Klasickým žárovkám napříč EU zní umíráček

Praha – Začalo to rokem 2009, když kvůli rozhodnutí Evropské komise skončila výroba klasických žárovek s příkonem 100 wattů a vyšším. O rok později skončily 75wattové a vyšší, loni pak šedesátiwattovky. Dneškem končí i výroba a distribuce 40wattových. Evropská komise si od těchto kroků slibuje roční úsporu kolem 11 miliard eur (zhruba 274 miliard korun). Množství ušetřené energie pak odpovídá spotřebě elektřiny Belgie. Klasické žárovky tak budou v kurzu jen, než se doprodají zásoby, pak nastoupí trend žárovek úsporných.

„Toto přelomové rozhodnutí podává jasnou zprávu o úsilí, které Evropská unie věnuje dosažení svých cílů ohledně energetické účinnosti a ochraně klimatu. Nahradíme světla z minulého století výkonnějšími technologiemi a evropské domácnosti přitom budou mít stejnou kvalitu osvětlení, to ale bude úsporné vůči energii, CO2 i peněžence,“ uvedl koncem roku 2008 tehdejší evropský komisař pro energetiku Andris Piebalgs. 

Dneškem nabývá toto rozhodnutí téměř stoprocentní váhy, neb klasické žárovky už brzy zmizí z prodejních pultů a do roku 2016 zmizí i některé halogenové. Lidé se tak nyní mohou klasickými žárovkami buď předzásobit, anebo zvolit jeden z alternativních světelných zdrojů, které je nahrazují. Mezi ty patří halogenové žárovky, kompaktní zářivky a světelné zdroje LED.

přišla stížnost od čtenáře, že tohle není úsporná žárovka, tak bacha na to (já tomu nerozumim :-) adu
Zdroj: ISIFA/SME/Peter Žákovič

Informovanost o typech žárovek je malá, investice však má svůj smysl 

Povědomí lidí o druzích a výkonech jednotlivých typů žárovek by se dalo přirovnat k podvědomí o základních principech penzijní reformy – tedy malé. „Podle průzkumu, který jsme si nechali vypracovat, má většina Čechů výrazné problémy v orientaci mezi základními hodnotami LED a úsporných svítidel. Například 80 % spotřebitelů neví, co označují Kelviny, údaje v lumenech nechápou tři čtvrtiny z nich. Barva světla a světelný tok jsou přitom zásadní pro výběr vhodného osvětlení,“ vysvětluje Robert Hladil z poradensko-prodejního portálu eSvětlo.cz. 

Interaktivního průvodce, jak vybrat žárovku, naleznete zde.

Používáním energeticky účinných žárovek ušetří průměrná domácnost díky jejich nižší spotřebě energie na poplatcích za elektřinu až 15 %. To představuje podle Bruselu čistou úsporu domácnosti 25 až 50 eur ročně (620 až 1 245 korun), podle velikosti domácnosti a podle počtu a typů použitých žárovek. 

Stanovením nových požadavků na energetickou účinnost žárovek se do roku 2020 každoročně uspoří více než 40 miliard kilowatthodin, což se rovná spotřebě elektrické energie v 11 milionech evropských domácností za tutéž dobu. A především dojde ke snížení až o 15 milionů tun emisí CO2 ročně.

Graf - spotřeba vs. úspory energie
Zdroj: ČT24/ec.europa.eu

Odpůrci unijní regulace mají v rukou silné argumenty 

Nižší spotřeba a vyšší životnost moderních zdrojů si vybírá svou daň jinde. Cena odpovídající úsporné žárovky se často pohybuje kolem desetinásobku vzhledem k její edisonovské předchůdkyni. Slabinou úsporných žárovek je i doba jejich náběhu. Na plný výkon si lidé musí u některých typů počkat až dvě minuty. V neposlední řadě je sporný i dopad na životní prostředí. Kvůli obsahu jedovaté rtuti je přinejmenším potřeba počítat s dodatečnými náklady na recyklaci. To se však netýká nejnovějších žárovek typu LED. 

Úsporné zářivky by tedy místo v popelnicích měly končit na sběrných dvorech či v kontejnerech určených pro mobilní svoz elektroodpadu. Odevzdávat je spotřebitelé mohou také u prodejců. Ze zákona musí každý prodejce elektrických zařízení přijmout stejné množství elektroodpadu, jako si u něj spotřebitel koupí nového zboží.

„Kdybych byl normálním občanem, který běžně chodí do našich nákupních center, tak bych opravdu před 1. zářím skoupil na zbytek svého, určitě už ne dlouhého, života dostatečnou zásobu žárovek.“

Na dodržování směrnice bude dohlížet „žárovková policie“

Jak se směrnice dodržuje, si bude každý stát řešit po svém. Vzorem by ale mohlo být Německo, kde napříč spolkovými státy budou zaměstnáni „žárovkoví policajti“. Výrobci i prodejci totiž v Německu zručně využívají výjimku v nařízení EU, podle které je i po prvním září povolený prodej žárovek, které jsou odolnější vůči nárazům. V podstatě jsou totožné s těmi klasickými, ale označují se jako speciální nebo průmyslové žárovky.

Kromě speciálních žárovek dál stoupá i prodej žárovek na internetu. Tam se obchodníci odkazují jednoduše na to, že jde o staré zásoby. Doprodej je totiž dál povolený. Ale i to chtějí v Německu kontrolovat a úředníci tak budou žádat o výkazy obchodníků, aby se zjistilo, že skutečně prodávají zbytky ze svých skladů. Na kontroly se chystají i různé svazy pro ochranu životního prostředí, které se obávají, že lidé začnou ve velkém nakupovat právě speciální průmyslové žárovky.

Nahrávám video
Konec klasických žárovek tématem Událostí ČT
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Juchelkova poradkyně řeší dotace. A vlastní firmu, jež s nimi pomáhá, píší Seznam Zprávy

Poradkyně ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) Alexandra Semancová vystupuje podle serveru Seznam Zprávy ve dvojroli. Jako poradkyně řeší pravidla rozdělování dotací a úkoluje nejvyšší úředníky, kteří jsou za ně zodpovědní. Zároveň je ale majitelkou soukromé firmy Siptrade. Ta v minulosti vybrala statisíce na provizích za to, že zajišťuje žadatelům dotace. Semancová se tak ocitla v podezření ze střetu zájmů, píší Seznam Zprávy. Ohrozit to může i proplácení části peněz z Evropské unie.
před 14 hhodinami

Velké investice do sportovišť byly zastaveny, vláda chce novou strategii

Velké investice do sportovišť včetně modernizace centra v Nymburce, kterou loni v září podpořila minulá vláda, byly pozastaveny. Novinářům to na neformálním setkání řekl ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé). Velké projekty chce v následujících měsících přehodnotit a zkoordinovat mezi jednotlivými kraji, plánuje vytvoření nové národní strategie na následujících osm až dvanáct let. Česká unie sportu (ČUS), která centrum v Nymburce vlastní a provozuje, o pozastavení projektu zatím oficiální informace nemá.
před 14 hhodinami
Načítání...