Karlovarské minerální vody mohou koupit ve třech zemích PepsiCo

Karlovarské minerální vody (KMV) mohou koupit českou, slovenskou a maďarskou PepsiCo, musejí se ale zbavit některých značek balených vod i čajů. Tuto podmínku zahrnuje rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), vyplývá z tiskové zprávy antimonopolního úřadu. Tuto podmínku navrhly zřejmě samy Karlovarské minerální vody, aby spojení umožnily. Jinak by u antimonopolního úřadu zřejmě neuspěly. Cenu nákupu firma nesdělila, ale analytik Jan Rovný ze společnosti Starteepo ji odhadl na pět miliard korun.

„Spojení soutěžitelů vzbuzovalo vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže plynoucí z rozšíření aktivit skupiny KMV při výrobě a velkoobchodním prodeji značkových neochucených a ochucených vod a značkových RTD (ready-to-drink) čajů,“ uvedl v tiskové zprávě předseda antimonopolního úřadu Petr Rafaj.

Podle zjištění úřadu se ale tento problém netýká prodeje nealkoholických nápojů v restauracích, barech či hotelech. Netýká se ani maloobchodního prodeje značkových džusů, sportovních a energetických nápojů nebo kolových nápojů a dalších limonád.

Expanze KMV
Zdroj: KMV

Konkrétní kroky i odůvodnění rozhodnutí antimonopolní úřad zveřejní až poté, co z něj budou odstraněny informace, které by mohly vést k vyzrazení obchodního tajemství. Podobnou podmínku úřad nestanovuje příliš často. Nedávno takto podmínil nákup internetového portálu Heuréka, tam se však podmínka netýkala značek, ale rovného přístupu srovnávače cen ke všem klientům.

Na rozhodnutí úřadu se čekalo měsíce, obchod byl oznámen v lednu.

Monopolní postavení KMV může zesílit

Podle generálního ředitele konkurenčních firem Ondrášovka a Karlovarská Korunní Libora Duby obchod není pro spotřebitele pozitivní zprávou. Důsledkem je možný růst cen nápojů a omezení nabídky na trhu, dodal. Podle Duby následovalo rozhodnutí ÚOHS pouze sedm dní po ukončení sektorového šetření ohledně možného ohrožení hospodářské soutěže v oblasti nealkoholických nápojů. Toto šetření trvalo úřadu celé dva roky a jeho výsledky zatím nebyly zveřejněny.

Společnost KMV byla přitom již před touto ohlášenou akvizicí více než 70procentním hráčem na trhu přírodních a ochucených minerálních vod v ČR a v neposlední řadě významným až dominantním hráčem na celkovém trhu nealko nápojů, uvedl ředitel.

Podle analytika Radima Dohnala ze společnosti Capitalinked mají už nyní KMV 80 procent trhu s minerálními vodami, na celkovém trhu s nealkoholickými nápoji pak do 20 procent. „Tato akvizice dále posílí monopolní postavení KMV v segmentu minerálek. V segmentu nealko nápojů bude takto KMV moci využívat úspory z rozsahu zejména v distribuci a dále posílí postavení také na trhu nealko nápojů. KMV se již od roku 1991 chová v ČR silně monopolisticky. Existující zřídla jen kupuje, některé z nich následně neprovozuje, zřídla v zahraničí kupuje velmi málo,“ dodal Dohnal. Podle něj skupina zřídla prodává, jen pokud musí, což by se podle něj nyní mohlo stát u Hanácké kyselky.

„Skutečnost je taková, že právě sektorové šetření Úřadu pro hospodářskou soutěž v oblasti nealkoholických nápojů zveřejněné v minulém týdnu, zjistilo, že se KMV monopolisticky nechová,“ sdělil v reakci na Dohnalova slova generální ředitel KMV Alessandro Pasquale, který se také vymezil proti tvrzením o zřídlech. „KMV provozuje v zahraničí množství zřídel – ať již v Maďarsku, v Bulharsku či v Rakousku. A v žádném případě nemáme v plánu prodej zřídla Hanácká kyselka,“ dodal.

obrázek
Zdroj: ČT24

Skupina KMV, za kterou stojí Alessandro Pasquale s rodinou, je největším výrobcem minerálních a pramenitých vod ve střední Evropě. Založena byla karlovarským rodákem Heinrichem Mattonim v roce 1873. V Česku produkuje vedle minerální vody Mattoni pramenitou vodu Aquila a minerální vody Magnesia, Poděbradka, Dobrá voda a Hanácká kyselka. Své produkty vyváží do 20 zemí. KMV mají nyní 11 závodů, z toho sedm v Česku. Pracuje pro ně 2400 zaměstnanců a mají obrat kolem 12,5 miliardy korun.

Česká PepsiCo se loni po dvou letech ve ztrátě dostala do zisku 654 tisíc korun. Tržby jí vzrostly meziročně o 355 milionů na 2,75 miliardy korun. Celkově podniky Pepsi zaměstnávají v Česku, Maďarsku a na Slovensku 900 lidí a ročně mají obrat zhruba 4,2 miliardy korun.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny mléka i másla spadly nejníž za několik let. I díky čínským clům

Máslo i pod dvacet korun za kostku, mléko i pod deset korun za litr. Důvodem snížení cen je výrazně vyšší nabídka na evropském trhu, než je poptávka. A tak výrobci musí snižovat ceny, aby zboží vůbec udali. Při srovnání lednových hodnot byly ceny nejnižší za posledních pět let. Přebytek mléka na trhu způsobila mimo jiné dovozní cla na mléčné výrobky z EU, která zavedla Čína. Výkyvy výkupních cen ale nejsou neobvyklé. „Myslím, že už jsme se dostali na hranici, kde průměrné ceny zůstanou,“ odhaduje majitel Němcovy selské mlékárny Radonice Tomáš Němec. Mléčné výrobky tvoří 15 procent útrat za potraviny.
před 10 hhodinami

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou dle Havlíčka čtyři miliardy, možná víc

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 22 hhodinami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
21. 2. 2026

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
21. 2. 2026
Načítání...