Praha – Každý den se stane obětí kyberzločinu více než jeden milion lidí. Vyplývá to ze studie Norton Cybercrime Report, kterou vydala společnost Symantec zabývající se zabezpečením počítačů. Celkové ztráty plynoucí z kyberzločinu a výdaje na řešení problémů s ním spojených podle studie ročně vystoupají na 114 miliard dolarů. Ztracený čas si oběti zločinů po síti cení na 274 miliard dolarů. Náklady spojené s počítačovou kriminalitou už dokonce převýšily objem světového trhu s drogami, jako je například heroin nebo kokain.
Se zločinem se už na internetu setkalo 69 procent dospělých uživatelů, z toho dvě třetiny v posledním roce. Každou vteřinu se stane obětí zločinu 14 dospělých. Nejčastějším druhem počítačové kriminality jsou viry a škodlivé kódy, jako jsou například trojské koně a spywary. Kyberzločinci si přitom začínají stále častěji všímat mobilních telefonů. Počet útoků na chytré telefony vzrostl loni v porovnání s předchozím rokem o 42 procent.
Patrick Müller, manažer Symantecu
„V dnešní době si lidé ještě nejsou moc vědomi, že by měly používat ochranu na mobilním telefonu, přitom v tuto chvíli je spoustu podvodných aplikací, které tahají lidem peníze z kapsy.“
V sítích kybernetických zlodějů podle studie nejčastěji uvíznou muži ve věku 17 až 31 let, kteří využívají právě internet v mobilním telefonu. Obětí kyberzločinu se v této skupině stali 4 muži z 5. „To je dáno tím, že jsou velmi aktivní na internetu a přitom neberou vážně rizika,“ upozornil Müller s tím, že ženy zdaleka tolik na internetu aktivní nejsou, a tak se i méně často stávají oběťmi útoků.
Rájem kyberzločinců jsou USA i rozvojové země
Cílem kyberzločinců číslo jedna jsou Spojené státy, následuje Evropa a Čína. Nejohroženější jsou ale rozvíjející se ekonomiky. „Lidé tam nepoužívaj antivirovou ochranu, asi nemají tolik peněz na to, a z toho důvodu se tito lidé stávají nejčastěji obětí kyberzločinu,“ podotkl Müller.
Kybernetické útoky se podle odborníků množí především proto, že postupy a „zbraně“, které k tomu hackeři používají, jsou poměrně levné a dostupné. „Prostředky, které hacker potřebuje, aby zaútočil na síť, jsou v porovnání s tím, jaké prostředky musíte vynaložit na to, abyste tu síť ochránili, nepoměrně menší, na to nám stačí jeden počítač,“ zdůraznil odborník na kybernetickou bezpečnost Aleš Špidla.
Na kyberútok se už připravuje i česká vláda
Zvyšující se hrozbu kybernetického útoku si začali uvědomovat i čeští politici. Protože se v Česku množí počítačové útoky, chce vláda sestavit speciální kyberbezpečnostní jednotku. Ta by v případě, že se objeví hrozba, mohla některé sítě okamžitě vypnout. Nová kybernetická jednotka by měla být ve spojení s podobným armádním pracovištěm i univerzitami. Vzniknout by mohla už příští rok.
Oprávněnost obav z kyberútoků nedokládá jen studie Symantecu, ale i reálné zkušenosti z některých zemí. Například loni útočníci virem poškodili centrifugy pro obohacování uranu v Íránu. V roce 2008 zasáhl kybernetický útok Gruzii, kde vyřadil nejdříve internet. Lidé pak v panice přetížili telefonní síť. To vše shodou okolností jen pár dní před válkou v Jižní Osetii.
