Klienty druhého pilíře nechceme poškodit, říká Marksová-Tominová

Praha - Druhý pilíř důchodového systému měl podle minulé vlády pomoci vyrovnat budoucí nedostatek peněz na důchody. Nová vláda si ale zajištění stáří představuje jinak. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová–Tominová chce druhý pilíř do roku 2016 zrušit. Jakým způsobem střadatelé peníze dostanou zpět, zatím ale žádný politik nedokáže říct.

„Domníváme se, že k 1. lednu 2016 by nemělo být umožněno přispívat do druhého pilíře. Náš zájem v žádném případě není tyto lidi poškodit,“ uvedla Michaela Marksová-Tominová, ministryně práce a sociálních věcí. Připravit chce vlastní důchodovou reformu. Ta by ale měla projít napříč politickým spektrem. Vypracuje ji proto tým, v němž by měli být koaliční i opoziční politici, demografové a ekonomové. Zohlednit by prý měli stárnutí společnosti, rostoucí počet seniorů i úbytek dětí.

Ve druhém pilíři teď spoří 84 tisíc lidí. Podle plánu ale měla reforma přilákat půl milionu klientů jen během prvního půl roku. I tak je ale ve fondech zhruba 350 milionů korun. Jakým způsobem střadatelé peníze dostanou zpět, dnes nedokáže říct žádný politik. „Zájem klientů v době, kdy nastupující vláda říká, že druhý pilíř zruší, je minimální,“ poznamenal Ondřej Kubala. Přesto ještě v prosinci vstoupilo do druhého pilíře 207 lidí.

Sloučení druhého a třetího pilíře zpečetila koaliční smlouva

Strany konec druhého pilíře avizovaly už ve svých předvolebních programech. Nejhlasitěji po jeho zrušení volala právě sociální demokracie. Její předseda Bohuslav Sobotka opakoval, že udělá všechno pro to, aby zanikl. Naopak jako náhradu chce podpořit třetí pilíř - dobrovolné důchodové připojištění. S druhým pilířem už před volbami nepočítala ani KDU-ČSL. Podle ní by si střadatelé mohli peníze vybrat, anebo převést do penzijního připojištění. A zároveň chce v penzijní reformě zohlednit počet vychovaných dětí. Naopak hnutí ANO ještě před volbami druhý pilíř rušit nechtělo. Na druhou stranu navrhovalo, aby z něj střadatelé mohli po určité době vystoupit. 6. ledna letošního roku ale sloučení druhého a třetího pilíře nakonec podepsaly všechny strany v koaliční smlouvě.

Nový kabinet se chce vrátit také k původní vyšší valorizaci penzí, a to od ledna příštího roku. Zvyšování penzí přibrzdila do konce roku 2015 někdejší Nečasova vláda, chtěla tak ušetřit a udržet schodek rozpočtu.

5 minut
Události k druhému pilíři a penzím
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 mminutou

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...