Praha – Víc než 202 miliard korun putovalo předloni do kultury v Česku. Kultura se tak na tuzemském HDP podílela necelými dvěma procenty. Většina peněz šla ze soukromého sektoru. Pro někoho možná překvapivá čísla vyplývají z výsledků takzvaného satelitního účtu kultury, který dnes vůbec poprvé zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Česko se tímto výzkumem zařadilo po bok vyspělých zemí EU, které dlouhodobě sledují ekonomický výkon kultury.
O ekonomickém výkonu kultury se v Evropské unii ví už od roku 2006. Tehdy byla zveřejněna přelomová studie ekonomika kultury, která přinesla překvapivá data – kultura se podílí na celkovém HDP EU 2,6 procenty, což je víc než u potravinového či chemického průmyslu.
V České republice to bylo v roce 2009 1,76 procenta. Je ale potřeba zdůraznit, že na datech zveřejněných statistiky se podstatně podepsala skutečnost, že zahrnují do kultury i oblasti, které si s ní běžný člověk příliš nespojuje. Jsou to například reklamní agentury, ale i zpravodajské kanceláře či vydávání software. „Podíl soukromých zdrojů do tradičního umění je tak zhruba poloviční,“ upozornil Jaroslav Novák z ČSÚ.
Vydělávající nahrávací studia a nesoběstačné knihovny
Statistická data přitom ukázala podstatný rozdíl mezi jednotlivými oblastmi kulturní tvorby. Třeba knihovny si ze svých tržeb vydělají na svůj provoz pouhá 1,2 procenta, muzea a galerie 19,8 procenta. Studia a společnosti, které pořizují zvukové nahrávky, však ze svých tržeb pokryjí své výdaje ze 105 procent. „Průměr soběstačnosti je necelých 83 procent,“ dodal Novák.
Podstatně se lišily také platy napříč jednotlivými kulturními odvětvími. „Tradiční obory mají úroveň od 16 do 18 tisíc korun měsíčně, kdežto obory kreativních průmyslů, hlavně média, dosahují úrovně až 30 až 40 tisíc průměrné mzdy,“ zdůraznil Jaroslav Novák.
Satelitní účet přinesl i data o kulturním dění, která potvrzují trend posledních let – stagnaci. „Divadla mají malý nárůst – plus mínus několik procent, ale například méně lidí chodí do knihoven, méně lidí chodí na výstavy, méně lidí chodí na výstavy a na koncerty,“ vypočítává ředitelka Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu Lenka Lázňovská. Světlou výjimkou zůstává návštěvnost kin, která stoupá každým rokem o 10 procent.
Domácnosti, podniky a neziskové organizace se předloni na financování kultury podílely bezmála 86 procenty, zatímco stát vydal necelých 14 procent. Podíl peněz z evropských fondů a mezinárodních institucí byl 0,2 procenta.
