Jim Hacker: Financial Times čtou lidé, kteří to tu vlastní

Praha - Jedny z nejčtěnějších novin ze světa financí, Financial Times (FT), jsou dnes již legendou. Jejich první vydání šlo na pulty právě 13. února roku 1888 - tedy v roce, jehož zápis v římských číslicích dává nejvyšší součet ze všech letopočtů po Kristu a překonán bude až v roce 2888. Zpočátku začaly noviny, které jsou na číslech založeny, vycházet pro londýnské finančníky a makléře ve čtyřstránkové podobě. Postupem času se z nich stal vysoce respektovaný deník, který si získal celý ekonomický svět.

Charakteristický rysem Financial Times je přitom lososový, nebo chcete-li oranžovo-růžový papír a pro Středoevropany nezvykle velký formát listů. Lososový proto, že se Financial Times rozhodly 2. ledna 1893 odlišit od svého o něco staršího konkurenta Financial News, s nímž se ale nakonec v roce 1945 spojily. Periodikum, které patří do skupiny Pearson vydávající i týdeník The Economist, je také jedním z mála listů, který prodá v zahraničí více výtisků než na domácím trhu. Denně se FT tiskne ve dvacítce měst světa.

neni 16:9
Zdroj: ČT24/FT

Věnováno finančníkům z londýnské City

Původně noviny vyšly 9. ledna 1888 jako London Financial Guide. Po více než měsíci, konkrétně 13. února, se však přejmenovaly do současné podoby. Od začátku se pokládaly za přítele „čestných finančníků a respektovaných makléřů“ a mezi čtenáře patřili především zaměstnanci londýnské City.

Na vzniku každého čísla Financial Times se v současnosti podílí více než 600 novinářů. V tištěné i digitální podobě mají náklad přes 600 tisíc. Navíc na stránky FT.com se zaregistrovalo už přes pět milionů lidí, přičemž jejich placená verze zajímá asi 312 tisíc lidí. Denně si noviny i stránky otevře zhruba 2,1 milionu čtenářů. Jeho největším rivalem je americký The Wall Street Journal.

Premiér Jim Hacker, britský seriál Jistě, pane premiére:

"Nepovídejte mi o tisku. Já přesně vím, kdo čte noviny. The Daily Mirror čtou lidé, kteří si myslí, že řídí tuto zemi. The Guardian čtou lidé, kteří si myslí, že oni by měli řídit tuto zemi. The Times čtou právě ti lidé, kteří tuto zemí skutečně řídí. The Daily Mail čtou manželky těch lidí, kteří řídí tuto zemi. Financial Times čtou lidé, kteří tuto zemi vlastní. The Morning Star čtou lidé, kteří si myslí, že by tato země měla být řízena jinou zemí. A The Daily Telegraph čtou lidé, kteří si myslí, že tomu tak je."

Financial Times zavětřily příležitost v digitálním věku a slaví úspěch

Věhlasné noviny patří také k jedněm z neúspěšnějších titulů ve snaze přesunout se na web a začít vybírat od čtenářů poplatky. Noviny zvolily model, kdy je určitý počet článků každý měsíc k dispozici zdarma, po vyčerpání stanoveného počtu musí zájemce začít platit. S tím přišla i snaha ušetřit náklady na tištěné verzi.

„Musíme se ubezpečit, že v první řadě obsluhujeme digitální platformu, a až pak noviny,“ uvedl například v e-mailu zaměstnancům šéfredaktor Lionel Barber poté, co bylo oznámeno zatím poslední propouštění zaměstnaců. Barber chce zahájit program, jehož cílem je přizpůsobit FT digitální éře. 

„Chci, abychom udělali maximum a zajistili FT takovou budoucnost, že bude prvotřídní a finančně stabilní mediální organizací,“ poznamenal také Barber. „Naše dřívější rozhodnutí zvýšit ceny, začít vybírat za obsah a budovat nabídku za předplatné se ukázalo jako odvážné a moudré,“ dodal. FT se tato strategie vyplácí, v loňském prvním pololetí měly totiž noviny víc předplatitelů digitální verze než verze tištěné.

Financial Times nejsou (zatím) na prodej

Restrukturalizace FT přišla po měsících spekulací, zda mateřská společnost Pearson noviny prodá, anebo zda má s nimi jiné plány. Pearson je mediální a vzdělávací skupinou a na tuto činnost se snaží klást i větší důraz. Odklání se naopak od činností, které jsou odkázané na cyklické výkyvy reklamního trhu. Pearson nicméně popřel, že jsou Financial Times na prodej.

Financial Times už několik let mají i tři speciální mutace - pro USA, kontinentální Evropu a Asii a kromě angličtiny si lze FT přečíst i v čínštině. Loni 7. prosince vyšlo poslední číslo německého deníku Financial Times Deutschland (FTD).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...