Vratislav (Polsko) - Ukrajina je z dlouhodobého hlediska solidním a věrohodným partnerem v dodávkách plynu a udělá vše pro to, aby se nedávná plynová krize už neopakovala. Evropskou unii o tom dnes ujistil ukrajinský prezident Viktor Juščenko, který se v jihopolské Vratislavi sešel s českým premiérem Mirkem Topolánkem a polským prezidentem Lechem Kaczyńským, který schůzku zorganizoval. Topolánek po jednání uvedl, že chce jako premiér předsednické země podpořit snahu Ukrajiny o vstup do Evropské unie a zasadit se o zlepšení společné energetické politiky sedmadvacítky.
Ve Vratislavi se podle zpravodaje ČT Miroslava Karase jednalo také o tom, že by Ukrajina měla přejít na celoevropské tržní ceny plynu. Juščenko, který byl v Polsku naposledy před dvěma týdny, využil dnešní schůzky jako politický signál a zdůraznil, že za nedávným ukrajinsko-ruským sporem o plyn je nutné hledat politiku. Podle polského prezidenta existuje souvislost mezi sporem o plyn a loňským srpnovým konfliktem Ruska s Gruzií. Jeho cílem bylo podle Kaczyńského získat zpět politickou nadvládu nad Ukrajinou.
Juščenko potvrdil, že i když současná dohoda o plynu mezi Ruskem a Ukrajinou není ukrajinské straně nakloněna, bude ji Ukrajina respektovat. Podle Karase na dnešním jednání několikrát zaznělo, že by Evropě pomohlo, kdyby Moskva s Kyjevem uzavřela dohody o dalších dodávkách, které by měly být neměnné.
Kaczyński také ocenil Topolánkovu racionální politiku při řešení plynového konfliktu, kdy byla Evropa od začátku ledna téměř dva týdny odříznuta od suroviny z Ruska kvůli ukrajinsko-ruským sporům. Plyn začal do Evropy proudit před týdnem.
Topolánek: EU musí podpořit integraci Ukrajiny do Evropy
Ukrajina je jako tranzitní země pro přísun plynu do Evropy klíčová. Topolánek proto chce jako premiér předsednické země podpořit její snahu o vstup do Evropské unie. Připomněl, že jednou z priorit Česka v rámci předsednictví je energetická bezpečnost, která bude skutečným testem integrace EU. Druhým krokem, který by měl zabránit krizím, je podle českého ministerského předsedy lepší společná energetická politika sedmadvacítky.
Tímto směrem už vykročila Evropská komise. Třemi a půl miliardami eur chce unijní energetice pomoci, a to hlavně propojením energetických soustav mezi členskými státy. Z toho by mělo jít asi 25 milionů eur na rozšíření zásobníků pro zemní plyn v Česku. Zatím je to jen návrh, konkrétní rozdělení peněz musí ještě schválit jednotlivé země.
Polsko má s plynem větší problémy než v době krize
Plynová krize podle Topolánka ještě není zažehnána. Polsko například stále dostává pouze tři čtvrtiny objednaného množství, viníkem je podle polské strany ruský Gazprom. Ten z poloviny vlastní švýcarskou společnost Rosukrenergo, u níž má Polsko plyn objednaný.
Polsko musí čerpat část suroviny ze zásobníků, aby uspokojilo zákazníky. Tamní plynárenská společnost PGNiG upozornila, že situace je horší než v době nedávné dvoutýdenní krize, kdy k plnému pokrytí spotřeby chybělo jen několik procent. Do Polska totiž vede potrubí spojující Rusko s Běloruskem, rusko-ukrajinský spor se ho tak příliš netýkal. Bez chybějícího plynu od Rosukrenerga vystačí státní rezervy Polsku na tři až čtyři týdny.
Švýcarská společnost Rosukrenergo byla prostředníkem mezi Ruskem a Ukrajinou v obchodu s plynem. Po podepsání dohody mezi Kyjevem a Moskvou, která ukončila plynovou krizi, byla firma odstavena ze hry. Polsko s ní však má smlouvu na dodávku sedmi milionů metrů krychlových denně.
