Kuřáků ve světě ubývá. Velké tabákové firmy se však dokázaly přizpůsobit a stále se jim daří

Kouření postupně ztrácí atraktivitu. Odrazují od něj různé kampaně, zvyšování cen cigaret jako ve Francii nebo i speciální zákony jako v Česku, kde se omezilo kouření v restauracích. Velkým tabákovým společnostem se ale i v poslední době stále daří. Pět hlavních hráčů světového obchodu s tabákovými výrobky předloni dosáhlo souhrnného zisku 35 miliard dolarů. Firmy se ale přizpůsobují i poptávce po „alternativním kouření.“

Pětice největších nadnárodních tabákových společností světa prosperuje, napsal loni The Guardian. Prodeje se jim zvyšují navzdory mnoha předpovědím o poklesu tabákového průmyslu. Velkou pětku tvoří společnosti Philip Morris, British American Tobacco, Japan Tobacco, Imperial Brands a Altria.

V roce 2016 dosáhla podle webu The Guardian velká pětka souhrnných tržeb ve výši 150 miliard dolarů. Dohromady jejich zisk činil 35 miliard dolarů, díky čemuž si investoři mohli na dividendách rozdělit zhruba 19 miliard.

Čísla přitom ještě nezohledňují kuřáckou velmoc Čínu. Vůbec největší tabákovou společností světa je totiž čínský státní monopol China National Tobacco.

Zákazníci ubývají

Data Světové zdravotnické organizace přitom ukazují, že počty kuřáků se ve světě snižují, především mezi ženami. Zatímco v roce 2000 kouřilo 27 procent světové populace, v roce 2016 to byla pětina. V průmyslově vyspělých zemích se počet kuřáků snižuje rychleji.

Naopak na Blízkém východě se počet kuřáků zvyšuje. Největší počet kuřáků je pak v Číně, kde kouří podle zdravotnické organizace 307 milionů lidí, což vysvětluje světovou dominanci čínského producenta.

I USA zůstávají silným tabákovým trhem, ačkoliv procento Američanů, kteří kouří, se snižuje. Dílem je to i z toho důvodu, že tamní populace roste, což znamená, že počet kuřáků se poměrně stabilně drží u čísla 45 milionů. V současnosti zde kampaň proti kouření naráží na spory ohledně varovných nápisů na krabičkách cigaret a nedostatečné daňové zatížení.

Reakce na trendy: tabák mizí z názvu firmy

Americká společnost Philip Morris nebo British American Tobacco (BAT) si udržely růst tržeb i v loňském roce. 

Firma BAT zvýšila příjem dokonce o více než třetinu na 28,17 miliardy dolarů. Výrazně však k takovému nárůstu přispěla i akvizice konkurenční Reynolds American, jinak by byl růst mnohem mírnější.

BAT nabízí své výrobky ve dvou stech zemích a v 55 z nich je jedničkou na trhu. V roce 2016 prodala 665 miliard kusů cigaret, což bylo o dvě miliardy víc než o rok dřív. V současnosti je ale firma i největším výrobcem e-cigaret. V tomto segmentu očekávají silný růst – ještě letos by se mohly prodeje zdvojnásobit na jednu miliardu liber a do roku 2022 se dostat až na pět miliard liber.

I Philip Morris, který například vlastní značku Marlboro, se však podle Guardianu připravuje na budoucnost „bez kouře“, kde závislí na nikotinu uspokojí svou potřebu takzvaným vapováním a dalšími netabákovými výrobky.

Její dceřiná firma vyrábí cigarety i v Česku, kde je jedničkou tabákového trhu. Mimochodem, český Philip Morris loni meziročně také zvýšil tržby a čistý zisk se mu zvedl o čtvrtinu na 3,5 miliardy korun.

Určitou nejistotu ohledně budoucnosti tabákového průmyslu ale dala najevo společnost Imperial Brands, která se předloni rozhodla změnit svůj název. Její původní jméno bylo Imperial Tobacco.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Živnostníkům se snižují zálohy, vzniká nárok na vrácení přeplatku

Živnostníkům s minimální zálohou na důchodové pojištění od července klesne platba o 822 korun v případě paušální daně, a o 715 korun u minimální zálohy. V účinnost vstupuje novela zákona, kterou již loni po volbách předložili představitelé vládní koalice. Týká se také podnikatelů využívajících první pásmo paušální daně. Zálohu stát snížil zpětně od ledna, lidem tak vznikne nárok na vrácení přeplatku.
před 2 hhodinami

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 16 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 19 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

Evropský pohled