Praha – Lasagne s nedeklarovaným obsahem koňského masa se možná dostaly i do Česka. Stát obdržel systémem rychlého varování RASFF informaci o přítomnosti podezřelého výrobku na jejím trhu. Veterináři už odebrali vzorky. Výsledek by měl být znám do konce týdne. Zásilku měla do Česka dovézt firma Bidvest, která v Česku prodává mimo jiné výrobky značky Nowaco. Testy DNA nově potvrdily obsah koniny i v produktech potravinářského gigantu Nestlé. Firma proto stáhla ze španělských a italských obchodů dvě těstovinová jídla. Současně také zastavila dodávky od německého dodavatele.
Nelze vyloučit, že se již část zásilky prodala
Podle mluvčího Státní veterinární správy Josefa Dubna jde o výrobek Lasagne Bolognese v množství téměř 15 tisíc kusů od výrobce Tavola S.A. Comigel z Lucemburska s datem spotřeby 6. června 2014, šarže 342/12. Veterináři pozastavili uvádění výrobků do oběhu v Moravskoslezském, Libereckém, Středočeském kraji a v Kraji Vysočina. Podle Dubna zároveň odebrali vzorky. V případě, že se obsah koňského masa prokáže, bude dovozce muset výrobek buď vrátit zpět výrobci, nebo uvést obsah koniny na jeho obale.
„Inkriminovaná šarže Lasagní Bolognese, která je předmětem RASFF s datem spotřeby 6. června 2014, se do našich skladů v České republice vůbec nedostala. Zůstala u výrobce v Lucembursku. Dvě starší šarže jsme zastavili pro distribuci již minulý týden a v současné době je vyšetřují v akreditované laboratoři, zda obsahují stopy koňského masa, nebo nikoliv,“ uvedl ředitel maloobchodního prodeje Bidvestu Jan Tajovský. Firma podle něj po konzultacích se zahraničními řetězci zboží zablokovala i pro další prodej a čeká na výsledky rozborů.
Potravinářská aféra odstartovala v lednu. Nejdřív stáhli kvůli stopám koňského masa mražené hamburgery v Irsku. Výrobky s „koňským“ hovězím pak mizely postupně z mrazáků v Británii, Švédsku nebo Francii. „Buď je to obrovská neschopnost, nebo je za tím zločinné spolčení, a proto je jedině dobře, že potravinářská inspekce předala případ policii a bude spolupracovat i s vyšetřovateli v celé Evropě,“ konstatoval britský ministr životního prostředí Owen Paterson.
Rumunsko vinu odmítá
Hovězí Lasagne bolognese obsahovaly 60 až 100 procent koňského masa. Našlo se i v mražených výrobcích značek Tesco nebo Aldi ve Velké Británii nebo v masových plackách Burger Kingu. Stopa za lichokopytníky vede do Polska nebo Rumunska. Rumunský premiér Victor Ponta ale obvinění odmítl. Koně se navíc v Polsku i Rumunsku porážejí běžně a legálně. Povolení k tomu má 25 rumunských jatek – vyvážet mohou i do EU.
Do Bruselu se už kvůli mimořádně aféře sjeli ministři zemědělství. Po skončení schůzky oznámil evropský komisař pro zdraví Tonio Borg, že Evropská komise vyzvala všechny členské země EU k intenzivnímu monitorování produktů z hovězího masa, včetně namátkových kontrol DNA, aby se zjistilo, zda neobsahuje koninu.
Dříve se koňské maso prodávalo běžně
Koňské maso bylo přitom od doby kamenné běžná potrava. V roce 732 ho sice zakázal papež Řehoř III. jako pohanskou stravu, ale chudí často na jiné maso neměli. Z jejich stolů postupně proniklo do italských nebo francouzských kuchařských knih.
V Paříži bývala konina na konci 19. století k dostání všude - nyní je výsadou několika restaurací. „Tohle maso má výraznější chuť,“ konstatoval klient pařížské restaurace Le Taxi Jaune Thierry Auger. „Hovězí i koňské maso je nutričně srovnatelné. Je fakt, že má trochu odlišnou chuť. Je to možná spíš jako předsudek. Psy taky nikdo nejí,“ míní majitel řeznictví Otakar Moravec.
V anglosaských zemích bylo koňské maso na jídelníčku až doteď jasné tabu. „Tady nejde vyloženě o bezpečnost, jde o správné označování potravin, o poctivý prodej, pořádné informace. A na rovinu – je to podvod na zákaznících,“ podotkl britský premiér David Cameron. Po vypuknutí skandálu se ale prodává díky zvědavcům tento druh masa velmi dobře.
Petr Havel, agrární analytik
„Bohužel musím říct, že český spotřebitel je obecně jednorázově bombardován informacemi o nekvalitních potravinách. Problém je, že český spotřebitel dnes téměř žádným průmyslovým potravinám nevěří. Přitom celá řada našich i zahraničních výrobců vyrábí kvalitní dobré potraviny, ale spotřebitel se nedozví, které to jsou (….) Kdyby český spotřebitel nenakupoval polské či rumunské potraviny, tak by se sem nevozili. Jde o to, aby měl spotřebitel k dispozici věrohodné informace a mohl se svobodně rozhodnout.“
