Lesnickým svazům se nelíbí tendry, požadují změny ve vedení Lesů ČR

Praha – Lesnické svazy dnes vyzvaly ministra zemědělství Ivana Fuksu k personálním změnám ve vedení státního podniku Lesy ČR. Nelíbí se jim totiž situace kolem tendrů na těžbu dřeva od roku 2011. Původní obří tendr v hodnotě 16 miliard korun, který kritizovali politici, ekologové, lesnické firmy a výhrady k němu měl antimonopolní úřad, Lesy České republiky (LČR) zrušily v polovině května. Na podzim proto státní podnik vypíše jednoroční tendry na příští rok.

Svazy se obávají, že se nestihnou podepsat smlouvy

Vypsání výběrových řízení pro práce v lese až po 15. září podle Konfederace lesnických a dřevozpracujících svazů (KLDS) neumožní podepsání příslušných smluv do konce letošního roku. Práce ve státních lesích i dodávky dřevní hmoty pro tuzemské zpracovatele jsou tak prý vážně ohroženy. Lesnictví a navazující obory zaměstnávají v Česku kolem 90 tisíc lidí. 

2 minuty
Reportáž Jiřího Böhma
Zdroj: ČT24

„V těch našich firmách dělá několik desítek tisíc zaměstnanců, kteří jsou již sedm let v naprosté nejistotě, a ohrožuje to samozřejmě stabilitu celého prostředí,“ tvrdí viceprezident České asociace podnikatelů v lesním hospodářství Jaroslav Rygl.

Prohlášení lesníků a dřevařů

„Rada KLDS je přesvědčena, že současné vedení LČR nemá schopnost řešit situaci v lesnicko-dřevařském komplexu tak, aby zamezilo negativnímu dopadu na ekonomiku odvětví se všemi průvodními jevy v sociální oblasti, které především výrazně ohrozí zaměstnanost.“

K obavám není důvod, shodují se Lesy ČR a ministerstvo

„Vyhlášení tendru po 15. září jsme avizovali právě s cílem maximální transparentnosti a zpřísněných podmínek,“ uvedla v reakci na výzvu lesníků mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková. Ministr zemědělství prý zadal generálnímu řediteli LČR Svatopluku Sýkorovi úkol vypracovat také varianty řešení pro případ, že by spuštění tendru k 31. prosinci nebylo možné. Fuksa na tiskové konferenci v uplynulém týdnu přislíbil jmenování nové dozorčí rady LČR.

Proti výzvě lesnických svazů se ohradilo i vedení Lesů ČR. Považuje ji za účelovou a nesmyslnou. „My jsme přesvědčeni o tom, že stihneme celý tendr zúřadovat do konce roku, tím pádem nebude ohrožena práce v lesích po Novém roce,“ uvedl mluvčí státního podniku Zbyněk Boublík.

Lesy ČR: Lesnické svazy prohlubují nejistotu odvětví

„KLDS svými výzvami prohlubuje nestabilitu a nejistotu firem v lesnickém a dřevařském sektoru,“ reagoval na výzvu svazu Boublík. „KLDS protestuje proti tomu, co sama způsobila. Poslední zrušený tendr měl přinést až desetiletou jistotu a perspektivu. Nemalý díl na zrušení předchozího tendru a tím i na vzniku současné situace má i KLDS,“ dodal.

Lesníci však příliš nevěří, že se věc posune kupředu, a uvedli, že pokud se nic nezmění, tak může v krajním případě dojít i ke stávkám nebo demonstracím. „To není věc, která vznikla nyní. To znamená, je to dlouhodobá záležitost, a proto se domníváme, že pravděpodobnost, aby to někam dospělo, je řešit to i personálně,“ tvrdí místopředseda Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství Rostislav Staněk.

Hlavním kritériem ročních jednokolových tendrů má být nabídnutá cena, oznámil ministr Fuksa minulý týden. Lesům České republiky patří polovina lesů v zemi, podle zrušených tendrů se v nich mělo pracovat od ledna 2011.

Lesnímu hospodářství chybí dlouhodobá koncepce

Podle Rygla chybí státu dlouhodobá koncepce hospodaření v lesích. To dlouhodobě kritizují také další subjekty působící v lesnictví i ekologové. Šéf LČR Sýkora nesplnil svůj úkol včas připravit a spustit transparentní výběrová řízení na těžbu ve státních lesích, míní Rygl. „Je nekompetentní a měl by být odvolán,“ uvedl.

Podle dřívějšího Fuksova vyjádření má nová dlouhodobá koncepce LČR vzniknout během příštích několika měsíců. Na jejím základě mají pak být vypsány nové dlouhodobé tendry. Fuksa dopředu vyloučil privatizaci státních lesů s výjimkou okrajových a nepřístupných drobných pozemků i variantu dlouhodobých pronájmů. Naopak přislíbil pokračování v zadávání péče o les a těžbu dřeva soukromým firmám.

Během přípravy koncepce mají být dořešeny tři strategické otázky. Má se rozhodnout, jestli bude spojena, či oddělena péče o les a těžba dřeva, zda má se dřevem obchodovat státní podnik, nebo těžařské společnosti a podle jakých kritérií budou rozdělovány zakázky na těžbu dřeva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 29 mminutami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 11 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 11 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026
Načítání...