Kuřáků ve světě ubývá. Velké tabákové firmy se však dokázaly přizpůsobit a stále se jim daří

Kouření postupně ztrácí atraktivitu. Odrazují od něj různé kampaně, zvyšování cen cigaret jako ve Francii nebo i speciální zákony jako v Česku, kde se omezilo kouření v restauracích. Velkým tabákovým společnostem se ale i v poslední době stále daří. Pět hlavních hráčů světového obchodu s tabákovými výrobky předloni dosáhlo souhrnného zisku 35 miliard dolarů. Firmy se ale přizpůsobují i poptávce po „alternativním kouření.“

Pětice největších nadnárodních tabákových společností světa prosperuje, napsal loni The Guardian. Prodeje se jim zvyšují navzdory mnoha předpovědím o poklesu tabákového průmyslu. Velkou pětku tvoří společnosti Philip Morris, British American Tobacco, Japan Tobacco, Imperial Brands a Altria.

V roce 2016 dosáhla podle webu The Guardian velká pětka souhrnných tržeb ve výši 150 miliard dolarů. Dohromady jejich zisk činil 35 miliard dolarů, díky čemuž si investoři mohli na dividendách rozdělit zhruba 19 miliard.

Čísla přitom ještě nezohledňují kuřáckou velmoc Čínu. Vůbec největší tabákovou společností světa je totiž čínský státní monopol China National Tobacco.

Zákazníci ubývají

Data Světové zdravotnické organizace přitom ukazují, že počty kuřáků se ve světě snižují, především mezi ženami. Zatímco v roce 2000 kouřilo 27 procent světové populace, v roce 2016 to byla pětina. V průmyslově vyspělých zemích se počet kuřáků snižuje rychleji.

Naopak na Blízkém východě se počet kuřáků zvyšuje. Největší počet kuřáků je pak v Číně, kde kouří podle zdravotnické organizace 307 milionů lidí, což vysvětluje světovou dominanci čínského producenta.

I USA zůstávají silným tabákovým trhem, ačkoliv procento Američanů, kteří kouří, se snižuje. Dílem je to i z toho důvodu, že tamní populace roste, což znamená, že počet kuřáků se poměrně stabilně drží u čísla 45 milionů. V současnosti zde kampaň proti kouření naráží na spory ohledně varovných nápisů na krabičkách cigaret a nedostatečné daňové zatížení.

Reakce na trendy: tabák mizí z názvu firmy

Americká společnost Philip Morris nebo British American Tobacco (BAT) si udržely růst tržeb i v loňském roce. 

Firma BAT zvýšila příjem dokonce o více než třetinu na 28,17 miliardy dolarů. Výrazně však k takovému nárůstu přispěla i akvizice konkurenční Reynolds American, jinak by byl růst mnohem mírnější.

BAT nabízí své výrobky ve dvou stech zemích a v 55 z nich je jedničkou na trhu. V roce 2016 prodala 665 miliard kusů cigaret, což bylo o dvě miliardy víc než o rok dřív. V současnosti je ale firma i největším výrobcem e-cigaret. V tomto segmentu očekávají silný růst – ještě letos by se mohly prodeje zdvojnásobit na jednu miliardu liber a do roku 2022 se dostat až na pět miliard liber.

I Philip Morris, který například vlastní značku Marlboro, se však podle Guardianu připravuje na budoucnost „bez kouře“, kde závislí na nikotinu uspokojí svou potřebu takzvaným vapováním a dalšími netabákovými výrobky.

Její dceřiná firma vyrábí cigarety i v Česku, kde je jedničkou tabákového trhu. Mimochodem, český Philip Morris loni meziročně také zvýšil tržby a čistý zisk se mu zvedl o čtvrtinu na 3,5 miliardy korun.

Určitou nejistotu ohledně budoucnosti tabákového průmyslu ale dala najevo společnost Imperial Brands, která se předloni rozhodla změnit svůj název. Její původní jméno bylo Imperial Tobacco.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 39 mminutami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánovčera v 21:00

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...