Praha – Jde o odvětví plné paradoxů, a zvlášť v českém podání. Dováží se k nám stále více masa, a přitom stále více živých zvířat směřuje ven. Jak se mění velkovýrobní průmysl masa nejen v ČR, ale i na globální úrovni, popisuje nová publikace z dílny ekologických organizací. Současný stav živočišné výroby líčí jako negativní. Vyznění publikace je zřejmé – navrátit masnou produkci z koncentrovaných chovů na menší statky či biochovy. Půjde prý sice o dražší variantu, ve výsledku ale vydělá jak spotřebitel, tak samotná zvířata.
Jak se mění přístup obyvatel k potravinám, jaké trendy postihují potravinářský trh. Bude se stále více užitkových zvířat soustřeďovat do velkochovů, nebo převáží moderní „bio boom“ soukromých farem? A hlavně - co všechno se skrývá na pozadí produktů, které si každodenně vybíráme v nákupních regálech? Na takové otázky se snaží hledat odpovědi nová publikace s názvem Atlas masa.
Kvalita a původ se staly v posledních letech a měsících klíčovým tématem spotřebitelů. Ti si prošli aférami s polským dovozem, utajovaným koňským masem, dlouhodobě s oblibou využívají informační a osvětové servery typu Potravinynapranyri.cz. „Namísto selských statků žijí zvířata namačkaná po tisících v obřích halách a jatka se proměnila v pásovou produkci,“ stěžuje si řada ekologů.
Podle Vojtěcha Koteckého z Hnutí Duha ale není cílem publikace brojit proti konzumaci masa a chovu zvířat na maso, které jsou součástí české kultury, či vybízet k vegetariánství. „Nebýt produkce masa, neměli bychom v naší krajině louky a pastviny, které jsou součástí tváře naší země,“ podotkl. Atlas má podle něj upozornit na vzrůstající koncentraci oboru v posledních desetiletích, jeho industrializaci a s tím spojená negativa.
Běžný spotřebitel se ze studie například dozví, že 90 procent veškeré světové výroby masa drží pouze deset korporací. Největší z nich, brazilská JBS, každý den porazí 70 tisíc prasat a 85 tisíc kusů hovězího dobytka. Zvířata v českém zemědělství dostávají dle atlasu na každý kilogram své váhy 83 miligramů antibakteriálních látek. V důsledku nadužívání antibiotik dvě třetiny vepřového v amerických supermarketech prý už obsahují bakterie odolné vůči antibiotikům.
Ekologové dnes při představování brožury upozornili také na nesmyslnost a škodlivost dovozů krmných plodin do Evropy. „České zemědělství na krmení zvířat spotřebuje sóju dovezenou ponejvíce z Latinské Ameriky, k jejíž produkci jsou potřeba plantáže o velikosti poloviny Zlínského kraje,“ podotkl Kotecký. Sójovým plantážím podle něj ustupují divoké brazilské savany, kde mají domov vzácné druhy zvířat.
Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí Duha: „V zahraničí se pěstuje sója jako krmivo pro česká zvířata, a to na ploše o velikosti Zlínského kraje.“
Reakcí na globalizovanou produkci potravin je podle publikace několikaletý trend části zákazníků, kteří hledají v obchodech bio výrobky a vyrážejí nakupovat přímo na statky, rostoucí obliba farmářských trhů či cílené omezování spotřeby masa některými obyvateli vyspělého světa.
Brožura upozorňuje, že maso lze produkovat i jinak, než je převládající systém velkochovů. „Statky, které chovají hospodářská zvířata a dávají jim místní krmiva, přispívají k oživení venkova,“ stojí v ní. Živočišná výroba by měla podle ekologů více respektovat lidi i přírodu.
- Romana Šonková, zástupkyně společnosti Compassion in World Farming: „Produkce masa nebude ohrožena, i když nebudeme využívat ty nejintenzivnější způsoby produkce masa. Je naivní představa si myslet, že z takových zvířat může být ta nejkvalitnější potravina. Právě díky tlaku veřejnosti byla přijata ta minimální legislativa na ochranu zvířat. Průzkumy i z Česka to také ukazují. My se snažíme, aby bylo zavedeno povinné značení podle způsobu chovu zvířat, jako to je třeba u vajec, kde je vidět, že to opravdu pomáhá.“
Stále více lidí si rádo za kvalitní biomaso připlatí
Stále horší kvalita a nedohledatelný původ - to jsou podle odborníků důvody, proč se čím dál víc Čechů obrací spíš na farmáře a menší výrobu. Po celé republice zákazníci najdou už 4 tisíce takových farem. Zákazníkům přitom nevadí ani vyšší cena. Tu žene oproti velkoobchodu nahoru hlavně nákladnější chov a dražší krmivo.
Cena u klasického masa a u toho z ekologické farmy se může lišit i o víc než 100 procent. Třeba kilogram kuřecího tak může stát místo 80 i 200 korun. Že Češi chtějí nejen maso, ale i ostatní potraviny s tváří a životopisem, potvrzují i poslední čísla z roku 2012. Jejich prodej meziročně stoupl o víc než šest procent a zákazníci za něj utratili necelé dvě miliardy korun, zhruba 200 korun na jednoho.
