Když ojetinu, tak diesel. A nešetřit, třetina použitých aut se nakupuje za 300 tisíc a víc

Průměrná cena ojetých aut prodaných na českém trhu v prvním pololetí meziročně vzrostla o tři procenta na 227 900 korun. Podíl prodaných vozů s cenou nad 300 tisíc korun narostl o čtyři procentní body na 29 procent. Uvedla to společnost Cebia.

Průměrná cena ojetin s dieselovým motorem se pohybovala v průměru o 40 tisíc korun výše než průměrná cena za auta na benzinový pohon. Jedním z důvodů je skutečnost, že vozy na naftu bývají dražší už při pořízení jako nové, navíc v případě benzinových aut jde častěji o vozy z nižších tříd vozidel.

Průměrné stáří prodávaných ojetých vozů se snížilo na devět let, a to především díky větší nabídce zánovních vozů z operativních leasingů. Průměrné stáří prodávaných vozů s českým původem bylo 7,5 roku, zatímco stáří dovezených vozů bylo 11 let.

V první polovině letošního roku klesl počet dovezených ojetých osobních automobilů ze zahraničí o 2,7 procenta. Meziroční pokles byl poprvé patrný v prvním čtvrtletí letošního roku. Vývoj je podle generální ředitelky AAA Auto Karolíny Topolové daný poklesem atraktivity dovážených ojetin proti těm s tuzemským původem. „Jejich nákup je totiž bezpečnější kvůli dohledatelné historii a řádově nižší míře manipulace s nejpodstatnějšími faktory, které mají zásadní vliv na cenu – stav tachometru, rok výroby či zatajení vážnějších havárií vozu,“ podotkla.

Větší počet mladších a zánovních vozů na trhu se projevil snížením průměrné hodnoty udávané na tachometru meziročně ze 157 tisíc na 154 tisíc kilometrů. Stočený tachometr má zhruba třetina ojetin určených k prodeji. Auto se stočeným tachometrem bývá dražší o 20 procent a více, než by mělo stát v případě, že by tachometr stočený nemělo. Zhruba stejnou částku, o kterou kupující zaplatí za auto více kvůli stočenému tachometru, si v následujících letech vyžádá oprava a údržba daného vozidla.

Nejčastěji prodávaným ojetým vozem je stále Škoda Octavia následovaná modelem Škoda Fabia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 1 hhodinou

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 11 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
včera v 20:03

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánovčera v 17:55

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánovčera v 17:03
Načítání...