Praha - Vyšší odvody pro ty, co hodně vydělávají, chystá ministr financí Miroslav Kalousek už na příští rok. Část příjmu bohatých by podléhala dani 30 procent. Do rozpočtu by tak přibylo až pět miliard. Opozice je pro, kritizuje ale současné zvyšování DPH. Pokud vláda Kalouskovy škrty neprotlačí, nemá podle něj koalice smysl. Kalousek se dále ostře postavil proti zavedení registračních pokladen, dvojí sazbě DPH a populistické rétorice sociální demokracie.
Vyšší příjmy budou pro mnohé znamenat i vyšší daně. Vláda požádá o solidaritu všechny. Ti nejbohatší by mohli od příštího roku odevzdávat na daních víc. Z výdělku přesahujícího stropy na zdravotní a sociální pojištění by to bylo třicet procent. Dotkne se to lidí s příjmy zhruba nad sto tisíc korun, a to od příštího roku a na dalších pár let. „Já navrhuji tříleté období do roku 2015,“ řekl ministr.
Podle Kalouska jde i o reakci na zvažované zpomalení valorizace důchodů. „Navrhujeme podobu dočasného zamrazení důchodů - žádáme důchodce o pochopení. A současně žádáme vysokopříjmové o pochopení, že budou platit ještě víc,“ uvedl Kalousek. Věci veřejné budou pro a i ODS už o tom přemýšlí. Pro pravicovou vládu je to nepopulární krok. Opozice vyšší daně pro bohaté vítá. Je ale proti zvyšování DPH. Miliardy chce hledat jinde.
„Navrhli bychom zavedení zvláštní daňové sazby u daně z příjmů právnických osob, například pro banky, energetické společnosti nebo telekomunikační společnosti,“ řekl Michal Hašek (ČSSD), hejtman Jihomoravského kraje. „My bychom samozřejmě zvládli valorizovat do konce této vlády plným tempem, ale ti, co by přišli po nás, by důchody museli snižovat, jako se to děje v celé řadě zemí, kde nechali problém zajít příliš daleko,“ reagoval Kalousek.
Miroslav Kalousek:
„Musíme přestat mluvit o tom, že jsme v situaci permanentní krize. Musíme si zvyknout na to, že končí situace pravidelných meziročních nárůstů ekonomiky. Ekonomika po mnoho příštích let v Evropě příliš neporoste. Musíme se začít jinak chovat a přemýšlet.“
Ministr Kalousek v České televizi varoval, že pokud se nenajde shoda na úsporných opatřeních, není podle něj důvod pro pokračování koalice. „Pokud se vláda nedohodne na dodržení deficitu, končí jakýkoliv důvod její existence. Pro nás není jednoduché vysvětlovat našim voličům, proč jsme součástí této koalice. Tato vláda dělá evropskou politiku, pro kterou jsme nemohli vždy hlasovat a sedíme tam s partnerem, který před soudem předvedl, co předvedl. Ale zatím je to jediné politické uskupení, které má vůli ke skutečné konsolidaci veřejných rozpočtů,“ řekl Kalousek.
Kalousek: Zavedení registračních pokladen zatíží podnikatele
Odbory se škrty nesouhlasí, podle nich tak drastické nejsou zapotřebí. Stát by měl například zlepšit výběr daní. Na páteční klíčovou schůzku tripartity půjdou s několika konkrétními návrhy - třeba opět zavést registrační pokladny. „Naším dlouhodobým zájmem je zavedení registračních pokladen, aby se konečně začalo kontrolovat, kde se vybírá DPH. Do státní pokladny by tím přiteklo 15 miliard korun,“ řekl Jaroslav Ungermann, makroekonom ČMKOS.
Podle Kalouska by však pokladny znamenaly 10miliardovou investici pro podnikatele. „Nenašel jsem ani jednu seriózní studii, která by potvrdila souvislost mezi zavedením registračních pokladen v té dané zemi a lepším výběrem DPH. Proto také jediná země, která zavedla pokladny ve staré E15, byla Itálie. Nemají je Němci, Rakušané, ani Holanďané,“ vypočítává Kalousek.
Juříček: Vláda neví, co chce
„Panuje tu ztráta důvěry k politickému systému, v takovéto atmosféře se velmi špatně pracuje. Musíme vytvořit hospodářskou politiku, která ukáže směr. Jednotlivé kroky, které vláda dělá, nekorespondují s jejími cíli. Je potřeba škrtat tam, kde to nepodváže konkurenceschopnost, například na provozních nákladech ministerstev,“ uvedl v České televizi Pavel Juříček, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.
DPH zřejmě bude činit 21 a 15 procent
Kalousek se vyjádřil i k výši DPH. "Navrhoval jsem jen jednu sazbu, což je jedním z nejúčinnějších nástrojů proti daňovým únikům. Má to však své politické limity. Takže pokud budeme mít druhou sníženou sazbu, kde zůstane vše, je jasné, že musí být obě sazby vyšší. 21 a 15 se zdá jako nejpravděpodobnější východisko. Je to sdílená daň, která se dělí mezi města, kraje a stát. Pro veřejné rozpočty díky ní připluje 16 - 18 miliard.
