Praha - Vládní návrh finanční ústavy prošel ve sněmovně prvním čtením. Poslanci si tak na sebe pletou bič silnější, než připravuje většina států Evropská unie. Jenže kdo zaručí dodržování dluhové brzdy a bude sankcionovat ty, kteří pravidla poruší - tedy politiky?
Pro finanční ústavu ve sněmovně hlasovala koalice, ale také opozice. Ani to ovšem neznamená, že by nad návrhem panovala všeobecná shoda. ČSSD má výhrady k nastavení dluhových mantinelů a k sankcím za porušování pravidel. Na těch se ostatně nedokáží shodnout ani ekonomové.
Sankce navržené vládou vypadají následovně: Přesáhne-li dluh 45 procent, snižují se automaticky platy veřejných činitelů o 20 procent a zastavuje se růst platů zaměstnanců ve veřejných službách a ve státní správě. Pokud zadlužení přesáhne 50 procent HDP, vláda bude muset požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry.
Přísnější, nebo měkčí sankce?
Ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová se obává, že snížení platu o pětinu je jako sankce nedostačující. „Lidé, kteří chtějí státní rozpočet nadhodnotit, protože při nadhodnocení si přihrají větší počet zakázek, se klidně nechají sankcionovat výměnou za to, že zakázek bude víc,“ varuje. „Aby to bylo efektivní, museli by politici při porušení pravidel opouštět své funkce,“ dodává.
Hlavní ekonom ČSOB Bureš naopak před přílišnou radikalizací sankcí varuje. „Vynucovací mechanismy obsažené ve finanční ústavě by spíš měly být zdravou motivační hrozbou, něco dopředu dělat,“ myslí si Bureš. „Navíc pokud bychom mluvili o vyhazování politiků, tak hrozí to, že bychom častokrát potrestali toho nepravého,“ doplnil.
Radikální sankce se také mohou stát záminkou k šikovnému obcházení pravidel. Vidět to podle Bureše je například v Polsku, kde institut dluhového stropu funguje delší dobu. Ve chvíli, kdy se tento strop přibližoval a možnost užití sankcí se stala reálnou, tamní politici začali „kouzlit“. Peníze na výdaje čerpali ze zdrojů určených na výplatu penzí a poměr veřejného dluhu vůči HDP opticky vylepšili. Reálný schodek přesto zůstal vysoký.
Politikům by byly nucené odchody z funce trnem v oku úplně. Například podle předsedy rozpočtového výboru a zpravodaje vládního návrhu Pavla Suchánka (ODS) by bylo těžké říci, kterých politiků by se to mělo týkat. „Tím, že vyhodíte například ministra financí, nezměníte hlasování 200členné Poslanecké sněmovny ani 37členné vlády,“ zdůraznil s tím, že dostačující je princip kolektivní odpovědnosti, který je v návrhu finanční ústavy zakotven již nyní. Při zvýšení dluhu nad 50 procent HDP bude totiž muset vláda jít do sněmovny a žádat o vyslovení důvěry.
Suchánkovi dává za pravdu i příklad z Islandu. Bývalý premiér Geir Haarde tam stanul před soudem za to, že měl svým jednáním přispět k hospodářskému kolapsu země v roce 2008. Avšak soud ho nakonec osvobodil s tím, že Haarde neměl dostatečné možnosti na to, aby průběh světové krize ovlivnil a zabránil krachu ekonomiky.
Na zpřísnění sankcí se tedy zřejmě neblýská, naopak - ve hře by mohlo být jejich zmírnění. Protože jde o ústavní zákon, musí ho schválit 120 poslanců. Vládní koalice jich ale má pouze 102. Bude tedy muset hledat podporu například v řadách opozice. To už připustil i ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) a dodal, že je vláda připravená jednat s opozicí o kompromisu a některá opatření finanční ústavy zmírnit. Posunout až o pět procent by se mohlo například s hranicemi, po kterých mají následovat sankce.
A právě opoziční ČSSD se navržené sankce nelíbí. Vzhledem k tomu, že hranice veřejného dluhu 45 procent HDP bude překročena nejspíše na konci roku 2013, případně na konci roku 2014, bude se finanční omezení týkat až příští vlády. Zmrazení ve veřejných institucích, se kterým finanční ústava při růstu dluhu nad 45 procent HDP také počítá, by podle sociálních demokratů mohlo „rozvrátit veřejnou správu.“
Finanční ústava: čtyři pásma dluhu
Finanční ústava zavádí brzdy proti zadlužování veřejných financí. Ústředním cílem normy, která by měla začít platit od roku 2014, je zabránění překročení dluhové hranice 60 procent HDP.
- V případě zadlužení mezi 40 a 45 procenty HDP by vláda sněmovně předložila zdůvodnění takového vývoje a navrhla opatření ke snížení zadlužení.
- V případě zadlužení mezi 45 až 48 procenty HDP bude muset vláda navíc zmrazit alespoň tři procenta výdajů schváleného státního rozpočtu na daný rok, a to v poměrné části ke zbývajícímu období roku. Zároveň se v následujícím roce sníží platová základna pro výpočet platů ústavních činitelů o pětinu. Rovněž se má zastavit růst platů zaměstnanců ve veřejných službách a ve státní správě.
- Při růstu zadlužení od 48 do necelých 50 procent HDP bude muset vláda předložit sněmovně návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů. Zároveň by vláda měla sněmovně doporučit, aby schválila pouze vyrovnané nebo přebytkové návrhy rozpočtů zdravotních pojišťoven. Územní samosprávné celky by měly povinnost schválit své rozpočty na následující rok pouze jako vyrovnané nebo přebytkové.
- Pokud by zadlužení vzrostlo na 50 a více procent HDP, vláda by musela požádat sněmovnu o vyslovení důvěry.
Součástí návrhu je také vznik pětičlenné Národní rozpočtové rady, která bude dohlížet na hospodaření státu a územních samospráv nebo vypracovávat stanoviska k důležitým zákonům a jejich dopadům na rozpočet.
Koho se budou sankce týkat?
O výši sankcí se zřejmě ještě povede bouřlivá debata. A diskuse by se mohla točit také kolem toho, koho se vlastně nakonec budou platové sankce týkat. Vládní návrh zákona totiž mluví vágně, když zmiňuje snižování platové základny pro „představitele veřejné moci“ a na konkrétní osoby nepoukazuje.
Zavdává tak pochyby, že by do této kategorie mohli spadnout například i soudci. Bylo by přitom efektivní, aby trest směřoval pouze na ty, kteří mají možnost něco měnit. „Určitě by to mělo jít za Poslaneckou sněmovnou a za členy vlády,“ navrhuje Bureš, podle kterého přesah dál, například právě do soudní moci, rozhodně není na místě.
S tím souhlasí i Suchánek a dodává: „To se bude zpřesňovat ve druhém čtení. Zákon šel teprve do prvního čtení a bude se projednávat devět měsíců. Ve druhém čtení určitě bude moře zpřesňujících návrhů.“ Odborníci očekávají, že postup proti viníkům schodkového rozpočtu bude popsán v prováděcích zákonech. „Bylo by vhodné, aby vládní návrh měl více pojistek pro rozpočtovou odpovědnost vlád. Připadá mi ale logické, aby sankce byly definované spíš v prováděcích zákonech než v tom ústavním,“ míní hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
