Kypr požádal Evropskou unii o finanční pomoc

Nikósie - Kyperská vláda oficiálně požádala Evropskou unii o finanční pomoc. Ta by měla ochránit finanční sektor země před negativními dopady řecké dluhové krize. Kyperské banky jsou totiž úzce provázány s bankovním sektorem v Řecku. Již dříve během dne agentura Fitch Ratings vyřadila rating Kypru z investiční kategorie a umístila jej do kategorie braku právě z důvodu očekávání žádosti o pomoc. Kypr tak je pátou zemí eurozóny, která žádá o pomoc. Po Řecku, Irsku a Portugalsku o pomoc pro své banky z unijních fondů požádalo i Španělsko.

Kyperská vláda požádala EU o pomoc ze stabilizačních fondů EFSF a ESM. Dnešní rozhodnutí je překvapivé, protože kancelář kyperského prezidenta Demetrise Christofiase odpoledne oznámila, že o prohlubující se krizi na Kypru budou v úterý jednat předáci tamních politických stran. Vláda měla rozhodnout až po konzultaci prezidenta s politickými vůdci. „Účelem požadované pomoci je omezit rizika pro kyperskou ekonomiku, zejména ta, která vycházejí z negativních průsaků z finančního sektoru v důsledku jeho vysoké angažovanosti v řecké ekonomice,“ uvádí se ve sdělení.

První vážnější zmínky o žádosti o pomoc padly už před dvěma týdny, kdy se kyperský náměstek ministra pro evropské záležitosti Andreas Mavrojiannis při návštěvě Irska zmínil, že v příštích několika týdnech bude země potřebovat 1,8 miliardy eur na rekapitalizaci problémové Popular Bank a že peníze budou potřebovat i další banky.

Ilustrační foto
Zdroj: KATIA CHRISTODOULOU/ISIFA/EPA

Země se přitom zdráhala si od EU půjčit. Důvodem jsou u veřejnosti nepopulární podmínky. Právě kvůli těmto podmínkám země podle guvernéra centrální banky zvažovala i jiné možnosti. V úvahu připadaly půjčky z Ruska nebo z Číny, případně i kombinace půjčky od eurozóny a z další země. To dnes potvrdil i vládní mluvčí Stefanos Stefanu agentuře AP, když řekl, že kyperská vláda bude i nadále jednat o možnosti dvoustranného úvěru se zeměmi mimo EU. „Jedno nevylučuje druhé. Naše úsilí o zajištění bilaterálního úvěru bude pokračovat,“ řekl.     

O pomoc z Ruska nebo Číny usiluje hlavně prezident Christofias, který je v EU jedinou komunistickou hlavou státu. O víkendu kyperští vládní činitelé navštívili Peking, což potvrzuje, že se Nikósie myšlenky na pomoc odjinud nevzdává. Kyperští politici se ale bojí, že EU bude požadovat změnu kyperské daně z firemních zisků, která je jednou z nejnižších v unii a láká k registraci na ostrově firmy z celé Evropy. Osm měsíců před volbami nemají navíc žádnou chuť zavazovat se ke tvrdému snižování výdajů, které od nich může EU požadovat. 

Kyperské banky těžce poškodily odpisy řeckého dluhu, který byl restrukturalizován v rámci druhé pomoci od EU a Mezinárodního měnového fondu. Bank of Cyprus již téměř dokončila rekapitalizaci soukromě, Popular však musela požádat o pomoc vládu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
před 9 hhodinami

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
10. 7. 2026

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
10. 7. 2026

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
10. 7. 2026

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
9. 7. 2026

Úroda ovoce bude letos podle odhadu poloviční

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o 53 procent na 68 445 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle Ovocnářské unie přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
9. 7. 2026Aktualizováno9. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.