Nikósie - Kyperská vláda oficiálně požádala Evropskou unii o finanční pomoc. Ta by měla ochránit finanční sektor země před negativními dopady řecké dluhové krize. Kyperské banky jsou totiž úzce provázány s bankovním sektorem v Řecku. Již dříve během dne agentura Fitch Ratings vyřadila rating Kypru z investiční kategorie a umístila jej do kategorie braku právě z důvodu očekávání žádosti o pomoc. Kypr tak je pátou zemí eurozóny, která žádá o pomoc. Po Řecku, Irsku a Portugalsku o pomoc pro své banky z unijních fondů požádalo i Španělsko.
Kypr požádal Evropskou unii o finanční pomoc
Kyperská vláda požádala EU o pomoc ze stabilizačních fondů EFSF a ESM. Dnešní rozhodnutí je překvapivé, protože kancelář kyperského prezidenta Demetrise Christofiase odpoledne oznámila, že o prohlubující se krizi na Kypru budou v úterý jednat předáci tamních politických stran. Vláda měla rozhodnout až po konzultaci prezidenta s politickými vůdci. „Účelem požadované pomoci je omezit rizika pro kyperskou ekonomiku, zejména ta, která vycházejí z negativních průsaků z finančního sektoru v důsledku jeho vysoké angažovanosti v řecké ekonomice,“ uvádí se ve sdělení.
První vážnější zmínky o žádosti o pomoc padly už před dvěma týdny, kdy se kyperský náměstek ministra pro evropské záležitosti Andreas Mavrojiannis při návštěvě Irska zmínil, že v příštích několika týdnech bude země potřebovat 1,8 miliardy eur na rekapitalizaci problémové Popular Bank a že peníze budou potřebovat i další banky.
Země se přitom zdráhala si od EU půjčit. Důvodem jsou u veřejnosti nepopulární podmínky. Právě kvůli těmto podmínkám země podle guvernéra centrální banky zvažovala i jiné možnosti. V úvahu připadaly půjčky z Ruska nebo z Číny, případně i kombinace půjčky od eurozóny a z další země. To dnes potvrdil i vládní mluvčí Stefanos Stefanu agentuře AP, když řekl, že kyperská vláda bude i nadále jednat o možnosti dvoustranného úvěru se zeměmi mimo EU. „Jedno nevylučuje druhé. Naše úsilí o zajištění bilaterálního úvěru bude pokračovat,“ řekl.
O pomoc z Ruska nebo Číny usiluje hlavně prezident Christofias, který je v EU jedinou komunistickou hlavou státu. O víkendu kyperští vládní činitelé navštívili Peking, což potvrzuje, že se Nikósie myšlenky na pomoc odjinud nevzdává. Kyperští politici se ale bojí, že EU bude požadovat změnu kyperské daně z firemních zisků, která je jednou z nejnižších v unii a láká k registraci na ostrově firmy z celé Evropy. Osm měsíců před volbami nemají navíc žádnou chuť zavazovat se ke tvrdému snižování výdajů, které od nich může EU požadovat.
Kyperské banky těžce poškodily odpisy řeckého dluhu, který byl restrukturalizován v rámci druhé pomoci od EU a Mezinárodního měnového fondu. Bank of Cyprus již téměř dokončila rekapitalizaci soukromě, Popular však musela požádat o pomoc vládu.