Kalousek: Důchodová reforma bude bezpečná, o peníze nikdo nepřijde

Praha – Lidé, kteří se budou chtít zapojit do druhého pilíře penzijního systému, jenž vznikne v rámci důchodové reformy, se podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) nemusí bát, že by o své peníze přišli. Na hospodaření penzijních společností, které budou prostředky naspořené v rámci druhého pilíře spravovat, bude dohlížet stát. Peníze uložené na individuálních účtech navíc budou důsledně odděleny od majetku penzijní společnosti, což zajistí jejich ochranu i v případě krachu firmy. Kalousek předpokládá, že se do druhého pilíře zapojí v následujících letech 50 až 60 procent Čechů.

Kalousek dnes odmítl výtky opozice, že by stát neměl nad prostředky ve spořicí části druhého pilíře kontrolu. „Soukromé spoření bude pod důslednou kontrolou státu,“ zdůraznil. Peníze podle něj budou v roce 2013 vybírat finanční úřady, po spuštění systému jednotného inkasního místa v roce 2014 pak právě tento systém. Na to, jak hospodaří penzijní společnosti s majetkem klientů, má navíc dohlížet Česká národní banka. Ta bude také akreditovat zprostředkovatele spoření ve druhém pilíři. „Ti budou muset při své akreditaci prokázat dost odborných znalostí, aby mohli poskytovat své poradenské služby nestranně a v nejlepším zájmu zákazníka,“ vysvětlil náměstek ministra financí Radek Urban.

Pokud se penzijní společnost s účty druhého pilíře dostane do potíží, převezme účty klientů jiný, zdravý fond či finanční ústav. Lidé se tak podle něj nemusí o své peníze bát. „V případě ohrožení společnosti je přebírá nějaká jiná společnost za stejných podmínek a bez poplatku,“ popsal ministr.

Miroslav Kalousek

„Já ve svých 52 letech velmi rád využiju této možnosti a vstoupím do druhého pilíře.“

Peníze zkrátka nebudou součástí konkurzu, ze kterého se budou uspokojovat případní věřitelé zkrachovalé penzijní společnosti. „Co to tedy znamená? Když se někdo dostane do potíží, do konkurzu, jeho věřitelé se mohou domáhat uspokojení svých pohledávek pouze z majetku akcionáře, který vlastní onu penzijní společnost, ale nemůžou se domáhat prostředků na účtech klientů,“ vysvětlil Kalousek. Prostředky ve fondech druhého pilíře tak budou přísně odděleny od ostatního majetku správce, tedy penzijní společnosti.

Peníze z 2. pilíře vám nikdo nevezme, budou se dědit

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) zase připomněl, že peníze naspořené ve druhém pilíři budou předmětem dědického řízení. V případě nešťastné události, kdy se účastník systému nedožije penzijního věku, tedy jeho rodina nepřijde o prostředky uložené ve druhém pilíři.

Jaromír Drábek

„Nový spořicí systém je skutečným spořením a z toho také vyplývá, že nakumulované prostředky mohou podléhat dědictví.“

Do druhého pilíře budou lidé moci od příštího roku nově odvádět tři procenta z hrubého platu, která by jinak odvedli do průběžného systému. K nim budou ale muset připojit dvě procenta ze své hrubé mzdy. Rozhodnutí vstoupit do nového pilíře je dobrovolné, ale nedá se vzít zpět.

Jenže někteří ekonomové mají k reformě výhrady. Většinou se sice shodují v tom, že reforma je kvůli stárnutí populace potřeba, avšak obávají se toho, že peníze v penzijních společnostech zřízených v rámci druhého pilíře nemusí jen vydělávat. „Riziko je, že kdokoliv se pro to rozhodne, pokud si nevezme vysloveně nevýhodnou variantu, že se bude investovat do státních cenných papírů, musí počítat s tím, že se také může prodělat,“ varoval vedoucí katedry veřejné ekonomiky Vysoké školy finanční a správní Jaroslav Vostatek. Lidé by proto podle ekonomů měli své úspory co nejvíce diverzifikovat a nespoléhat jen na důchodový systém. Jako vhodnou investici, která může v penzi pomoci, doporučují například nákup nemovitosti.

Opozice volá po odložení reformy, vyhrožuje jejím zrušením

Důchodová reforma nemá podporu ani napříč celým politickým spektrem. Představitelé ČSSD opakovaně tvrdí, že spuštění změn v příštím roce uvrhne zemi do ještě větších ekonomických problémů. „ČSSD proto vyzývá vládu Petra Nečase, aby v zájmu stability veřejných rozpočtů odložila zavedení takzvaného druhého pilíře alespoň o tři roky, nebo ho nejlépe zrušila úplně. Do konce letošního roku na to ještě máme čas,“ prohlásil například předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Sociální demokraté opakovaně vyhrožují, že pokud vyhrají volby, druhý pilíř důchodového systému zruší. Provést by to chtěli tak, že sloučí fondy druhého a třetího pilíře. Znárodnit druhý pilíř podle Sobotky nehodlají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...