Kulhánek: Vláda autoprůmyslu pomoct nemůže

Praha - Automobilový průmysl po celém světě zažívá zlé časy. Tváří v tvář těžké krizi, ve které se ocitly někdejší symboly amerického ekonomického úspěchu - automobilky General Motors, Ford a Chrysler, přispěchala administrativa odstupujícího prezidenta Bushe s příslibem 250 miliard dolarů ve formě vládních garancí za čerpané úvěry. Bez odpovědi tento krok nemohl zůstat v Evropě, podpořit výrobce na starém kontinentě navrhl francouzský prezident, a toho času hlava celé EU, Nicolas Sarkozy. I pro české automobilky už zlatá éra zřejmě nenávratně skončila. Klíčový sektor domácí ekonomiky čeká ztrátu až desetitisíce pracovních míst. Podle někdejšího dlouholetého šéfa mladoboleslavské Škody Auto Vratislava Kulhánka stát vývoj zvrátit nemůže a český automobilový průmysl bude muset časem nepřízně projít po svých.

Nejenom výrobci aut, ale i další čeští exportéři pociťují v poslední době neblahé důsledky silné domácí měny v kombinaci s klesající poptávkou na klíčových trzích v západní Evropě. Kulhánek, který je dnes členem představenstva největšího tuzemského prodejce ojetin AAA Auto, označuje současný propad trhu jako očistný proces. Zdravé firmy z něj prý vyjdou posíleny. „Rozhodně bych to neviděl jako důsledek finanční krize, protože ten podle mého názoru teprve přijde,“ zdůraznil.

Americké koráby a česká Fabie

Potíže českého autoprůmyslu jsou podle někdejšího šéfa největší české automobilky rozdílné od problémů, se kterými se potýkají američtí výrobci. Ti doplácejí na sovu dlouholetou výrobní strategii zaměřenou na produkci velkých drahých a žíznivých automobilů. O ty, v době extrémních výkyvů cen benzínu a těžkostí na úvěrových trzích, Američané prostě nemají zájem. „Je to úplně jiná kategorie, u General Motors a Fordu ten problém vyplývá z produktů, které nejdou na odbyt. Takový problém v českém automobilovém průmyslu samozřejmě není,“ říká s jistotou Kulhánek.

Lékem je přijetí eura 

Z úst nejvyšších představitelů českých automobilek nejčastěji zaznívá kritika na adresu vlády kvůli otálení se stanovením harmonogramu přechodu na euro. Silná česká koruna je totiž při vývozu na západní trhy bolí zřejmě ze všeho nejvíc, protože zde jejich výrobky zdražuje. Odpověď, které se jim dostalo od premiéra Mirka Topolánka, je tak zřejmě příliš na srdci nezahřála - vláda určení data smrti koruny odkládá nejdřív na příští rok. Topolánek tak vyslyšel volání ministra financí Miroslava Kalouska naštvaného na země eurozóny za intervence do krizí zasaženého bankovního sektoru.

Také Kulhánek by chtěl eurobankovky v peněžence nosit co nejdříve. Světová finanční krize prý s jednotnou evropskou měnou nemá co dělat. „Pokud jsme orientováni na eurozónu, bylo by logické v eurech účtovat a provádět platební styk,“ míní. „Korunu mám rád, ale pro průmysl je skutečně problém,“ dodává s humorem.

Kromě řešení otázky eura má však podle Kulhánka vláda svázané ruce. „Samozřejmě jsou problémy se stávajícím zákoníkem práce, který firmám neumožňuje, aby byly dostatečně flexibilní, ale tam vláda dostatečně rychle pomoct nemůže, protože je to dáno zákonem,“ dodává.

Bude hůř?

Kulhánek varuje, že nejhorší časy české automobilky teprve čekají. „Ve finanční krizi je v České republice málokdo, neznamená to však, že pokles nepřijde,“ míní. Skutečným problémem by pak podle něj mohly být nedostatečné zkušenosti manažerů s fází poklesu standardního hospodářského cyklu.

Ford Pick up
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánovčera v 18:22

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...