Klimatická konference finišuje, Merkelovou její dosavadní průběh trápí

Kodaň - Ve slepé uličce setrvávají rozhovory na klimatickém summitu OSN v Kodani, který dnes a v pátek vrcholí posledními dvěma dny. Vyspělé a rozvíjející se státy se zatím nedokázaly dohodnout na tom, do jaké míry by se každý z nich měl v budoucnu podílet na snižování emisí skleníkových plynů a jak velká finanční pomoc by na toto snižování měla chudým zemím připadnout. Podle německé kancléřky Angely Merkelové, která je mezi asi 130 světovými vůdci plánujícími zúčastnit se závěru konference, nejsou zprávy z Kodaně dobré. Spojené státy dnes prostřednictvím ministryně zahraničí Hillary Clintonové oznámily, že jsou připraveny podílet se na příspěvku 100 miliard dolarů ročně pro chudé státy na boj proti klimatickým změnám. Clintonová se tímto gestem pokusila odvrátit neúspěch schůzky.

Merkelová v projevu v německém parlamentu krátce před odletem do dánské metropole uvedla, že sliby průmyslových zemí na kodaňské schůzce jsou nedostatečné a že nabídka USA je příliš skromná.

Angela Merkelová, německá kancléřka

„Musím upřímně prohlásit, že nabídka Spojených států omezit emise CO2 do roku 2020 o čtyři procenta oproti úrovni v roce 1990 není ambiciózní.“


Podle Merkelové nejsou zprávy z Kodaně dobré a zároveň varovala, že nedosažení dohody v Kodani by mělo velmi negativní dopady: „Doufám ale, že přítomnost více než stovky šéfů států a vlád dá této schůzce potřebný impulz.“

Clintonová se pokouší o alespoň částečný úspěch summitu

„Za předpokladu silné dohody, v níž všechny velké ekonomiky podpoří smysluplné kroky směřující ke snižování emisí skleníkových plynů a umožní transparentnost dodržování svých závazků, jsou Spojené státy připraveny spolupracovat s dalšími zeměmi na shromáždění 100 miliard dolarů ročně v období do roku 2020 na řešení potřeb rozvíjejících se zemí v důsledku klimatických změn,“ uvedla šéfka americké diplomacie.

Clintonová se tímto prohlášením pokusila zvrátit nepříznivý vývoj summitu, na němž se vyspělé a rozvíjející se státy zatím nedokázaly dohodnout na tom, do jaké míry by se každý z nich měl v budoucnu podílet na snižování emisí skleníkových plynů a jak velká finanční pomoc by na toto snižování měla chudým zemím připadnout.

Dnes mluvil Brown, v pátek se čeká Obama

Svůj proslov dnes pronesl mimo jiné i britský premiér Gordon Brown: „V těchto několika dnech v Kodani, za něž nám budoucí generace budou žehnat, nebo nás za ně budou obviňovat, nemůžeme dovolit, aby sobecké vlastní zájmy vytlačily politiku zajišťující přežití lidstva.“ V pátek je v Kodani očekáváno vystoupení amerického prezidenta Baracka Obamy, v poslední den konference, kdy by světoví vůdci měli dokončit práci na nové strategii boje proti klimatickým změnám po roce 2012, tedy po vypršení platnosti Kjótského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů.

Například Jose Manuel Barroso, předseda Evropské komise, doufá ve zdárný konec summitu: „Často se dosáhne dohody dramaticky až na poslední chvíli. Nezbývá než doufat, že to bude i tento případ. Ale upřímně řečeno, jsem zklamaný z pomalého tempa vyjednávání.“

Jan Dusík, ministr životního prostředí:

„Na stole zůstávají otevřené pouze původní texty, ve kterých je opravdu hodně hranatých závorek.“

Podle člena české delegace Pavla Zámyslického má summit kvůli byrokratickým průtahům nejméně dvoudenní zpoždění. Rozhovory prý brzdí především rozvojové státy, kvůli nim jednání váznou na technických detailech místo toho, aby se přesunula mezi vyšší politické představitele, kteří by mohli v užším okruhu projednat klíčové body týkající se závazků jednotlivých zemí.

Během jednání klimatické konference se několikrát hovořilo o slepé uličce v rokování. Naděje na obrat se objevila ve středu, když afričtí představitelé zmírnili své požadavky na zahraniční finanční pomoc a podpořili návrh rozvinutých zemí, podle něhož by příspěvky pro chudé země měly do roku 2020 dosáhnout 100 miliard dolarů. „Africká unie se ujala iniciativy, abychom překonali množství problémů, které tu jsou. Doufáme, že se to projeví alespoň na otázce financování,“ uvedl etiopský premiér Meles Zenawi.

Japonsko navíc navrhlo přidat 15 miliard dolarů pro chudé státy do roku 2012, pokud se v Kodani dospěje k dohodě. Na boj proti odlesňování slíbila přihodit 3,5 miliardy dolarů také skupina šesti států v čele s Austrálií.

Většina zemí je k výsledkům summitu skeptická

Ostatní země se však obávají, zda bude nějaké dohody do pátku vůbec dosaženo. „Ať už ta smlouva bude jakákoliv, vyjednavačům to trvá příliš dlouho. Považuji za chybu, že do dnešního dne nemáme na stole žádný vyjednaný dokument,“ stěžoval si prezident Malediv Mohamed Našíd. Obavu ohledně vývoje posledních dní vyjádřila také Čína. Podle ní není šance, že výsledek konference dopadne uspokojivě.

Netrpělivé země však konejší francouzský prezident Nicolas Sarkozy: „Nepředpokládám, že konference skončí neúspěchem. To by byla katastrofa. Musíme se snažit každou minutu věnovat vyjednávání a dosáhnout dohody.“

Plánovaný zvrat - rezignace předsedkyně summitu

Dalším středečním zvratem, ovšem podle ministra životního prostředí Jana Dusíka plánovaným, byla rezignace dánské ministryně Connie Hedegaardové na post předsedkyně ekologického summitu OSN v Kodani. Nahradil ji premiér hostitelské země Lars Lokke Rasmussen.

V Kodani se dnes večer také sejde mimořádný neformální summit Evropské unie. Na něm se EU bude dohadovat, o kolik se mohou snížit emise skleníkových plynů do roku 2020.

Kodaňské rokování provázejí četné demonstrace a protestní akce jak militantních ekologických aktivistů, tak nevládních organizací a dalších hnutí, které jsou nespokojeny s dosavadními výsledky konference. Od prvních demonstrací zadržela dánská policie již přes 1 500 aktivistů.

  • Delegáti kodaňské konference autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1289/128837.jpg
  • Hillary Clintonová autor: Ivan Sekretarev, zdroj: AP Photo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1172/117187.jpg
  • Jan Dusík autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1286/128504.jpg
  • Netradiční zasedání vlády na Maledivách zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1182/118128.jpg
  • Connie Hedegaardová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1306/130544.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
před 4 hhodinami

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
před 16 hhodinami

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
4. 6. 2026

Část ropy uvázlé v Perském zálivu odvážejí neznámé tankery, píše Reuters

Přes Hormuzský průliv se v posledních týdnech dostává stále více tankerů s ropou. Přesný počet je však složité určit, protože záměrně vypínají sledovací systémy a plují mimo dosah satelitních sledovacích systémů. Ve své analýze to uvedla agentura Reuters, podle které jde ale i tak jen o zlomek předválečných objemů a trh se do původního stavu možná už nevrátí.
4. 6. 2026
Načítání...