Lublaň - Slovinsko možná požádá o mezinárodní finanční pomoc, připustil premiér Janez Janša. Pokud zákonodárci příští měsíc nepřijmou zákony omezující veřejné výdaje, vydá se Slovinsko řeckou cestou, obává se premiér. Pro eurozónu by to znamenalo další ránu, která může vyvolat další vlnu paniky na finančních trzích. V ohrožení by se tak mohly ocitnout další země v čele s Itálií, která dlouhodobě platí ze svých dluhů rekordní úroky. Slovinský ministr financí Janez Šušteršič však zatím o mezinárodní pomoc požádat neplánuje.
Krize eura se přelévá dál, o pomoc si možná řekne i Slovinsko
„Neuvažujeme o tom, že bychom požádali o pomoc,“ řekl šéf resortu financí den poté, co se vláda a belgická bankovní a pojišťovací skupina KBC dohodly na tom, že do největší slovinské banky Nova Ljubljanska Banka (NLB) napumpují 381 milionů eur. „Jsem přesvědčený, že NLB nebude potřebovat pomoc, pokud se hospodářské podmínky budou vyvíjet normálním způsobem,“ řekl Šešteršič. Hodně ale podle něj záleží na podmínkách ve Slovinsku i na mezinárodní scéně.
„V červenci nastane okamžik pravdy, protože parlament bude hlasovat o zlatém fiskálním pravidlu a o změnách organizace referend v zemi,“ myslí si premiér Janša. „Pokud se budeme i nadále zadlužovat, můžeme zažít i u nás řecký scénář a tato generace bude muset draze platit za hlouposti těch, kteří otáleli s rozhodnutím,“ dodal. Slovinsko se stalo členem eurozóny na začátku roku 2007. Jednotnou evropskou měnu přijalo jako první z nováčků, kteří do EU vstoupili v roce 2004.
O zahraniční finanční pomoc zatím z celkových 17 zemí eurozóny požádaly čtyři, a to Řecko, Irsko, Portugalsko a Kypr. Španělsko má slíbeno, že může čerpat až 100 miliard eur (asi 2,5 bilionu korun). Peníze ale mají směřovat jen do bankovního sektoru, nikoliv na látání dluhů celé země. Část analytiků se však domnívá, že slíbená částka stačit nebude.
Rostou obavy z rozpadu eurozóny
V souvislosti s krizí v eurozóně a rostoucím počtem zemí, které se nedokáží se svými dluhy vypořádat bez pomoci, přibývá také katastrofických scénářů, které varují před možným rozpadem eurospolku nebo alespoň rozštěpení eurozóny na dvě části. Podle českého prezidenta Václava Klause nynější dluhová krize ukazuje, že euro bylo od začátku chybným projektem.
GALERIE
Janez Janša zdroj: ČT24
Václav Klaus:
„Euro je katastrofa. Doufám, že i lidé ve Francii vědí, že euro je katastrofa… Byl to chybný projekt.“
Většina evropských politiků nicméně tvrdí, že euro nepadne. Z Francie a Německa znějí hlasy volající po utužení integrace. „Evropa je náš osud a naše budoucnost,“ vyzdvihla před časem nutnost překonání současných problémů v eurozóně německá kancléřka Angela Merkelová. Již poněkolikáté přitom varovala, že „pokud zkrachuje euro, zkrachuje Evropa“.