Jihomoravská TOP 09 prosazuje změnu návrhu na zdanění vína

Brno – Ministerstvo financí pravděpodobně upraví svůj návrh na zdanění vína, který má vejít v platnost v roce 2014. Uvedl to předseda jihomoravské TOP 09 Jan Vitula, podle kterého o možných změnách a doplněních jednalo regionální vedení strany s jejím místopředsedou a ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Petici proti zdanění vína podepsalo 30 tisíc lidí. Na jihu Moravy navíc daň odmítají téměř všechny politické strany. Obávají se, že daň prý zruinuje moravské vinaře i tamní venkov, protože přinese zdražení vína a odliv turistů.

Záměr zatím předpokládá, že vinař nově zaplatí státu z litru vína deset korun. „Hledají se alternativní řešení. Je to složité. Prověřuje se, zda budou průchodná u Evropské komise. Možností je více, ale zatím je nebudeme komentovat,“ konstatoval Vitula. Je místostarostou města Židlochovic u Brna z Velkopavlovické vinařské oblasti. Vitula předpokládá, že ministerstvo financí by mohlo změny související s ohlášeným zdaněním vína zveřejnit v září.

Podle Vituly si je ministr vědom toho, že opatření, jimiž chce vláda zvýšit v době hospodářské krize příjmy z obchodu s vínem do státního rozpočtu, nesmí poškodit kvalitní domácí vinaře. „Naši výrobci kvalitních vín na nový systém nesmí doplácet,“ podotkl Vitula. Připomněl, že trh s vínem v ČR je i přes dobré jméno moravských vín tvořen ze 70 procent víny z jihu Evropy.

Příjmy z daně mají posílit státní rozpočet o 1,3 miliardy korun

Zatím se v Česku daň z tzv. tichého (neperlivého) vína neplatí. Od navrhované nové daně by pak měla být i v budoucnu osvobozena produkce drobných vinařů, která činí zhruba 500 tisíc hektolitrů. Příjmy ze zdanění vína mají podle předpokladů ministerstva financí státu přinést zhruba 1,3 miliardy korun ročně.

Podle jednatele společnosti Moravská banka vín Stanislava Šidy se ale bude ministerstvu hledat alternativa k ohlášenému zdanění těžce. Po zavedení daně by se musela zavést výjimka, že vinaři mohou nadále uplatňovat odečty z DPH, řekl Šida.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 2 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 7 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 16 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...