K udržení nad vodou potřebují řecké banky až 14 miliard eur

Atény - Pokud se Řecko dohodne do neděle s věřiteli na další pomoci, mohly by se tamní banky znovu otevřít koncem příštího týdne, uvedla agentura Reuters. Pokud mají finanční ústavy zůstat nad vodou, potřebují 10 až 14 miliard eur (až 380 miliard korun) nového kapitálu.

Řecké banky jsou zavřené už dva týdny. Brány by měly znovu otevřít v úterý, pokud vláda nerozhodne jinak. Podle bankéře osloveného agenturou Reuters k tomu dojde až koncem příštího týdne, a to ještě v případě dohody Atén s Bruselem a věřiteli. 

Bankomaty nyní vydávají pouze omezený denní příděl 60 eur na jeden účet běžného občana. Každý den Řekové vyberou celkem 80 až 100 milionů. Finanční ústavy přitom mají k dispozici jen 750 milionů eur v hotovosti.  

Řecké banky
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Emilio Morenatti

Dovoz byl kvůli problémům s platbami v řadě případů zastaven

Firmy se kvůli zavřeným bankám nemohou dostat k penězům na účtech. Těžké časy tak zažívá například textilní průmysl - dovoz surovin byl v některých případech kvůli problémům
s platbami úplně zastaven a výroba klesá na minimum. „Kvůli náhlému propadu za poslední dva týdny jsme museli zastavit většinu strojů. Nikdo nevyrábí, nikdo nekupuje, všichni se bojí,“ konstatoval majitel textilní továrny Dimitris Farmakis.

Malé a střední podniky si stěžují, že je vyčerpala už předchozí léta úsporných opatření. Řecký svaz obchodu a podnikání ale varuje, že přes všechny problémy by se země úplnému odchodu z eurozóny měla vyhnout. Jeho předseda teď navrhl premiérovi, aby souhlasil s požadavkem věřitelů na zvýšení daně z přidané hodnoty z deseti na dvacet tři procent. „Řecká produkce závisí na malých výrobcích, kteří nepoužívají elektronické bankovnictví nebo nemají snadný přístup k bankám, takže většinou obchodují v hotovosti. A ta teď chybí,“ podotkl ředitel Athénského trhu s ovocem a zeleninou Stefanos Kirlis.

Problémy s převody peněz do zahraničí komplikují i dopravu a řecká asociace obchodu
a turismu už varovala před nárůstem nezaměstnanosti.

Nahrávám video

Otřepat se potrvá bankám měsíce

Čtyři hlavní řecké banky National Bank of Greece, Piraeus, Eurobank a Alpha Bank tak budou zřejmě potřebovat výraznou rekapitalizaci. Podle bankéře se nevrátí do běžného stavu ještě několik měsíců. „Vzhledem k rozsahu otřesu, jímž jsme prošli, musejí regulační úřady zhodnotit situaci. Zátěžové testy v září poskytnou čas na normalizaci,“ míní.  

Banky předpokládají, že případná nedělní dohoda by měla Evropskou centrální banku (ECB) přimět ke zvýšení limitu nouzového financování (ELA) – to je jejich jediný zdroj hotovosti. ECB tento limit už přes dva týdny nechává beze změny na úrovni zhruba 89 miliard eur, což spolu s náporem Řeků na vklady donutilo vládu k uzavření bank. 

Pokud by šéfové států a vlád Evropské unie v neděli řešení nenašli a ECB by v důsledku toho přestala řecké banky financovat, hrozí podle šéfa francouzské centrální banky Christiana Noyera Řecku hospodářská katastrofa. „Naše pravidla nás zavazují, abychom nouzový program ELA ukončili ve chvíli, kdy už neexistují vyhlídky na politickou dohodu,“ varoval Noyer.

Řecká krize v číslech:  

14 - let je Řecko členem eurozóny.   

320 - miliard eur je celkový dluh Řecka.

175 - procent HDP je hodnota řeckého dluhu.

1,6 - miliardy eur nesplatilo Řecko Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) k 30. červnu, čímž se stalo první vyspělou ekonomikou v historii organizace, která včas nesplatila půjčku.

3,5 - miliardy eur musí Řecko zaplatit Evropské centrální bance (ECB) do 20. července.

26,6 - procenta činila nezaměstnanost v Řecku v prvním letošním čtvrtletí.

20 - miliard eur Řecko celkem dluží MMF.

27 - miliard eur má Řecko dluh u ECB.

49,7 - procenta činí nezaměstnanost mezi mladými lidmi v Řecku.

53 - miliard eur Řecko dluží jednotlivým státům eurozóny.

61,31 - procenta voličů řekla 5. července ne reformám navrženým mezinárodními věřiteli.

68 - miliard eur dluží Řecko Německu, které je největším věřitelem Řecka mezi jednotlivými zeměmi.

130,9 - miliardy eur dluží řecká vláda Evropskému fondu finanční stability (EFSF), který je největším věřitelem Řecka.

240 - miliardy eur je celkový objem dvou záchranných programů, na kterých se Řecko dohodlo s EU a MMF.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali financování obcí

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky se zaměřili na systém financování obcí, který mezi ně přerozděluje výnosy z daní – a který dle samotných obcí je třeba změnit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) není proti. Krok ale nesmí víc zatížit státní rozpočet. Své pohledy přidali ekonom Jiří Münich a finanční ředitel Accolade Tomáš Procházka. K aktuálnímu napětí mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a centrální bankou se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dalším tématem pořadu, ke kterému se vyjádřil ekonom Kryštof Míšek, byl význam polovodičů. Obzvlášť v dnešní geopoliticky nejisté době roste a je strategickou prioritou pro konkurenceschopnost – a to i Česka. Pořad moderovali Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 2 hhodinami

Babiš: Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 22 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 23 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...