Peking/New York - Čína se stala největším producentem zboží na světě. Podle společnosti IHS Global Insight tak po 110 letech končí prvenství Spojených států. V Číně se v průběhu loňského roku vyrobilo 19,8 procenta všech výrobků, zatímco v Americe o čtyři desetiny míň, tedy 19,4 procenta. Podle významného historika ekonomie Roberta Allena z Nuffield College v Oxfordu znamená čínský návrat na přední pozici zakončení 500letého cyklu ekonomických dějin, píše Financial Times.
Čína se ještě v roce 1990 podílela na světové produkci jen třemi procenty. Od té doby se však leccos změnilo - země nastartovala rychlý růst a zatímco ve Spojených státech HDP podle předpovědí letos vzroste zhruba o tři procenta, Čína plánuje růst dvakrát vyšší.
„Čína je jedna z nejrychleji rostoucích ekonomik světa, vzájemná spolupráce je dobrá pro Ameriku, pro Čínu a je dobrá i pro světovou ekonomiku,“ prohlásil americký prezident Barack Obama. „Sedmiprocentní růst není nízký cíl. V posledních letech rostla v Číně produkce velmi rychle i vzhledem k velikosti země. Udržet si takový růst do budoucna bude čím dál tím těžší,“ dodal k Obamovým slovům čínský premiér Wen Ťia-pao.
„Spojené státy by se měly v budoucnu zaměřit nejen na základní výrobu komodit, ale zejména na inovace a nové druhy služeb,“ říká šéfka Rady pro konkurenceschopnost Deborah Wince-Smithová a dodává, že pro Spojené státy jsou tato čísla zneklidňující.
Čínský pracovní gigant proti efektivním americkým zaměstnancům
Čínu popohnaly silné přítoky zahraničních investic, z velké části amerických, a jejich zaměření na nové technologie. Země navíc těží z dostatku pracovní síly. Jen pro porovnání – americký sektor výrobních služeb zaměstnával v roce 2010 11,5 milionu pracovníků, zatímco Čína ve stejném odvětví mohla využít síly 100 milionů lidí. Spojené státy tak staví hlavně na efektivitě.
Levná pracovní síla navíc Číně způsobuje problémy a zemi trápí vysoká inflace. Zvyšování mezd by ale inflační tlaky ještě posílilo. Podle analytiků by proti růstu cen také pomohlo, kdyby vláda dovolila jüanu posílit vůči americkému dolaru, což by snížilo ceny dováženého zboží. Tento krok by ale poškodil čínské vývozce, a proto vláda uvolňování kurzu zatím nechystá.
USA platily za výrobního lídra od roku 1895. Číně naposledy patřila pozice nejvýznamnějšího výrobce okolo roku 1850. Poté jej předběhla Velká Británie následovaná právě Spojenými státy.
