dřeva než ve stejném období loni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 8 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
před 16 hhodinami

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
před 18 hhodinami

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
před 20 hhodinami

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
před 20 hhodinami

Kvůli dvěma blokádám klesla doprava v Hormuzském průlivu skoro k nule, píše Bloomberg

Mezinárodní lodní doprava v Hormuzském průlivu v tuto chvíli klesla prakticky na nulu v důsledku dvou souběžných blokád oblasti ze strany Teheránu a Washingtonu, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data, která sestavila. Za pondělí agentura napočítala tři íránská plavidla opouštějící úžinou záliv, a to jeden tanker se zkapalněným ropným plynem a dvě lodi se sypkým nákladem.
27. 4. 2026

Čína zablokovala Metě plán převzít firmu Manus, která vyvíjí agentní AI

Čína se rozhodla zablokovat akvizici čínského start-upu Manus, který se zaměřuje na vývoj takzvané agentní umělé inteligence (AI). Firmu se chystala zhruba za dvě miliardy dolarů (41,5 miliardy korun) převzít americká technologická společnost Meta Platforms. Čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) ale ve stručném sdělení překvapivě nařídila, aby obě strany záměr zrušily. Meta uvedla, že transakce plně odpovídala platným právním předpisům.
27. 4. 2026Aktualizováno27. 4. 2026
Načítání...