Kdo nevrátí peníze z druhého pilíře státu, dostane nižší důchod

Praha - Lidé, kteří si na stáří šetří v takzvaném druhém pilíři, budou moci po jeho zrušení část uspořených odvodů doplatit zpět do veřejného důchodového systému. Penze od státu by se jim tak v budoucnu vůbec nekrátila. Vyplývá to z návrhu důchodové komise. Vláda plánuje druhý pilíř ukončit k 1. lednu 2016.

„Lidem vrátíme jenom to, co do druhého pilíře vložili – buď ze své hrubé mzdy, nebo to, co na jejich individuální účty odvedl zaměstnavatel ze superhrubé mzdy. Takže určitě nebudeme dávat nic navíc. Že se jim to bude vracet, je logické – jsou to jejich finanční prostředky,“ avizovala ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD).

Střadatelé by měli peníze dostat přímo na účet, nebo do tzv. třetího pilíře (penzijního připojištění), a to nejspíš do konce roku 2016. „My chceme především dosáhnout toho, aby lidé, kteří si spořili, o nic nepřišli,“ potvrdil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Pokud budou lidé chtít, aby se jim v budoucnu nekrátil důchod vyplácený z prvního pilíře, budou muset poslat státu zpět peníze, které z něj vyvedli (tedy 3 % z odvodů na sociální pojištění). V opačném případě bude jejich důchod o tyto peníze krácen. Marksová doplnila, že vláda to ponechá na individuálním rozhodnutí každého – zda chce v budoucnu pobírat státní důchod, jako by do druhého pilíře nikdy nevstoupil, nebo zda peníze použije jinak.

Pravice: Vláda ruší, ale náhradní řešení nemá

Pravicová opozice považuje rušení druhého pilíře za rizikové. „Podle mě je správné nerušit druhý pilíř. Je to riskantní krok a hrozí žaloby vůči státu – jak od účastníků, tak od penzijních společností,“ prohlásil předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. „Koalice s žádným nápadem, co dál s důchodovým systémem, nepřichází. Řešení odkládá, a pokud co nejdříve nepřijme nějakou reformu, budou mít nejmladší generace veliké problémy,“ upozornil Stanjura. Podobně hovoří i poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová.

KSČM a Úsvit naopak jiné východisko než s druhým pilířem skoncovat nevidí. „Stát prodělal na špatném experimentu. To, že ho ukončíme, minimalizuje ztráty,“ je přesvědčen komunistický poslanec Jiří Dolejš.

Hospodářské noviny napsaly, že by střadatelé měli v rámci výplaty peněz z druhého pilíře získat i celý „státní příspěvek“. Stát ale ke spoření ve druhém pilíři nic nepřiplácí. „Ve druhém pilíři žádný příspěvek nefunguje, všechno jsou to příspěvky pojištěnců a jejich zaměstnavatelů,“ vysvětlil předseda odborné komise pro důchodovou reformu Martin Potůček. Zdůraznil, že lidé opravdu dostanou celou naspořenou částku včetně tří procent, které by jinak odváděli do prvního pilíře. Pokud by vyplácený obnos byl kvůli slabým výnosům nižší než vklad, měl by rozdíl dorovnat stát (více zde).

Druhý důchodový pilíř prosadila vláda Petra Nečase (ODS). Lidé mohou přesměrovat tři procenta odvodů z veřejného důchodového systému do vlastního spoření u penzijních společností, částku ve výši dvou procent odvodů musí přidat ze svého. Využilo toho jen kolem 83 000 lidí namísto očekávaných statisíců.

Pilíře důchodové reformy

První pilíř - Jedná se o státní důchod, který je vyplácen průběžně a je povinný. Odvádí se 28 % nebo 25 % z hrubé mzdy (výhodnější sazba platí pro lidi, kteří vstoupili do 2. pilíře)

Druhý pilíř - Je v podstatě důchodovým spořením ve fondu, kde je na výběr ze tří strategií. Je dobrovolný, ale lidé z něj nemohou vystoupit. Spoří se 3 % z hrubé mzdy (platí zaměstnavatel) a 2 % hrubé mzdy (spoří si každý sám). 

Třetí pilíř - V tomto případě se jedná o dřívější důchodové připojištění, které lze kdykoliv zahájit i předčasně ukončit, byť se sankcemi. Lidé mohou spořit libovolnou částku a stát vyplácí příspěvek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
před 4 hhodinami

Německá armáda koupí pistole od České zbrojovky

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
včera v 19:32

Inspekce: Prodej alkoholu nezletilým je na vánočních trzích nejčastějším prohřeškem

Desítky kontrol na vánočních trzích naplánovala před koncem roku Česká obchodní inspekce. Zaměřuje se při nich hlavně na prodej alkoholu nezletilým, který je podle inspektorů nejčastějším problémem, ale i na poctivost stánkařů.
18. 12. 2025

Nebude to hned, ale chceme k tomu směřovat, řekl Mach o vyrovnaném rozpočtu

Vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chce směřovat k vyrovnanému rozpočtu, zdůraznil ve čtvrtečním Interview ČT24 budoucí náměstek na ministerstvu financí Petr Mach (SPD). Cíle lze podle něj navíc dosáhnout bez zvyšování daní.
18. 12. 2025

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
18. 12. 2025Aktualizováno18. 12. 2025

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025
Načítání...