Konec vyjednávání o ceny? Mládek chce operátorům zakázat „podpultové“ tarify

3 minuty
Mládek chce operátorům zakázat „podpultové“ tarify
Zdroj: ČT24

Změna mobilního tarifu má být možná jen podle zveřejněného ceníku. Slevy budou moci být, ale budou muset být v ceníku operátorů napsané, řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek při vysvětlení změn v návrhu novely telekomunikačního zákona. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) upozornil, že zákaz individuálních cen volání pro spotřebitele by mohl vést k zakonzervování cen v odvětví. Podle Vodafonu změna poškodí spotřebitele.

Ustanovení, na něž upozornil server iDNES.cz, obsahuje novela, kterou ve středu odeslal Mládek na vládu. Operátoři by podle předlohy již nemohli ve snaze o udržení zákazníka, který chce odejít ke konkurenci, nabízet slevy nebo speciální levnější tarify.

„Neznamená to, že nebudou slevy, ale měl by každý vědět, že když zaplatím tolik, mám nárok na toto,“ řekl k tomu Mládek. Týká se to podle něj malých spotřebitelů i firem. „Problém nyní tkví v tom, že je to celé rozplizlé,“ dodal.

Návrh zatím čelil spíše kritice. „Návrh zakázání individuálních cen pro spotřebitele s námi nebyl konzultován a nechápeme jeho motivaci. Z našeho pohledu dochází k omezení autonomie vůle smluvních stran a k velkému nebezpečí zakonzervování cen v segmentu, kde již nyní, po protispotřebitelské novele, neprobíhá intenzivní soutěž,“ uvedl mluvčí ČTÚ Martin Drtina.

„Doplnit si chybějící kriterium Airtours rovnou zákonem je nebývalá drzost. MPO znamená Ministerstvo Pro Operátory?“ uvedl k navrhovanému paragrafu na Twitteru Mládkův vládní kolega, ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).

„Není to pozitivní krok. Zajímalo by mě, co k tomu ministerstvo vedlo. Jediná konkurence, která na mobilním trhu trochu funguje, je vyhrožování tím, že odejdu za lepší nabídkou. Když se spotřebitel choval aktivně, mohl dostat solidnější nabídku,“ řekl iHNed.cz právník dTestu Miloš Borovička.

obrázek
Zdroj: ČT24

Změna jen pro spotřebitele, či i pro firmy?

Mládek tvrdí, že navrhovaná novela se týká i firem, upozornil iDNES. Ani ty by nemohly podle něj dostávat služby za ceny, které by nebyly zveřejněny v ceníku a dostupné i pro ostatní. Firemní sektor je totiž právě z velké části zodpovědný za neutěšenou situaci koncových zákazníků. V něm totiž panuje opravdová konkurence a operátoři se přebíjejí svými nabídkami. To si potom vynahrazují na koncových zákaznících a tarify pro ně nabízejí výrazně dráž, než jsou běžné v Evropě.

13 minut
Mládkovi vadí „podpultové slevy“ mobilních operátorů
Zdroj: ČT24

„Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací a poskytovatel univerzální služby nesmí při prodeji služeb spotřebitele diskriminovat; zejména nesmí spotřebitelům poskytovat služby za jiné ceny, než jaké byly uveřejněny podle odstavce 1,“ píše se ve § 54 (3) návrhu zákona o elektronických komunikacích.

Dvakrát se tady výslovně mluví o spotřebiteli, upozorňuje iDNES.  A spotřebitelem je dle nového občanského zákoníku (§ 419) „každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná“. Tedy spotřebitel není firma.

Že se Mládek ve výkladu mýlí, potvrzuje i ČTÚ. „Tato pasáž aktuálního návrhu směřuje na spotřebitele. Tedy nikoli na firmy,“ říká mluvčí ČTÚ Martin Drtina.

Rozdíl v interpretaci je to přitom zásadní. Současné znění návrhu umožňuje operátorům dále ostře soutěžit ve firemním sektoru pomocí neveřejných nabídek. Tedy pokračovat v praxi, kterou mnozí označují za původ vysokých cen pro koncové zákazníky.

Operátoři na návrh reagovali rozdílně

„Vodafone tuto změnu neprosazuje. Nevíme, proč ji předkladatel navrhuje, protože tím poškodí spotřebitele,“ uvedla mluvčí Vodafonu Markéta Kuklová. Naproti tomu O2 mluví o narovnání trhu. „Pokud zákon řekne, že se mají operátoři ke všem spotřebitelům na trhu chovat stejně, tak to trhu pomůže a narovná ho to,“ uvedla mluvčí O2 Lucie Pecháčková. „Obecně požadujeme, aby trh fungoval transparentně,“ dodala.

O cenách mobilních dat se v posledních týdnech rozproudila na politické scéně debata. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) kvůli tomu minulý týden jednal se šéfem ČTÚ Jaromírem Novákem a se šéfem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Janem Rafajem. Chce zrychleně prosadit novelu, která by zvyšovala až na 50 milionů korun postihy, které může operátorům dát za prohřešky telekomunikační úřad. Předloha má také zkrátit dobu přechodu zákazníka k jinému operátorovi na deset dní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 24 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...