Kalousek kývl na vyšší zdanění bohatých

Praha - Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) chce od roku 2013 zvýšit daně nejbohatším lidem. Dnešním Hospodářským novinám dokonce řekl, že byl ochotný jako výměnu za sjednocení daně z přidané hodnoty na 19 procentech přísněji zdanit bohaté už od příštího roku. Věci veřejné ale na jeho návrh nepřistoupily. Chtějí, aby se DPH do roku 2013 sjednotila jen na 17,5 procenta. Podle Kalouska tak svou šanci promarnily.

Kalousek chce bohatým bez náhrady zrušit osobní slevu na dani ve výši 1 970 korun měsíčně. Změna by měla začít platit od roku 2013 a týkat by se měla lidí s příjmem nad 96 tisíc korun. „Nad stropy sociálního a zdravotního pojištění nebude uplatňována sleva na dani na poplatníka,“ upřesnil v rozhovoru pro ČT24 Kalousek.

Jeho plán zrušit slevy na dani lidem, kteří berou víc než čtyřnásobek průměrného platu, má podporu celé koalice. Pro je dokonce i ODS, která podobně jako Kalouskova TOP 09 před volbami slibovala, že přímé daně zvyšovat nebude. „My o této změně víme a byli jsme připraveni jednat v rámci nového zákona o dani z příjmu a s touto myšlenkou jsme se ztotožnili,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS).

Kalousek chtěl daňovou progresi vyměnit za vyšší DPH

Vůbec proprvé byl ale Kalousek ochotný přistoupit i na skutečnou daňovou progresi v podobě vyšší procentní sazby daně pro bohaté. „V zájmu většího konsenzu ano. Muselo by to být zdůvodněné a časově omezené. Recipročně k tomu, že se skrze DPH více zdaní spotřeba, bych požádal o solidaritu vysokopříjmové skupiny,“ řekl Kalousek.

Miroslav Kalousek (TOP 09), ministr financí

„V rámci hledání kompromisu jsem byl ochoten nějakým instrumentem po časově omezenou dobu tu progresi zvýšit… Ne proto, že by to zachránilo veřejné rozpočty nebo že by to mělo ekonomickou logiku. Ale proto, že jsou období, ve kterých je dobré požádat lidi o vyšší míru solidarity.“

Podle předsedy poslaneckého klubu VV Víta Bárty mají být příjmy nad 90 tisíc korun měsíčně zdaněny 30 procenty. Kalousek ale nechce zavádět novou sazbu. Preferuje spíše větší úlevy na dani pro nízkopříjmové skupiny nebo hýbání se stropy na zdravotní a sociální pojištění. O podobném řešení je ochotna jednat i ODS.

Vít Bárta
Zdroj: ČT24

Případný ústupek v otázce danění bohatých ale nemusí automaticky přinést souhlas Věcí veřejných. Nejmenší vládní straně se totiž nelíbí, kolik by podle navrženého rozpočtu měla dostat její ministerstva - ministerstvo školství a dopravy. Straně se nelíbí i některé další položky plánovaného rozpočtu. VV proto dál tají, jak se k navrženému rozpočtu postaví ve sněmovně.

Věci veřejné ale dnes DPH ve výši 19 procent jednoznačně odmítly. „Za současné ekonomické situace v naší zemi není nutné přistupovat k takovémuto opatření, u něhož hrozí, že podváže ekonomický růst,“ stojí v jejich prohlášení. O vyšší DPH prý není možné uvažovat, dokud nebude jisté, že ještě nejde uspořit na straně státu.

Pavel Dobeš (VV), ministr dopravy:

„Pojďme nejdřív najít možnosti, jak škrtat v jiných resortech. Nejdříve je třeba hledat prostředky v neefektivitě státní správy, pak můžeme otevřít diskusi o vyšší DPH.“

Zavedení progresivní daně z příjmu letos kromě VV navrhla také opoziční ČSSD. Podle tehdejšího vyjádření vlády jde ale takový návrh proti programovému prohlášení kabinetu. Sociální demokraté navrhli, aby lidé s příjmy nad 100 tisíc korun měsíčně platili třicetiprocentní daň z příjmu. Pro ostatní by zůstala zachována současná patnáctiprocentní daň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánovčera v 18:22

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...