Kongres USA projednává vládní plán finanční stabilizace

Washington - Americký Kongres začal prodiskutovávat plán vlády na stabilizaci finančního systému a jeho vyvedení z krize. Vláda žádá, aby ji Kongres pověřil použít až 700 miliard dolarů, tj. 11,9 bilionu korun, ke skoupení ztrátových a rizikových aktiv, která od loňské hypoteční krize zatěžují finanční sektor. Zástupci Kongresu vyjádřili ochotu tento program rychle projednat a schválit, demokraté však požadují některé změny.

Podle návrhu by mohlo ministerstvo financí vykupovat od amerických bank a dalších finančních institucí nelikvidní hypotéky na rezidenční i komerční nemovitosti a od nich odvozené cenné papíry. O vládním programu by měl výhradně rozhodovat ministr financí, ten by po konzultaci se šéfem centrální banky dokonce mohl v zájmu stabilizace trhu povolit výkup aktiv i za jiných podmínek, než je stanoveno, například i od neamerických institucí.

Kvůli stabilizaci bank zřejmě bude muset americká vláda navýšit schodek rozpočtu. Jestli peníze někdy dostane zpátky, není jisté. Podle ministra financí ale i tak ušetří, další pády bank by ji vyšly dráž na sociálních dávkách. Limit vlády na veřejný dluh by se zvýšil z nynějších 10,615 bilionu na 11,315 bilionu dolarů.

Republikáni v Kongresu vesměs vládní plán vítali a volali po jeho urychleném schválení. Demokraté, kteří obě komory Kongresu kontrolují, jej v zásadě přijímají, říkají však, že nechává některé otázky nezodpovězené a potřebuje dopracovat. „Tohle nebude žádný vánoční stromeček, nemůže to být zákon, který by každému umožnil vzít si z toho, co chce,“ prohlásil demokratický senátor Chris Dodd. Plán v zásadě podpořili i oba prezidentští kandidáti Barack Obama a John McCain, oba však řekli, že si jej musí ještě prostudovat.

Vládní plán záchrany finančního sektoru se zrodil během dramatického týdne, kdy trhy zažily novou sérií hlubokých otřesů. Vyvolal ji bankrot investiční banky Lehman Brothers, prodej společnosti Merrill Lynch bankovnímu domu Bank of America a vládní záchrana pojišťovny AIG. To vše vyvolalo obavy z dominového efektu, který by rozvrátil celý finanční sektor, klíčový pro fungování celé ekonomiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 5 mminutami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 9 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
před 22 hhodinami

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...