Koupit, nebo nekoupit pozemky před vjezdem do garáží?

Praha – S bydlením to v dnešní době není jen tak. Zvlášť když bydlíte v bytovém domě. Byt, který vlastníte, si můžete vyšperkovat, jak jen chcete. Jenže se společnými prostory to nebývá až tak jednoduché. Možná jste někdy zažili, že shromáždění vlastníků bytů bylo bouřlivé a plamenné, nakonec se všichni pohádali a k žádné dohodě nedošlo. Nebo už u vás v domě všichni rezignovali, na schůze vůbec nechodí, a tak k žádné dohodě ani dojít nemůže, protože se nesejde dostatečný počet vlastníků, který by se mohl na něčem dohodnout. Třeba ale máte to štěstí, že vaše společenství se pravidelně schází, všem jde o rozkvět domu, argumenty jsou věcné. Ale i tady se může stát, že k dohodě nedojde. Svědčí o tom dotaz našeho čtenáře.

„Město nám nabídlo odprodej pozemků pod domem za velmi symbolickou částku. Nebrání se ani prodeji pozemku mezi domem a silnicí, na kterém jsou příjezdové cesty ke garážím. Mezi jednotlivými vlastníky domu se ale právě kvůli tomuto pozemku s příjezdovými cestami strhla bouřlivá debata. Jedni tvrdí, že bychom ho měli koupit, aby se náhodou nedostal do roku nějakého podnikavce a ten nám pak třeba za využití příjezdových cest neúčtoval nehorázné nájemné. Druhá skupina ale tvrdí, že pokud pozemek koupíme a někdo se na něm třeba v zimě zraní, budeme mu muset platit náhradu škody. Problém by prý taky mohl být třeba s tím, když nám pak někdo cizí bude blokovat svým autem vjezd do garáže. Policie ho prý neodtáhne, když půjde o soukromí pozemek. Je to pravda? Která varianta by pro nás byla i z dlouhodobého hlediska výhodnější – koupit pozemek nebo ne?,“ ptá se čtenář z Prahy.

Asi není sporu v tom, že pozemek pod domem je výhodné koupit. „Tady bych ale rád upozornil, že pozemek nemůže koupit Společenství vlastníků jednotek, ale budou ho kupovat jednotliví vlastníci jednotek, kteří se tak stanou i spoluvlastníky pozemků,“ upřesnil místopředseda Sdružení nájemníku ČR Jan Vozárik. V takovém případě je potřebný souhlas všech vlastníků jednotek.

Pojďme se ale věnovat otázce koupit či nekoupit pozemky před domem? Otázka vypadá téměř jako hamletovská. My ale žijeme v právním státě, a tak nás zajímaly zejména právní důsledky případné koupě. Na ty jsme se zeptali advokáta Pavla Nastise.

Může nový majitel pozemků chtít nájemné za umožnění příjezdu ke garážím?

Ano, nový majitel pozemku by mohl chtít nájemné. Vlastníci garáží ale můžou po novém majiteli požadovat zřízení věcného břemene spočívající v právu průjezdu ke garážím. Vše by záleželo na vzájemné dohodě mezi vlastníkem pozemku a vlastníky garáží. Výše nájemného není stanovena žádným právním předpisem. Pokud by se strany mezi sebou nedohodly nebo pokud by například majitel pozemku bránil majitelům garáží v průjezdu, mohli by se majitelé garáží obrátit na soud se žalobou o zřízení věcného břemene

Pokud se na soukromém pozemku někdo zraní, jak je to s odpovědností a případnou náhradou škody?

Za schůdnost chodníku a sjízdnost místní komunikace odpovídá jejich vlastník, je tedy odpovědný za škody, jejichž příčinou byla závada ve sjízdnosti nebo schůdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.

Nicméně, laicky řečeno, pokud budete pozemek řádně udržovat stejným způsobem jako se staráte třeba o prostory před domem, tedy například odklízet sníh, obavy nejsou na místě.

Je pravda, že policie neodtáhne vozidlo, které brání ve vjezdu, pokud jde o soukromý pozemek? 

Není důležité, kdo je vlastníkem pozemku. Policie takové vozidlo odtáhne, ale jedině tehdy, když neoprávněně stojí na pozemní komunikaci (například pokud tvoří překážku provozu na pozemní komunikaci).

 „Argumenty obou skupin, o kterých čtenář v dotazu hovoří, jsou namístě a je tedy těžké doporučit tu či onu variantu,“ shrnul problém Jan Vozárik. „Pokud je zde ale obava z neumožnění vjezdu do garáží, pak by o případné koupi těchto pozemků měli uvažovat zejména ti, kteří tyto garáže vlastní,“ doporučil.

Jednoznačnou odpověď jsme vám tentokrát nedali. A ono to vlastně ani nejde. Přestože byt je váš, o společných částech domu či o společném vlastnictví pozemků rozhodujete společně s ostatními vlastníky. Takže nezbývá než se společně poradit, společně hlasovat a společně se o majetek starat.

Parkování na sídlišti
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...