Konec hald papíru pod pokladnami? Loterii Účtenkovka spustí vláda v polovině roku

Nahrávám video

Vláda podpořila účtenkovou loterii. Projekt má podle ministerstva financí motivovat zákazníky brát si účtenky a tím zvýšit efektivitu nedávno zavedené elektronické evidence tržeb. Ročně chce úřad rozdat výhry až za 65 milionů korun. Nyní probíhá výběrové řízení na dodavatele služby. Pravicová opozice projekt loterie kritizuje.

Ministerstvo financí plánuje spustit účtenkovou loterii k EET - nazvanou Účtenkovka - v polovině příštího roku. Hodnota prvních pěti výher bude v rozmezí od 100 tisíc korun do milionu korun, včetně věcné výhry automobilu. To by mělo motivovat zákazníky, aby si při placení odnášeli účtenky, místo aby je nechávali na místě, a následně jejich údaje poskytovali státní správě.

„Uvidíme, jestli tam bude každý měsíc hlavní cena auto, nebo něco podobného. O tom ještě budeme vést diskuzi,“ podotkl ministr financí Andrej Babiš (ANO). „Myslím, že bude dobře, když bude v prvních několika letech fungovat účtenková loterie,“ doplnil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Opozice se obává, že účtenková loterie je sázka na závist

Opozice to kritizuje. „Z účtenkové loterie mně běhá mráz po zádech. Je to sázka na závist, která společnost ještě více rozdělí. Platit daně by měl každý a jejich neplacení je trestný čin. Ale elektronická evidence tržeb spojená s touto loterií rozhodně není správná cesta, jak v Česku narovnat podnikatelské prostředí,“ uvedl ve středu místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 Michal Kučera.

Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura mluví v souvislosti s loterií o udávání hostinských. „Tato vláda říká, že bojuje s hazardem, a loterie patří mezi hazardní hry podle zákona,“ dodal. 

  • 1. fáze – prosinec 2016: stravovací a ubytovací služby
  • 2. fáze – březen 2017: maloobchod a velkoobchod
  • 3. fáze – březen 2018: ostatní činnosti ( s výjimkou vybraných řemesel a výrobních činností - viz 4. fáze), například svobodná povolání, doprava, zemědělství.
  • 4. fáze – červen 2018: řemeslníci

Materiál ministerstva financí popisuje zkušenosti s podobnou loterií v zahraničí. Pravidelně se koná v Portugalsku, jako opatření doplňující evidenci tržeb je zavedena například na Maltě, v Chorvatsku, Polsku a na Slovensku. Současně se zavedením on-line evidence tržeb ji spustilo i Slovinsko. Dlouhodobě se koná na Tchaj-wanu a v minulých letech se uskutečnila v Chile nebo Argentině.

Kód na účtence má být vstupenkou do slosování. Registrace má probíhat pomocí mobilního telefonu nebo počítače. Teď probíhá výběrové řízení na dodavatele služeb.

Senát pak ve středu podle očekávání odmítl snahu pravicových stran o zrušení elektronické evidence tržeb. Proti tomuto návrhu se postavili především senátoři ČSSD, ANO a část lidovců. Zástupci vládních ANO a KDU-ČSL včetně ministra financí Andreje Babiše (ANO) chtějí jen její úpravy, které by sněmovna měla projednávat v lednu.

Zrušení zákona o EET navrhla skupina senátorů z klubu ODS a STAN a senátor Ivo Valenta (za Stranu soukromníků). Podle něj EET v současné podobě uškodí zejména malým podnikatelům a soukromníkům. 

Schillerová: Rozhodli jsme se pro pozitivní motivaci

Podle náměstkyně ministra financí Aleny Schillerové se zavedení loterie státu vyplatí. „Chceme nastavit její pravidla tak, aby byla zajímavá a atraktivní a aby lidi přilákala,“ uvedla.

Ministerstvo financí podle ní stálo před rozhodnutím, jestli zvolit cestu Chorvatska a uložit občanům České republiky povinnost brát si účtenky zákonem. Namísto toho se ale rozhodli pro pozitivní motivaci.

Podle Michala Kučery ale tato soutěž pouze připraví prostor pro vyřizování účtů s konkurencí. Kontrolovat EET by podle něj měli státní úřady a ne lidé. „Nemůžu se ztotožnit s tou cestou loterií, udavačských webů a výjimek,“ uvedl.

„Tady se společnost jenom straší. Je to vytváření negativní nálady,“ komentovala jeho výrok Schillerová. Na motivaci lidí prostřednictvím soutěže prý nevidí nic špatného.

Nahrávám video

Se snížením spotřební daně pro pivovary ODS u vládních stran nepochodila

S evidencí tržeb se pojí ještě jedna navrhovaná změna. Občanští demokraté chtějí snížit spotřební daň pro pivovary. Původní protikrizové opatření už podle strany pominulo. „Ekonomika pravidelně poslední roky roste, pro příští rok předpokládáme ekonomický růst a je čas na to, abychom to vrátili zpět na úroveň roku 2009,“ uvedl Stanjura.

Teď po zavedení elektronické evidence tržeb by nižší daň mohla pomoct pivovarům, které si stěžují na odliv klientů. „Znamenalo by to oživení tržeb, zvýšení popularity piva, zvýšení jeho konkurenceschopnosti,“ říká Martina Ferencová z Českého svazu pivovarů a sladoven.

Jsme přesvědčeni, že pokud chceme zejména malým podnikatelům pomoci, je možností snížení spotřební daně na pivo.
Miloš Vystrčil
předseda senátorského klubu ODS

U velkých pivovarů navrhuje ODS snížení daně z 32 korun na 26,80. U malých pivovarů by daň za hektolitr posunula až na 12 korun. „Určitě by nám to pomohlo, přiblížilo by nás to vinařům, kteří mají nulovou,“ řekl sládek Petr Hostaš z pivovaru Hols Vratislavice.

Ministři jednotný názor neměli. Podle nového ministra pro legislativu a lidská práva Jana Chvojky (ČSSD) by to pro státní rozpočet znamenalo velkou ztrátu v řádu několika set milionů. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) ale míní, že sektor by to vnímal jako docela dobrý impuls.

Nakonec se zástupci lidovců při hlasování zdrželi a ČSSD s ANO návrh zamítli. Snížení daně by rozpočet připravilo o 600 až 800 milionů korun. „Já jsem navrhoval snížení DPH u čepovaného piva u hospod kvůli EET, to ČSSD neodsouhlasila,“ připomněl Babiš. Debatu o DPH vládní strany uzavřely s tím, že do voleb s daní hýbat nebudou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 8 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 18 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 23 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...