Klasickým žárovkám napříč EU zní umíráček

Praha – Začalo to rokem 2009, když kvůli rozhodnutí Evropské komise skončila výroba klasických žárovek s příkonem 100 wattů a vyšším. O rok později skončily 75wattové a vyšší, loni pak šedesátiwattovky. Dneškem končí i výroba a distribuce 40wattových. Evropská komise si od těchto kroků slibuje roční úsporu kolem 11 miliard eur (zhruba 274 miliard korun). Množství ušetřené energie pak odpovídá spotřebě elektřiny Belgie. Klasické žárovky tak budou v kurzu jen, než se doprodají zásoby, pak nastoupí trend žárovek úsporných.

„Toto přelomové rozhodnutí podává jasnou zprávu o úsilí, které Evropská unie věnuje dosažení svých cílů ohledně energetické účinnosti a ochraně klimatu. Nahradíme světla z minulého století výkonnějšími technologiemi a evropské domácnosti přitom budou mít stejnou kvalitu osvětlení, to ale bude úsporné vůči energii, CO2 i peněžence,“ uvedl koncem roku 2008 tehdejší evropský komisař pro energetiku Andris Piebalgs. 

Dneškem nabývá toto rozhodnutí téměř stoprocentní váhy, neb klasické žárovky už brzy zmizí z prodejních pultů a do roku 2016 zmizí i některé halogenové. Lidé se tak nyní mohou klasickými žárovkami buď předzásobit, anebo zvolit jeden z alternativních světelných zdrojů, které je nahrazují. Mezi ty patří halogenové žárovky, kompaktní zářivky a světelné zdroje LED.

přišla stížnost od čtenáře, že tohle není úsporná žárovka, tak bacha na to (já tomu nerozumim :-) adu
Zdroj: ISIFA/SME/Peter Žákovič

Informovanost o typech žárovek je malá, investice však má svůj smysl 

Povědomí lidí o druzích a výkonech jednotlivých typů žárovek by se dalo přirovnat k podvědomí o základních principech penzijní reformy – tedy malé. „Podle průzkumu, který jsme si nechali vypracovat, má většina Čechů výrazné problémy v orientaci mezi základními hodnotami LED a úsporných svítidel. Například 80 % spotřebitelů neví, co označují Kelviny, údaje v lumenech nechápou tři čtvrtiny z nich. Barva světla a světelný tok jsou přitom zásadní pro výběr vhodného osvětlení,“ vysvětluje Robert Hladil z poradensko-prodejního portálu eSvětlo.cz. 

Interaktivního průvodce, jak vybrat žárovku, naleznete zde.

Používáním energeticky účinných žárovek ušetří průměrná domácnost díky jejich nižší spotřebě energie na poplatcích za elektřinu až 15 %. To představuje podle Bruselu čistou úsporu domácnosti 25 až 50 eur ročně (620 až 1 245 korun), podle velikosti domácnosti a podle počtu a typů použitých žárovek. 

Stanovením nových požadavků na energetickou účinnost žárovek se do roku 2020 každoročně uspoří více než 40 miliard kilowatthodin, což se rovná spotřebě elektrické energie v 11 milionech evropských domácností za tutéž dobu. A především dojde ke snížení až o 15 milionů tun emisí CO2 ročně.

Graf - spotřeba vs. úspory energie
Zdroj: ČT24/ec.europa.eu

Odpůrci unijní regulace mají v rukou silné argumenty 

Nižší spotřeba a vyšší životnost moderních zdrojů si vybírá svou daň jinde. Cena odpovídající úsporné žárovky se často pohybuje kolem desetinásobku vzhledem k její edisonovské předchůdkyni. Slabinou úsporných žárovek je i doba jejich náběhu. Na plný výkon si lidé musí u některých typů počkat až dvě minuty. V neposlední řadě je sporný i dopad na životní prostředí. Kvůli obsahu jedovaté rtuti je přinejmenším potřeba počítat s dodatečnými náklady na recyklaci. To se však netýká nejnovějších žárovek typu LED. 

Úsporné zářivky by tedy místo v popelnicích měly končit na sběrných dvorech či v kontejnerech určených pro mobilní svoz elektroodpadu. Odevzdávat je spotřebitelé mohou také u prodejců. Ze zákona musí každý prodejce elektrických zařízení přijmout stejné množství elektroodpadu, jako si u něj spotřebitel koupí nového zboží.

„Kdybych byl normálním občanem, který běžně chodí do našich nákupních center, tak bych opravdu před 1. zářím skoupil na zbytek svého, určitě už ne dlouhého, života dostatečnou zásobu žárovek.“

Na dodržování směrnice bude dohlížet „žárovková policie“

Jak se směrnice dodržuje, si bude každý stát řešit po svém. Vzorem by ale mohlo být Německo, kde napříč spolkovými státy budou zaměstnáni „žárovkoví policajti“. Výrobci i prodejci totiž v Německu zručně využívají výjimku v nařízení EU, podle které je i po prvním září povolený prodej žárovek, které jsou odolnější vůči nárazům. V podstatě jsou totožné s těmi klasickými, ale označují se jako speciální nebo průmyslové žárovky.

Kromě speciálních žárovek dál stoupá i prodej žárovek na internetu. Tam se obchodníci odkazují jednoduše na to, že jde o staré zásoby. Doprodej je totiž dál povolený. Ale i to chtějí v Německu kontrolovat a úředníci tak budou žádat o výkazy obchodníků, aby se zjistilo, že skutečně prodávají zbytky ze svých skladů. Na kontroly se chystají i různé svazy pro ochranu životního prostředí, které se obávají, že lidé začnou ve velkém nakupovat právě speciální průmyslové žárovky.

Nahrávám video
Konec klasických žárovek tématem Událostí ČT
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Diag Human spustila exekuci na dvě firmy skupiny ČEZ

Česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva a společnost Diag Human spustili první kroky v exekuci na Česko. Týkají se lucemburských firem Gasnet a Czech Gas Networks Investments, ve kterých má podíl energetická skupina ČEZ. Píše to server Hlídací pes. Šťáva chce po tuzemsku peníze za překažený obchod s krevní plazmou, výše odškodného se odhaduje na 17 miliard korun. Kauza začala v devadesátých letech. Podle mluvčího skupiny ČEZ podnik žádné obstavené účty nemá.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vstup na burzu udělal ze Strnadovy CSG nejhodnotnější firmu v Česku

Cena akcií zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada první den obchodování na nizozemské burze vzrostla o 31,4 procenta na 32,85 eura (téměř 800 korun). Svou tržní kapitalizací CSG překonala společnost ČEZ, čímž se stala nejhodnotnější firmou v Česku. Podle agentury Bloomberg je nyní Strnad nejbohatším zbrojařským magnátem na světě a třetím nejbohatším člověkem světa ve věku do čtyřiceti let.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ústavní soud odmítl stížnost Vodňanské drůbeže kvůli nevyplaceným dotacím

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost společnosti Vodňanská drůbež ze skupiny Agrofert, která nesouhlasí se zamítnutím 75milionové dotace z Programu rozvoje venkova. Skupinu podle usnesení v době podání žádosti nadále nepřímo ovládal tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v roce 2023 dotaci neposkytl kvůli obavám ze střetu zájmů. Česká televize to zjistila z usnesení zveřejněného na webu Ústavního soudu.
před 14 hhodinami

EU chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, ale bude bránit své zájmy, řekl Costa

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).
22. 1. 2026Aktualizovánovčera v 02:31

Odbory a vláda se dohodly na růstu platů ve veřejném sektoru od dubna

Zástupci vlády a odborů se ve čtvrtek dohodli na růstu platů ve veřejném sektoru, sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Platové tarify nepedagogů či v kultuře vzrostou od letošního dubna o devět procent, sester a pečovatelů o pět procent. K tomu se přidá jedno procento na odměnách, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lékařům a zubařům se zvýší platy od dubna o dvě procenta, dodala. Na schůzku o platech navázalo koaliční pracovní jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
22. 1. 2026Aktualizováno22. 1. 2026

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
22. 1. 2026

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
21. 1. 2026

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
21. 1. 2026Aktualizováno21. 1. 2026
Načítání...