Kvůli reexportům hrozí, že v Česku můžou některé léky chybět

Z České republiky se loni vyvezlo v rámci reexportů přes šest milionů balení léků na předpis v celkové hodnotě více než pěti miliard korun, uvedla Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. Podle ní jde o léky, které byly do Česka dovezeny pro české pacienty, avšak kvůli nízkým cenám je distributoři ze země opět vyvezli do zahraničí, kde za ně mohou utržit více peněz, ovšem na úkor výrobců. V Česku navíc může hrozit nedostatek některých léků.

„Česká republika je jedna z posledních zemí střední a východní Evropy, jejíž pacienti nejsou uchráněni před reexporty,“ řekl Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Ta  sdružuje společnosti, které vyvíjejí a na trh uvádějí nové, účinnější léky.

Problematiku reexportů řeší novela zákona o léčivech, ke které nyní ministerstvo zdravotnictví (MZ) vypořádává připomínky. Podle návrhu novely stanoví MZ seznam rizikových léčivých přípravků, tedy těch, jejichž nedostatek může ohrozit zdraví či životy pacientů a v minulosti už předmětem reexportu byly. Ty se vyvážet nebudou smět. Firmy, které budou chtít vyvézt lék ze seznamu, budou muset 30 dní předem požádat o souhlas. „Pokud tak neučiní, hrozí sankce až 20 milionů korun, respektive je možnost uložit zákaz činnosti až na dobu dvou let,“ upozornil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).

AIFP novelu vítá. Jde o nemalé peníze. Ty totiž končí v kapsách distributorů, namísto výrobců, kteří ale na rozdíl od obchodníků investují do vývoje nových léků a jejich zavedení na trh. Někteří tak dokonce kvůli vysokému riziku reexportu některé své léky raději na český trh podle Dvořáčka ani neuváděli. 

  • Důvodem zaváděné regulace je takzvaný reexport léků, který je výnosný pro řadu distributorů.
  • Ceny mnoha léků jsou v Česku ve srovnání s dalšími zeměmi poměrně nízké, distribuční firmy je tak mohou prodávat v zahraničí za vyšší cenu a utrží za ně mnohem větší zisk.
  • Kvůli reexportu však dochází k opakovaným výpadkům léků na českém trhu. Často jde o takové přípravky, za které není náhrada a používají se například při léčbě onkologických onemocnění.

Dvořáček uvedl, že je jasné, že nová legislativa nezabrání všem vývozům. Podle AIFP bude ale pro konečný stav na trhu důležité znění prováděcí vyhlášky, na kterou se předloha několikrát odkazuje.

Nechceme reexporty zakázat úplně. Chceme jen, aby všichni měli stejné podmínky.
Jakub Dvořáček
výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP)
2 minuty
Kvůli reexportům hrozí, že v Česku můžou některé léky chybět
Zdroj: ČT24

Omezení vývozu levných léků do ciziny jejich nedostatek na českém trhu podle České lékárnické komory nevyřeší. Ta v červenci upozornila, že výpadky některých léků v českých lékárnách jsou způsobeny hlavně tím, že některé léčivé přípravky jsou cíleně distribuovány jen do vybraných lékáren.

Distributoři, kteří se reexportem zabývají, však argumentují i tím, že přesuny léků mezi jednotlivými zeměmi nutí výrobce snižovat ceny tam, kde jsou výrazně vyšší. To například podle Richarda Freudenberga z Evropské asociace distributorů léčiv v minulosti zlevnilo antikoncepci v Polsku. Když distributor oznámil záměr dovézt přípravek levněji, než kolik stál originální na tamním trhu, firma zlevnila o deset zlotých, a když na trh vstoupil další dovozce, klesla cena o dalších více než pět zlotých. Postupně se tak cena v přepočtu z původních 206 korun dostala na zhruba 130 korun. 

Aktualizace seznamu léků: co čtvrt roku

Stanovení úhrady a ceny zdravotnického prostředku se bude srovnávat podle nejnižší referenční hodnoty v zemích EU. Seznam se bude na základě zkušeností z trhu pravidelně aktualizovat. „A to každého čtvrt roku,“ konstatuje mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.

MZ předpokládá, že vyhláška by roztřídila zdravotnické prostředky až na několik stovek skupin podle jejich přesného určení, jako je tomu už teď u léků. V každé skupině by měl pacient zajištěn plně hrazený zdravotnický prostředek. Změna by měla přinést úsporu čtyř až šesti miliard.

Asociace při výpočtech reexportů vycházela z dat, které zveřejňuje Státní ústav pro kontrolu léčiv. Nová analýza nezahrnuje volně dostupné léky, na které není třeba lékařský předpis. AIFP zpracovala podobnou analýzu již za rok 2012, kdy do ní ale volně prodejné léky započítala. Tehdy se z Česka vyvezlo přes 14 milionů balení, jejichž celková hodnota činila asi 4,8 miliardy korun. Ročně se v Česku spotřebují léky za asi 70 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 1 hhodinou

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 11 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 11 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026
Načítání...