Brusel - Chráněné označení Evropské unie přece jen Karlovarské oplatky a Karlovarské trojhránky získají, a to i přes námitky Němců a Rakušanů. Ochrannou známku jim dnes přiřkly země „sedmadvacítky“. Předcházela tomu ale komplikovaná jednání, která se táhla téměř sedm let. „Karlovarské oplatky po právu zůstanou i nadále českou specialitou,“ prohlásila česká velvyslankyně při EU Milena Vicenová.
Karlovarské oplatky ponesou ochrannou známku EU
„Po komplikovaných a mnohaletých jednáních většina zástupců 27 členských zemí EU souhlasila, že Karlovarské oplatky a Karlovarské trojhránky mají právo na chráněné zeměpisné označení,“ uvedl náměstek ministra zemědělství Juraj Chmiel. „Proti byli zástupci Německa a Rakouska, což jsme na základě jejich předchozích námitek očekávali,“ dodal náměstek.
Ovšem cesta k získání chráněného označení nebyla snadná. Proti se stavěly Německo s Rakouskem, jejichž výrobci používají německou verzi výrazu „Karlovarské oplatky“. Nicméně po dobu pěti let budou moci být používány i německé názvy. Po vypršení tohoto přechodného období ale tento název budou smět používat jen případní držitelé historických ochranných známek.
Karlovarské oplatky (zdroj: ČT24)
Udělením chráněného ocenění podle Ladislava Januše, jednatele Karlovarské pekárny Phobos, která je jedním ze dvou výrobců originálních karlovarských oplatek a trojhránků, končí osmiletý boj s německou stranou: „Znamená to konečně ustálení a přenesení tohoto výrobku jen do Karlových Varů.“ Podle něj získání evropského ochranného označení pomůže i na českém trhu zbavit se výrobků, které na značce parazitují a za karlovarské oplatky vydávají různé podobné výrobky. Receptura, v níže se používá karlovarská vřídelní voda a sůl, zůstává stále stejná, dodal Januš.
Milena Vicenová, česká velvyslankyně při EU:
„Evropská ochrana českých výrobků je dobrým nástrojem nejen pro ochranu proti zneužití, ale i jako vhodný marketingový nástroj při získávání cizích trhů.“
Unijní seznamy výrobků s chráněným označením obsahují zhruba tisíc různých produktů, z nichž zhruba tři desítky jsou z České republiky. Jde třeba o Mariánskolázeňské oplatky, Pardubický perník nebo Hořické trubičky. „Udělení zeměpisné ochrany znamená, že v souladu se stopadesátiletou výrobní tradicí budou moci nést označení Karlovarské oplatky jen výrobky obsahující karlovarskou vřídelní vodu. To vyřazuje ze hry německé a rakouské výrobce, kteří si na používání tohoto označení zvykli jako na výhodný marketingový tah,“ podotkl k rozhodnutí europoslanec Jan Březina.
Podle něj se Německo s Rakouskem snažily prosadit své námitky různými politickými kanály, například i pomocí interpelací europoslanců. Do role obhájce německých výrobců oplatek se podle něj pasoval například známý bavorský zákonodárce Bernd Posselt, který je v Česku znám jako představitel sudetských Němců. Právě na ně se námitky odkazovaly. Berlín s Vídní v tom poukazovaly na to, že sudetští Němci oplatky před druhou světovou válkou na českém území vyráběli.
Unie rozlišuje mezi třemi druhy registrací: chráněné zeměpisné označení (PGI), chráněné označení původu (PDO) a tradiční zaručenou specialitu (TSG). První dvě známky zaručují, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti. Zaručené speciality jsou zase výrobky, které mohou prokázat tradiční způsob výroby a složení. V případě obou karlovarských pochutin jde o označení PGI.
GALERIE
Karlovarské lázně