Kypr požádal Evropskou unii o finanční pomoc

Nikósie - Kyperská vláda oficiálně požádala Evropskou unii o finanční pomoc. Ta by měla ochránit finanční sektor země před negativními dopady řecké dluhové krize. Kyperské banky jsou totiž úzce provázány s bankovním sektorem v Řecku. Již dříve během dne agentura Fitch Ratings vyřadila rating Kypru z investiční kategorie a umístila jej do kategorie braku právě z důvodu očekávání žádosti o pomoc. Kypr tak je pátou zemí eurozóny, která žádá o pomoc. Po Řecku, Irsku a Portugalsku o pomoc pro své banky z unijních fondů požádalo i Španělsko.

Kyperská vláda požádala EU o pomoc ze stabilizačních fondů EFSF a ESM. Dnešní rozhodnutí je překvapivé, protože kancelář kyperského prezidenta Demetrise Christofiase odpoledne oznámila, že o prohlubující se krizi na Kypru budou v úterý jednat předáci tamních politických stran. Vláda měla rozhodnout až po konzultaci prezidenta s politickými vůdci. „Účelem požadované pomoci je omezit rizika pro kyperskou ekonomiku, zejména ta, která vycházejí z negativních průsaků z finančního sektoru v důsledku jeho vysoké angažovanosti v řecké ekonomice,“ uvádí se ve sdělení.

První vážnější zmínky o žádosti o pomoc padly už před dvěma týdny, kdy se kyperský náměstek ministra pro evropské záležitosti Andreas Mavrojiannis při návštěvě Irska zmínil, že v příštích několika týdnech bude země potřebovat 1,8 miliardy eur na rekapitalizaci problémové Popular Bank a že peníze budou potřebovat i další banky.

Ilustrační foto
Zdroj: KATIA CHRISTODOULOU/ISIFA/EPA

Země se přitom zdráhala si od EU půjčit. Důvodem jsou u veřejnosti nepopulární podmínky. Právě kvůli těmto podmínkám země podle guvernéra centrální banky zvažovala i jiné možnosti. V úvahu připadaly půjčky z Ruska nebo z Číny, případně i kombinace půjčky od eurozóny a z další země. To dnes potvrdil i vládní mluvčí Stefanos Stefanu agentuře AP, když řekl, že kyperská vláda bude i nadále jednat o možnosti dvoustranného úvěru se zeměmi mimo EU. „Jedno nevylučuje druhé. Naše úsilí o zajištění bilaterálního úvěru bude pokračovat,“ řekl.     

O pomoc z Ruska nebo Číny usiluje hlavně prezident Christofias, který je v EU jedinou komunistickou hlavou státu. O víkendu kyperští vládní činitelé navštívili Peking, což potvrzuje, že se Nikósie myšlenky na pomoc odjinud nevzdává. Kyperští politici se ale bojí, že EU bude požadovat změnu kyperské daně z firemních zisků, která je jednou z nejnižších v unii a láká k registraci na ostrově firmy z celé Evropy. Osm měsíců před volbami nemají navíc žádnou chuť zavazovat se ke tvrdému snižování výdajů, které od nich může EU požadovat. 

Kyperské banky těžce poškodily odpisy řeckého dluhu, který byl restrukturalizován v rámci druhé pomoci od EU a Mezinárodního měnového fondu. Bank of Cyprus již téměř dokončila rekapitalizaci soukromě, Popular však musela požádat o pomoc vládu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
před 17 hhodinami

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
včera v 14:47

Německá armáda koupí pistole od České zbrojovky

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
19. 12. 2025

Inspekce: Prodej alkoholu nezletilým je na vánočních trzích nejčastějším prohřeškem

Desítky kontrol na vánočních trzích naplánovala před koncem roku Česká obchodní inspekce. Zaměřuje se při nich hlavně na prodej alkoholu nezletilým, který je podle inspektorů nejčastějším problémem, ale i na poctivost stánkařů.
18. 12. 2025

Nebude to hned, ale chceme k tomu směřovat, řekl Mach o vyrovnaném rozpočtu

Vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chce směřovat k vyrovnanému rozpočtu, zdůraznil ve čtvrtečním Interview ČT24 budoucí náměstek na ministerstvu financí Petr Mach (SPD). Cíle lze podle něj navíc dosáhnout bez zvyšování daní.
18. 12. 2025

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
18. 12. 2025Aktualizováno18. 12. 2025

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025
Načítání...